Tajemný moravský hrad: Černá paní, egyptská mumie a magická historie

Je jedním z nejmagičtějších a nejstarších hradů v České republice. Vystavěn byl jako strategická pevnost v pohoří Chřiby, kterému vévodí. Tato učebnice stavebních slohů je opředena mnoha tajemnými pověstmi. Třeba tou o Černé paní. 

Na rozdíl od Pražského hradu či Karlštejna se na tomto český král nikdy neukázal, přesto však tento zeměpanský hrad patří k nejmajestátnějším a nejvýznamnějším stavbám svého druhu v české historii. Byl totiž vystavěn začátkem 13. století jako strategický bod, který střežil obchodní stezku a široké okolí na hranicích Moravy. Znáte jej třeba z výpravné pohádky O statečném kováři, nebo pod ním možná projíždíte po rychlostní silnici z Brna do Uherského Hradiště a Zlína. Lidé, kteří bydlí v jeho okolí, jsou s tímto fascinujícím panoramatem tak spjati, že když se vrací z dovolené nebo dlouhé cesty, teprve až se vynoří v kopcích jeho silueta, oddechnou si, že teď jsou teprve doma.

Ochránce východní hranice zemí Koruny české

Tento rozložitý hrad s mohutnou válcovou věží je nejvýraznější dominantou moravského Slovácka. Spolu s Kaplí sv. Barbory na protějším kopci Modle, kde jsou pohřbeni poslední majitelé hradu, tedy Petřvaldští a osvícení Berchtoldové, je třeba vedle unikátního Baťova kanálu a Aqualandu Moravia jedním z jeho největších turistických lákadel jižní Moravy. Když do něj vejdete, ocitnete se nejprve v tanečním sále, a hned poté pod památnou Lípou neviny. K té se váže zajímavá pověst. Jistý poddaný Vlček, zbrojnoš tehdejšího majitele hradu a panství Jindřicha ze Zástřizl, byl v 16. století odsouzen k trestu smrti. Soudili jej přímo na tomto hradě stříbrničtí lovčí podle takzvaného loveckého práva, jehož součástí bylo i natahování na skřipec.

Lípa symbolizující nevinu odsouzeného

Totéž se stalo i Vlčkovi, takže přiznal i to, co nevěděl. Odsouzenec na smrt měl ale v té době právo posledního přání, a tak si Vlček po vynesení krutého rozsudku přál, aby na důkaz své neviny mohl zasadit mladou lipku korunou do země. Pokud prý se do roka zazelená, bude tím s Boží pomocí prokázaná jeho nevina. Podle pověsti se tak skutečně stalo, poddaný Vlček dostal milost. Na hradním nádvoří tak dodnes stojí košatá staletá lípa, zasazená kořeny vzhůru. Kdo ví? Připomíná to alespoň její zvláštní tvar a množství mladých výhonů, které na stařičkém stromě již po staletí neustále rostou. Další pověst mluví o Černé paní, která se v noci prochází hradem, a podle počtu klepání na dveře věští požár, smrt nebo jiné neštěstí. Možná už tušíte, že tím tajemným hradem, je Buchlov. Najdete tady také egyptskou kryptu s 3000 let starou mumií egyptského úředníka. Nebo speciální kanopu, do které se při mumifikaci umísťoval mozek, vytažený zemřelým nosní dírkou.

Hrad Buchlov, lesů král

Hrad byl původně postaven v raně gotickém stylu, postupem času ale prošel několika přestavbami, které mu dodaly renesanční a barokní prvky. Najdete tu zbrojnici, černou kuchyni s pozdně románskými prvky, rytířský sál, a dokonce 12 metrů hlubokou hradní studnu, do které můžete vhodit minci pro štěstí. Součástí hlavního prohlídkového okruhu je unikátní barokní knihovna. Čítá 10 tisíc svazků, a to včetně těch čarodějnických, z kterých se například dozvíte, jak přivolat bouřku nebo uhranout krávu, aby přestala dojit.

Ani husiti, ani Švédové

Porosty lesa obklopující tento středověký kamenný monument tvoří převážně habřiny a bučiny, až do 19. století byl ale kopec holý. Má tak skvělou strategickou polohu a obranný systém, že se jej nepodařilo dobýt husitům ani Švédům za Třicetileté války. Na konci 15. století jej vlastnili páni z Cimburka, v roce 1520 pak přechází hrad do soukromého držení. Od 16. do 20. století jej držely moravské rody pánů ze Žerotína, ze Zástřizl, Petřvaldských z Petřvaldu a Berchtoldů. Ti na Buchlově shromažďovali rozsáhlé sbírky ze všech koutů světa, často i velmi bizarní, a vybudovali zde dokonce první muzeum pro veřejnost. Vidět tady tak můžete třeba kel z narvala, tlusté střevo z velblouda, obří herbáře či vzácný obraz Mastičkář od Petra Brandla, jednoho z nejslavnějších barokních umělců, který má milionovou hodnotu. Tato národní památka nabízí několik prohlídkových okruhů včetně legendární vyhlídky z věže hradu.

Barokní skvost v podhradí jako dar milované ženě

Od hradu Buchlov je asi 5 kilometrů vzdálený zámek Buchlovice, jedno z nejzachovalejších a nejkrásnějších barokních sídel tehdejší šlechty. Zámek věnoval jako důkaz lásky urozený a bohatý hrabě Jan Dětřich Petřvaldský své manželce Anežce Eleonoře z italského rodu Collona, které bylo zkrátka na hradě Buchlově zima. A tak povolal italské architekty, aby pro jeho milovanou vystavěli na jižní Moravě italskou „vilu“. Každoročně tady návštěvníci mohou obdivovat výstavu fuchsií, přijet na slavnosti česneku nebo se projít úchvatnou barokní zahradou plnou pávů. Pěší trasa sem vede po žluté značce a cesta do podhradí zabere zhruba hodinu. Území Uherskohradišťska patří k nejteplejším oblastem České republiky. Průměrné roční teploty jsou zde kolem 9 °C, takže se v blízkém okolí vlní na kopcích řádky vinohradů. Poblíž se také nachází oblíbená vodní nádrž Smraďavka, proslulá lázeňskými sirovodíkovými vodami s léčivým účinkem. Okolí hradu je ideální pro turistiku. Přírodní rezervace Chřiby nabízí krásné lesy, vyhlídky a další historické památky, například studánku Sv. Barbory nebo kapli Sv. Kříže.

Zdroje: www.hrad-buchlov.cz, www.jenprocestovatele.cz, www.blesk.cz