Tajemství dlouhověkosti odhaleno: Tohle dělají každý den lidé, kteří se dožívají 100 let
Kdo by nechtěl žít dlouho a kvalitně? Touha po vitalitě a spokojenosti provází snad každého napříč generacemi i kulturami. Lidstvo odedávna hledalo způsoby, jak žít věčně. Badatelé pátrali po svatém grálu, alchymisté toužili po kameni mudrců. Ale dnes víme, že není třeba ani čar, ani kouzel, abyste si mohli užít zdravý a dlouhý život.
Každá kultura má nějaký ten svůj „trik“, jak si udržet zdraví a vitalitu. V Indii se řídí ajurvédskými principy, v Koreji nedají dopustit na fermentované potraviny a ve Skandinávii vzývají pohodu a útulnost v podobě hygge stylu. Čím bysme se měli řídit my, Češi?
Kde žijí nejstarší lidé na světě?
Na japonském ostrově pár set kilometrů od pevniny se nachází ostrov Okinawa, na kterém žije zhruba 1,3 milionů obyvatel. A těch, kterým je přes sto let, je zde něco kolem 700. Zdejší populaci se navíc daří úspěšně vyhýbat závažným chorobám. Když tu někdo zemře, tak v klidu, ve spánku. Odborníci se domnívají, že je to díky principu zvaném hara hachi hu, jehož podstata spočívá v nepřejídání se (jíst maximálně do 80 % sytosti). A když už místní jedí, tak hlavně rostlinnou stravu, tofu, mořské řasy, rybu jen velmi zřídka. K tomu pracují na zahradě a chodí pěšky. Meditují a provádějí další rituály, aby zpracovali stres.
Další modrou zónou, tedy zónou s nejdéle žijícími lidmi na světě, je Sardinie, zde si Italové dopřávají hodně čerstvého ovoce, zeleniny, luštěnin, olivového oleje a ryb. Stejně tak i přirozené fyzické aktivity. Jinak tomu není ani v Ikarii v Řecku, v Nicoya na Kostarice a v Loma Linda v Kalifornii, tam žije komunita adventistů sedmého dne, kteří se těší velmi dobrému zdraví. Zavrhují kouření, pití alkoholu, konzumaci masa, mají zdravý pohyb i dostatečný odpočinek.

Co nám zkracuje život?
Vliv na délku našeho života mají hlavně nezdravé návyky jako je přejídání, málo pohybu, kouření, přehnané pití alkoholu, nedostatek spánku. Nejhorší je ale stres vyvolaný například strachem z finančních potíží, náročné prostředí v práci nebo špatné rodinné vztahy.
Stres je tak trochu dobrý sluha, ale špatný pán. Krátkodobý stres, ten nás nakopne. Je tu proto, aby v nás ve chvílích nebezpečí a napětí vyvolal rychlejší reakce a zbystřil smysly. A to právě abychom byli dostatečně rychlí na útěk nebo dostatečně silní na to se ubránit. Jenže dlouhodobý stres nám naopak škodí. Pokud se například nervujeme, že nemáme z čeho zaplatit nájem, nebo se bojíme, co nás zase čeká v práci, podléháme neustálému tlaku – jsme v nepřetržitém „bojovém módu“, a ten tělo extrémně vysiluje. Dlouhodobý stres oslabuje imunitu, zvyšuje riziko srdečních nemocí a hlavně urychluje stárnutí buněk. Ustavičně vysoká hladina stresového hormonu, kortizolu, nám brání si pořádně odpočinout, vyspat se a často vede ke slabší vůli odolat nezdravým lákadlům v podobě přejídání, holdování alkoholu, kouření apod.
Tohle dělejte každý den a zamávejte se stresem
Každé ráno si dopřejte klidný rituál. Připravte si vydatnou snídani bohatou na bílkoviny, zdravé tuky, zeleninu. Vyhněte se rychlým cukrům, které sice způsobí prudký nárůst energie, následuje ale propastný pád glykémie v krvi, a to vede k únavě a chutím na další sladkosti. Uvařte si zelený čaj, který je plný antioxidantů. Pokud pijete kávu, uvařte si ji až tři nebo čtyři hodiny po probuzení, spíše ke svačině. Hned po probuzení je totiž hladina kortizolu na vrcholu a kofein by ji ještě více vyšponoval.

Zacvičte se stresem
Po pokojné snídani přidejte krátké cvičení, které aktivuje bloudivý nerv (nervus vagus). Sedněte si do tureckého sedu a začněte zhluboka dýchat. Nechte myšlenky tytam, pokud neumíte na nic nemyslet, pusťte si klidnou hudbu nebo třeba zvuky lesa a švitoření ptáků – a zaposlouchejte se. Chytněte se za špičky a s výdechem se pomalu předklánějte a s nádechem se vracejte do vzpřímené polohy. Opakujte tolikrát, kolikrát chcete, nebo na jaké množství opakování máte čas.
A vůbec nejlepším aktivátorem bloudivého nervu je smích. Pusťte si oblíbenou komedii, zahrajte si s přáteli zábavnou hru. Ne nadarmo se říká, že smích také prodlužuje život – a hlavně nám ho dělá mnohem veselejším.