Tato oblíbená zelenina může být toxická. Před vařením ji vždy ochutnejte a chuť rozhodně nepodceňujte

Mnoho lidí se ve volném čase s vášní a láskou věnuje zahradničení. Radost z toho, když se povede vypěstovat krásná a bohatá úroda ovoce a zeleniny, stojí za všechnu tu námahu. Některé roky jsou pěstitelsky úspěšnější než jiné. Zatímco někdy je sezóna, kdy se daří rajčatům, v dalším roce to mohou být zase okurky, kterých je najednou tolik, že nevíte, co s nimi. A tak obdarováváte všechny, které potkáte.

Ale pozor, někdy můžete kromě radosti darovat i velkou smůlu v podobě toxické zeleniny, která může ohrozit i lidský život. Jaká zelenina dokáže být nebezpečná tak, že vás dokáže i zabít? Možná budete překvapení, protože na první pohled na zabijáka opravdu nevypadá.

Nikdy nekonzumujte hořkou cuketu

Cuket se některé roky urodí tolik, že už je odmítají všichni, kterým je chcete darovat. Nabízíte je sousedům, rodině, přátelům, kolegům, prostě všude, protože už zkrátka nevíte, co s nimi. Cuketa je skvělou a univerzální zeleninou, která je vhodná na grilování, pečení nebo vaření. Nemá výraznou chuť, proto ji můžete dochucovat dle libosti. Nejvíce jí prospívá zeleninové grilovací koření, olivový olej, česnek a samozřejmě sůl. Úžasně doplňuje chuťově výrazné sýry a lze ji konzervovat do podoby pesta, na němž si v zimě pochutnáte společně s těstovinami.

Jakkoliv se cuketa tváří mírumilovně, v jistých specifických případech vás dokáže ohrozit na životě. Kdy se to může stát? Ve chvíli, kdy je její chuť hořká, se z chutné cukety stává časovaná bomba s dalekosáhlými důsledky. Čím větší a zralejší cuketa, tím větší riziko intoxikace organismu. Přerostlé cukety obsahují velké množství toxinů, tzv. cucurbitacinů, které mohou po požití vyvolat otravu.

Cucurbitaciny a jejich obsah nezvyšuje pouze velikost plodu, ale mnoho dalších faktorů. Jde mj. o nestabilní množství zálivky nebo teplotní rozdíly okolního prostředí. Proto než cuketu dáte do jídla a tepelně zpracujete, vždy ochutnejte kousek ještě v syrovém stavu. Původní hořkost byste mohli přebít dalšími přísadami a ve výsledném pokrmu byste nezvyklou chuť nemuseli rozpoznat.

Na pozoru se mějte i před další tykvovitou zeleninou

Nebezpečné mohou být v některých případech nejen cukety, ale všechny druhy tykvovité zeleniny. Toxiny, které zelenina přirozeně obsahuje, ji chrání před napadením; pokud je hladina nebezpečných látek vysoká, pro lidi je konzumace velice nebezpečná.

Tímto nešvarem trpí především oblíbené okurky. Ty jsou pro svoji variabilitu použití nezbytnou součástí letních salátů a zeleninových obloh celkově. Kdy se však okurka může z pochoutky změnit v noční můru? Za hořkostí hojně pěstovaných okurek stojí podobně jako u cuket především nízká míra zálivky, případně nízké – nebo naopak nestandardně vysoké – teploty.

Nejvíce cucurbitacinů se v okurkách usazuje blízko stonku a ve vrstvě pod slupkou. Oloupáním okurky a odříznutím konce se můžete preventivně chránit před požitím těchto látek. Jedinou možností, jak zjistit, jestli okurka nebude hořká, je její ochutnávka. To je jediné spolehlivé a účinné řešení. Pokud ucítíte na jazyku hořkost, okurku nejezte. K potenciálně nebezpečným druhům zeleniny patří dále dýně i patizon. V případě jakékoliv nezvyklé chuti je pro jistotu nekonzumujte. Protože nejlepší ochranou je prevence.

Zažívací potíže mohou způsobit i jinak neškodné brambory, které sice nepatří k tykvovité zelenině, ale jsou každodenní součástí našeho jídelníčku. Brambory by měly být skladovány na suchém, tmavém a chladném místě, aby neměly tendenci klíčit. Pokud doma najdete brambory, které klíčí a mají na sobě nazelenalé skvrny, nechte si na ně zajít chuť. Vysoká míra solaninu, kterou takové brambory vykazují, dokáže v lidském zažívacím systému nadělat pěknou paseku.

zdroje: zatecky.denik.cz, mojezdravi.cz, prozeny.cz