Nejhorší barva, co si můžete vzít na sebe. Přitahuje smůlu, stres a toxické vztahy. Chodí v ní půlka Česka

Barvy jsou všude kolem nás a ovlivňují nás víc, než si myslíme. Ať už je to naše oblečení, prostředí, ve kterém pracujeme, nebo naše útočiště. Nejenže dotváří celkový estetický dojem, ale zásadně ovlivňují i naše chování a emoce. Jaká, na první pohled neutrální barva, se může skrývat za stínem pesimismu, a přitom je tak běžná, že ji nosí půlka národa? A ne, není to černá.

Barevná psychologie je zajímavá a v praxi významná oblast. Snaží se odhalit, jak barvy ovlivňují naše pocity, velmi často naše rozhodování a celkově vnímání světa. Barvy se používaly odpradávna jako velmi silný nástroj ve filozofii, umění i psychologii. Ve starověkém Egyptě se barvami léčilo, ve středověku určovaly postavení ve společnosti. Dnes je jejich vliv stále přítomný, jen si ho často ani neuvědomujeme, když vybíráme, co si ráno obléct, nebo jakou barvu zvolit pro nové logo firmy.

Odstín, který krade životní energii

V současnosti se do popředí dostává barva, kterou si Češi tak moc oblíbili, někdy z pohodlnosti, jindy ve snaze zapadnout. Dle odborníků tahle barva vyjadřuje vnitřní stagnaci. Šedá barva, kterou experti považují za oblíbenou u těch, kteří mají sklony k pesimismu a nedostatku sebevědomí. Věří se, že odstíny šedé vznikly směsí melancholie a nejistoty, které často preferují ti, kdo se strachem, pesimismem a smutkem hledí nejen na svou budoucnost, ale často i na svou minulost a přítomnost.

Eva Hellerová, specialistka na psychologii barev, se přímo domnívá, že šedá je tzv. antibarva:

„Podle mého názoru je šedá příliš nevýznamná na to, aby byla mužská, ale příliš silná na to, aby byla považována za ženskou. Jinými slovy, je to neutrální, vznášející se, nerozhodná barva, která dokonale vystihuje duševní stav pesimistů. Ti, kteří mají tendenci vidět sklenici vždy jako poloprázdnou, jsou často hlodáni pochybnostmi, paralyzováni strachem z nepříznivého výsledku a přílišná opatrnost je připravuje o mnoho příležitostí,“ vysvětlila bez obalu.

Proč ji nosí půlka národa?

Češi jsou národ, kteří oblékání do veselých barev příliš v oblibě nemají. Podle odhadů stylistů a některých prodejců oblečení tvoří odstíny jako je bílá, šedá, černá a námořnická modř více jak 70 % českých šatníků. Důvody jsou většinou praktičnost, kombinovatelnost a snaha „nevyčnívat“.

Odborníci, kteří se věnují výzkumu barev, zdůraznili, že šedá barva nemotivuje, nerozproudí vibrace a neuvede vás do pohybu. Dlouhodobé nošení šedé barvy může lidskou psychiku zatěžovat. Pro ty, kteří jsou od přírody úzkostliví a pesimističtí, poskytuje nošení šedé jakousi „komfortní zónu“, kde nemusejí vyčnívat z davu a mohou splynout s průměrností. Měli byste si však být vědomi toho, že tato neutralita a bezbarvost může způsobit emocionální otupělost a stagnaci, což vůbec neprospívá pokroku.

Barvy a marketing

Psychologie barev se využívá v marketingu. Marketingoví odborníci velice pečlivě vybírají barvy pro loga, obaly, webové stránky a reklamy, aby velmi přesně komunikovaly a vyvolaly pocity u nás, spotřebitelů. Většinou jde o barvy, které v nás vyvolávají pozitivní asociace. Co to znamená? Náš mozek má u každé barvy zafixované vzpomínky, které se nám při pohledu na určitou barvu vybaví.

Žlutá barva vytváří dojem hravosti, dynamiky a rychlosti. Je využívána například společností McDonald, IKEA a Snapchat. Červená barva je spojována s láskou, vášní, je to barva silných emocí. Bylo prokázáno, že tato barva zvyšuje krevní tlak a tepovou frekvenci. Proto je často využívána v rychlém občerstvení jako je KFC, nebo společností Coca-Cola. Modrá barva je spojována s klidem, důvěrou a spolehlivostí. Využívají ji značky jako Facebook (Meta) a PayPal.

Ať už se jedná o jakoukoliv barvu, každá z nich má své emoce, svůj specifický jazyk. Značky jsou si toho vědomy a využívají barvy jako nástroj k tomu, jak na nás působit. Stejně tak, jako oblečení.

Malý barevný detox

Návrat k barvám nemusí znamenat radikální změnu šatníku. Stačí, abychom se poohlédli po barevných doplňcích v podobě šál, triček nebo obuvi v teplejších a jasnějších odstínech. Co třeba modrá, korálově červená nebo hořčicová? I tento malý krok může s sebou přinést velkou změnu v tom, jak se cítíme my sami a jak na nás bude reagovat okolí.

Nejde o to vyřadit šedou ze života, ale vnímat, kdy nám opravdu slouží, a kdy nám tiše ubírá chuť. Možná právě dnes stojí za to sáhnout po něčem, co má trochu víc jiskry. Jen tak. Pro sebe.