Tahle změna v zahraničí brzy zasáhne i Česko. Odborníci varují před následky

Několik let se táhnul proces týkající se zásadní změny v automobilovém průmyslu, až v roce 2023 nakonec zástupci členských zemí Evropské unie odsouhlasili normu, jejímž cílem je snížení emisí oxidu uhličitého. Byť vám je nejspíše tato informace už známá, pojďme se podívat, co toto rozhodnutí ovlivní.

Plán představila Evropská komise před několika lety a následně byl europoslanci odsouhlasen. Jediné dvě členské země, které s předloženým návrhem nesouhlasy, byly Polsko a Itálie. Jejich hlasy však nestačily na to, aby se změna neschválila, a tak Evropská komise došla k definitivnímu rozhodnutí – zákazu prodeje nových benzinových a naftových aut v EU.

Kdy k zákazu dojde?

Silniční doprava v Evropě vyprodukuje ročně tolik CO2, že se na celkových emisích podílí celou jednou pětinou. Z toho důvodu se Evropská unie rozhodla učinit výše uvedené kontroverzní opatření, které mnohé občany pobouřilo. Toto rozhodnutí má podpořit snahy EU docílit do roku 2050 uhlíkové neutrality.

Všechny automobily, které přijdou na trh v roce 2035, už nesmí do ovzduší vypouštět žádné emise oxidu uhličitého. To znamená, že od daného roku se v EU až na výjimky stanovené Evropským parlamentem nebudou prodávat vozy se spalovacími motory.

Zároveň by také do roku 2030 měla být zavedena opatření, díky kterým dojde k postupnému snížení emisí CO2, a to o 55 % u osobních automobilů a o 50 % u dodávek. Někteří čeští poslanci jsou však vůči celému uvedenému rozhodnutí skeptičtí a nepovažují ho za šťastné řešení.

„Evropská komise v roce 2026 znovu posoudí, zda je toto opatření opodstatněné. Podle mě je od začátku zákaz spalovacích motorů po roce 2035 zbytečný. Technologie se vyvíjejí rychle a brzy překonají nedostatky, které se elektromobilům právem vyčítají. Technologický pokrok tedy může pomoci prosadit elektromobilitu nejlépe,“ okomentoval situaci ministr dopravy Martin Kupka.

Co to znamená pro občany ČR?

Benzinové a naftové automobily by měly být postupně nahrazeny elektromobily, tedy vozidly na baterie. Dalšími možnostmi jsou také auta na vodík či e-paliva, avšak ta jsou výrazně dražší. Nicméně i elektromobily jsou v současnosti velmi drahé a pro průměrného českého spotřebitele prakticky nedostupné. Europoslanci si však od zavedeného zákazu mimo jiné slibují, že díky vyšší konkurenci a investicím do vývoje dojde postupem času ke snížení jejich pořizovací ceny.

Odborníci řeší také otázku, zda jsou elektromobily skutečně ekologičtější alternativou. Ačkoliv neprodukují emise CO2 do ovzduší, mají zase jiné environmentální nedostatky, které se týkají především výroby a odpadu z elektrických baterií. Z toho důvodu byla v roce 2023 přijata zároveň i směrnice EU o bateriích, která stanovuje, že vyrobené baterie bude možné recyklovat nebo repasovat.

Dalším negativem pořízení elektromobilu je navíc i jeho krátká dojezdová vzdálenost. Na tuto skutečnost si stěžuje mnoho řidičů, kteří musejí často podnikat dlouhé služební cesty, a představa, že by museli každou chvíli baterii dobíjet, je pro ně velmi znepokojivá.

Ačkoliv jdou výzkum a inovace vpřed a dnes už je možné pořídit elektromobil s dojezdem kolem 600 km, jedná se o velice drahé vozy, které si může dovolit jen málokterý Čech. Navíc některé provedené testy prokázaly, že reálný dojezd elektromobilů je průměrně o 83 km kratší, než uvádí výrobci.

Například u Škody Enyaq Coupé RS iV uvádí výrobce dojezdovou vzdálenost 518 km, přičemž test odhalil, že reálný dojezd činil o 68 km méně. V případě Škody Enyaq 85x L&K to bylo dokonce o necelých 100 km méně. Nezbývá nám tak jen doufat, že se vývoj těchto alternativních vozů posune dále a vize Evropské komise ohledně poklesu cen se naplní.

Zdroje: europarl.europa.eu, tvorimevropu.cz, ods.cz, cebia.cz