Takto dlouho musíte chodit rychlou chůzí, abyste zhubli jeden kilogram
Také při pohledu na sebe do zrcadla sebekriticky zamrkáte a v hlavě vám začne šrotovat plán, jak konečně shodit to věčné kilo navíc? O dietách už nechcete ani slyšet, po dvou kilometrech běhu vás bolí koleno i duše. A tak možná přemýšlíte, že by to chtělo něco jednoduššího. Něco, co člověka nepřinutí k nákupu legín za dva tisíce ani k trapnému hopsání v tělocvičně před cizími lidmi.
Co třeba obyčejná chůze? Ano, vážně, chůze. Překvapuje nás, kolik lidí ji pořád považuje za něco bezvýznamného. Ale když si to spočítáte, nestačíte se divit. Takže otázka zní: Jak dlouho musíme vlastně chodit, abychom spálili to prokleté kilo tuku? Kilo tělesného tuku je asi 7 700 kilokalorií. Představte si to jako takovou neviditelnou pokladničku, ze které po malých částkách odebíráte všechny ty spálené kalorie, jenže na rozdíl od prasátka v dětském pokoji ji rozbijete teprve tehdy, až budete opravdu poctiví.

Svižný krok dělá divy, i když to chvíli trvá
Pokud vyrazíte na procházku svižným tempem, zhruba šest a půl kilometru za hodinu, což už je docela rychlost, při které si s kamarádem na telefonu moc nepopovídáte, spálíte za hodinu něco kolem čtyř set kilokalorií. Někdo o chlup víc, někdo míň. Záleží na váze, jestli jdete do kopce, nebo po rovině, jestli táhnete tašku s nákupem, nebo jen venčíte psa. Při téhle rychlosti potřebujete kolem dvaceti hodin chůze, abyste se zbavili jednoho kilogramu. Takže není to sprint, spíš taková dlouhá etapa na Tour de France, akorát bez dresu a televizních kamer.
Co se stane, když se rozchodíte
Zajímavé je, že jakmile si člověk na chůzi trochu zvykne, přestane ji vnímat jako trénink, a začne ji brát spíš jako příjemnou záležitost. Já si nejvíc užívám ranní procházky, ještě než se svět úplně probudí. To je ta chvíle, kdy si srovnám myšlenky a mám pocit, že jsem o krok napřed. Kromě toho, že chůze pomáhá shazovat kila, má ještě další super efekt. Snižuje riziko infarktu, cukrovky, zlepšuje náladu, posiluje kosti, klouby i spánek. Pokud někdy večer nemůžete zabrat, místo počítání oveček zkuste radši počítat kilometry.

Chodit můžete všude
A co je na chůzi to nejlepší, chodit můžete úplně pořád. Choďte do práce pěšky, vystupte o zastávku dřív, kdykoliv to jde, zapomeňte na výtah a vystoupejte po schodech, vezměte psa o blok dál, vyrazte na celodenní výlet s celou rodinou. Jasně, je to ohrané, slyšíte to všude, jenže málokdo to dělá dlouhodobě. Pokud vás chůze začne nudit, prostě změňte trasu. Zapomeňte na jednotvárná kolečka v parku, zkuste vyšlápnout nejbližší kopec, nebo si dejte intervalovou procházku, chvíli pomalu, chvíli skoro běh, a pak zase pomalu. Pokud bude pro vás chůze jenom nudná nutnost, pravděpodobně u ní dlouho nevydržíte. Chce to najít si nějaký malý důvod, proč vás to vlastně baví. Poslouchejte cestou oblíbenou hudbu, podcast, nebo se můžete učit cizí jazyky poslechem. Případně vyrazte na procházku s kamarádkou, se kterou se budete motivovat kdo ujde za týden víc. I to se počítá. Čím víc si chůzi spojíte s něčím pozitivním, tím lépe. A určitě nezapomeňte na pohodlné boty, v tvrdých botách si koledujete maximálně o puchýře.
Chůze a kila dolů
Když si budete každý den dávat svých třicet až čtyřicet minut svižné chůze, nemusíte čekat na výsledky týdny. Kondice půjde nahoru docela rychle, zvlášť pokud jste předtím byli typ člověka, který na schodech funí jako parní lokomotiva. Než se to projeví na váze, bude asi chvíli trvat, protože tělo si chrání zásoby. Ale přijde to, uvidíte. Kilogram, dva, tři – každý se počítá. Tak obujte boty a vyrazte třeba hned teď!
Zdroje: aktin.cz, denik.cz, brainmarket.cz, 6000kroku.cz, gymbeam.cz, europainclinics.cz