Tato vlna postihuje každého třetího Čecha. Situace se dramaticky zhoršuje

Každý třetí Čech se potýká s problémem, který na první pohled není zřejmý, ale dokáže pořádně znepříjemnit život. Situace se navíc v posledních letech zhoršuje, a zatím to nevypadá, že by měl přijít obrat k lepšímu. O co jde, proč je tento fenomén na vzestupu a jak ovlivňuje zdravotní systém v Česku?

Je to něco, co je kolem nás, ale málokdo si hned uvědomí, jak velký dopad to může mít. Pro ty, kdo to nezažili, zůstává tahle „vlna“ spíš abstraktním pojmem. Realita je ale mnohem ostřejší: Čekárny jsou plné, telefon v ordinacích vyzvání od rána do večera a čísla stále rostou. Přesto spousta lidí bere potíže na lehkou váhu, zaměňují je za běžné nachlazení nebo si řeknou, že to prostě přejde. Jenže tak jednoduché to není.

Přeplněné čekárny a rozdíly mezi regiony

V poslední době je problém s alergiemi vidět v českém zdravotnictví víc než kdy jindy. V hlavní sezóně se ordinace skoro nezastaví. Ve větších městech je ještě šance se k lékaři objednat, ale menší obce? Tam je to často na dlouhé týdny čekání. U nás funguje kolem 450 odborníků v tomto oboru, ale řada z nich už má věk na důchod. Právě v některých krajích, třeba v severních nebo jižních Čechách, začíná být problém s dostupností péče opravdu citelný.

Co všechno za tím stojí a jak se projevují obtíže

Nejčastěji se potíže objeví znenadání: rýma, pokašlávání, svědění očí nebo dušnost. Hodně lidí si myslí, že jde třeba jen o běžné nachlazení, jenže rozdíl je hlavně v tom, že příznaky trvají dlouho a často se vrací. U dětí jsou podobné problémy nejčastější, ale rozhodně to není jen jejich výsada, týká se to všech věkových skupin. Odhaduje se, že až každý třetí člověk u nás nějaký typ těchto potíží má, někdo v lehčí formě, někdo v těžší. Nejde jen o reakce na pyly, problémy mohou způsobovat i roztoči, plísně, domácí mazlíčci, bodnutí hmyzem, některé potraviny, a dokonce třeba i chlad nebo slunce.

Koho se problém týká nejvíc

Podle Národního zdravotnického informačního portálu hraje zřejmě významnou roli genetická predispozice. Pravděpodobnost alergií je nejvyšší u dětí, jejichž rodiče jsou alergici. Tím, že vytváříme všude kolem nás stále sterilnější životní podmínky, imunitní systém dětí není dostatečně vystaven potřebným podnětům, a je tedy i méně odolný. Pokud se už v raném dětském věku vyskytnou první příznaky sklonu k alergiím – může to být např. atopie, atopická dermatitida nebo tzv. „mléčná krusta“ postihující kojence – je u dítěte zvýšené riziko vzniku alergie v budoucnu.

Není to jen otázka jednoho období

Není to ani problém jedné generace. Potíže se mohou objevit v kterémkoliv věku, klidně i v průběhu života. A ani neplatí, že lidé pociťují alergické reakce jen na jaře, další vlny přicházejí v létě i na podzim, podle toho, které konkrétní faktory jsou v daném období aktivní. Lidé často podceňují i to, jak zásadně může alergie ovlivnit pracovní výkonnost nebo školní docházku dětí. Kromě klasických projevů se mohou objevit komplikace od chronických zánětů nosní sliznice přes častější záněty dutin až po zhoršení astmatu nebo kožní problémy. Vliv má i znečištění ovzduší, které v kombinaci s ostatními faktory situaci výrazně zhoršuje.

Jak na prevenci

Velký význam má prevence. Pokud se vás tento problém týká, sledujte aktuální pylové předpovědi například zde a používejte vhodně zvolené prostředky ke zmírnění obtíží. Své příznaky konzultujte s lékaři, užívejte doporučenou medikaci a snažte se minimalizovat kontakt s rizikovými faktory.