Nejprudší železnice v Česku děsí i zkušené strojvedoucí. Tahle trať není pro slabé povahy

Přestože si v souvislosti s horskou železnicí spousta lidí spojuje spíše Alpy nebo horské dráhy v dalekých krajích, máme i v České republice trať, která vzbuzuje respekt nejen mezi cestujícími, ale i zkušenými strojvedoucími. Jedná se o nejprudší železniční trať a zároveň jednou z nejunikátnějších železničních cest u nás. Tento technický skvost, který slouží již od roku 1902, se díky svému strmému stoupání a historickému kouzlu řadí mezi skutečné klenoty české železnice.

Tanvaldská ozubnicová železniční dráha spojuje Tanvald s Harrachovem a pokračuje dále do Polska. Nejstrmější úsek mezi Tanvaldem a Kořenovem překonává stoupání až 58 promile, což znamená, že na každém kilometru trať stoupne o 58 metrů. Pro srovnání – běžné železniční tratě mají sklon kolem 25 promile. Z tohoto důvodu bylo nutné použít ozubnicový systém Abt, který pomáhá vlakům zdolat prudký svah pomocí speciálních ozubených kol zapadajících do kolejnic.

Trať, která prověří odvahu

Zatímco běžné železnice spoléhají na tření mezi koly a kolejnicemi, na tanvaldské zubačce by tento systém nestačil. Lokomotivy a vozy používané na této trase proto musí být uzpůsobeny pro provoz s ozubnicovým mechanismem. Abtův systém byl vybrán kvůli své spolehlivosti a schopnosti udržet bezpečný pohyb souprav i v extrémních podmínkách.

Jízda po tanvaldské zubačce není jen tak. Každý strojvedoucí, který chce na této trase jezdit, musí projít speciálním školením. Náročná trať totiž vyžaduje nejen precizní ovládání vlaku, ale také schopnost rychle reagovat na neočekávané situace. Prudké klesání a stoupání, úzké zatáčky a proměnlivé horské počasí dělají z této cesty skutečnou výzvu.

Jedním z největších nebezpečí na trati je prudký sešup, který klade extrémní nároky na brzdové systémy vlaku. Sebemenší technický problém by mohl mít katastrofální následky. Proto jsou pravidelné kontroly a údržba klíčové pro bezpečnost provozu. Přestože jsou dnes používány moderní lokomotivy, v provozu se dodnes objevují i historické soupravy, které připomínají slavnou minulost této dráhy.

Trocha historie

Tanvaldská zubačka vznikla na přelomu 19. a 20. století jako součást ambiciózního plánu propojit české pohraničí s pruskými železnicemi. Výstavba nebyla jednoduchá – kromě technických problémů bylo nutné překonat i odpor místních obyvatel, kteří se obávali hluku a narušení krajiny. Nakonec byla trať dokončena v roce 1902 a od té doby nepřetržitě slouží cestujícím i nákladní dopravě.

V dobách první republiky se jednalo o důležitou trasu pro přepravu dřeva a průmyslových výrobků. Během druhé světové války byla zubačka využívána i pro vojenské účely. Po válce se železnice opět vrátila ke své původní funkci a dodnes patří mezi významná dopravní spojení v regionu.

Česká zubačka versus světový rekordman

I když je tanvaldská zubačka nejprudší v Česku, v celosvětovém měřítku existují železnice, které ji překonávají. Nejprudší ozubnicovou železnicí na světě je Pilatusbahn ve Švýcarsku, která vede na horu Pilatus nedaleko Luzernu. Tato trať, otevřená v roce 1889, překonává neuvěřitelný sklon až 480 promile (48 %). To znamená, že na každém kilometru trať stoupá o 480 metrů – téměř jako jízda po extrémně strmé horské stezce.

Na rozdíl od tanvaldské zubačky, která využívá Abtův systém, Pilatusbahn spoléhá na unikátní ozubnicový mechanismus Locher, který umožňuje ještě strmější sklon. Vlaky na této trati jsou speciálně konstruovány tak, aby mohly bezpečně zdolávat neuvěřitelné stoupání. Zatímco tanvaldská zubačka slouží i běžné dopravě, Pilatusbahn je primárně turistickou atrakcí, která nabízí dechberoucí výhledy na švýcarské Alpy.

Turistická atrakce i důležitá dopravní tepna

Zubačka z Tanvaldu je nejen technickou raritou, ale také lákadlem pro turisty. Každý rok sem míří tisíce nadšenců železniční historie i milovníků horských výhledů. Na trase se konají i nostalgické jízdy s historickými lokomotivami, které nabízejí jedinečný zážitek z cestování jako za starých časů. Letos na jaře čeká zubačku rozsáhlá rekonstrukce – nepřetržitá výluka začne 15. dubna. Hotovo bude v únoru 2026. Stavba bude spolufinancována z přeshraničního programu INTERREG Česko – Polsko 2021–2027 a vítězná firma provede obnovu za 432 100 624 korun.

Zatímco ve světě zůstávají ozubnicové dráhy často jen turistickou atrakcí, tanvaldská zubačka je dodnes využívána v běžném provozu. Díky své jedinečnosti a historickému významu se stala součástí kulturního dědictví a doufejme, že bude sloužit i dalším generacím.

Pokud hledáte železniční dobrodružství, které prověří vaši odvahu i obdiv k technice, tanvaldská zubačka je jasná volba. A pokud vás fascinují ještě větší výzvy, švýcarská Pilatusbahn ukazuje, kam až může železniční inženýrství zajít.

zdroje: jizerkyprovas.cz, liberecky-kraj.cz, novinky.cz, YouTube.com