Tahle situace vytáčí prodavačky doběla: Dělají to hlavně matky malých dětí. A ještě se u toho hádají

„Zase snědený rohlík před pokladnou. A obal od sušenky zmuchlaný v regálu.“ Pokud byste se zeptali zkušených prodavaček, co je na jejich práci nejvíc irituje, tenhle zvyk by zazněl téměř okamžitě. Konzumace potravin přímo během nákupu je v českých obchodech bohužel čím dál častější, a netýká se jen rodičů s malými dětmi.

Na první pohled nevinný kousek pečiva, nebo oplatek, od kterého si zákazník nechá u pokladny “pípnout” jen obal, je ve skutečnosti z pohledu obchodníků hygienickým, etickým i provozním problémem. 

Nejčastěji hřeší rodiče malých dětí

Není těžké pochopit, co rodiče k podobnému kroku vede. Nákup s malým dítětem může být náročný a stresující. Děti se nudí, jsou neklidné, někdy hladové nebo unavené. V takové chvíli může být rohlík, banán nebo sušenka doslova záchranným lanem. Dítě se uklidní, rodič může v klidu projít regály a nakoupit bez scén.

Na sociální síti to popisuje jedna z diskutujících: „Ne vždy to plánuju, ale když jdeme nakupovat v době, kdy je dítě hladové, prostě mu dám rohlík. Mám ho pak na očích, vím, kolik snědl, a zaplatím ho u pokladny.“

Personál je někdy vstřícný, jindy kroutí hlavou

Na druhé straně barikády stojí zaměstnanci prodejen. Ti se stále častěji potýkají s případy, kdy zákazníci zkonzumují jídlo už během nákupu, občas ho ani nezaplatí, nebo nechají obaly různě poházené po prodejně. A i když většina maminek rohlík či sušenku poctivě nahlásí u pokladny, není to pravidlem. Podle všeho však tímto způsobem “nekradou” jen rodiče kus rohlíku, ale i dospělí, kteří zkonzumují jídlo nebo vypijí nápoje, za které následně vůbec neplatí.

Jedna prodavačka v diskusi dále uvádí: „Nejhorší je, když dítě dojí rohlík a rodič ho zapře, nebo řekne, že to zapomněl. Nevíme, co s tím. Máme to zapisovat? Nechat zaplatit fiktivní kus navíc? Je to ponižující jak pro nás, tak pro zákazníka.“

A nejsou to jen rohlíky. Často jde o balené snacky, ovocné kapsičky, nápoje, ze kterých lidé jednoduše nedonesou obal k pokladně. Prodavačky však obecně spíše vítají, pokud dá rodič malému dítěti něco na zub. Několik plačících dětí na jedné prodejně by mohlo pracovní den znepříjemnit více, než obyčejné nahlášení snědeného rohlíku u pokladny. Personál supermarketů doporučuje ponechat kousek rohlíku vždy v sáčku, aby se na něj při placení nezapomnělo. Obaly od jiných potravin pak opět uložte do vozíku mezi další zakoupené zboží a vždy u sebe v těchto případech noste hotovost. 

Důvodů, proč to nedělat, je hned několik

Z pohledu obchodu i hygieny je konzumace potravin během nákupu nešťastná praxe, a to hned z několika důvodů. Prvním důvodem je riziko nákazy. Nákupní vozíky nejsou sterilní. Děti si často sahají do úst, manipulují s potravinami, usedají do vozíků bez nějaké ochrany madla a podobně. Konzumace potravin v takovém prostředí je nevhodná, zvlášť u malých dětí. 

Dalším důvodem je samozřejmě nezaplacení zboží nebo ztráta či poškození obalu. Pokud člověk zapomene rohlík u pokladny nahlásit, má možná pocit, že se toho zase tolik nestalo. Vždyť rohlík nestojí ani tři koruny. Nicméně pokud to takto udělá několik desítek lidí denně, už jde z pohledu obchodu o velký problém. 

V neposlední řadě mohou nastat technické potíže přímo u pokladny. Zákazník nebo jeho dítě zkonzumuje nějaké zboží, za které chce u pokladny zaplatit. Nemá však u sebe hotovost, chce platit kartou, ale obchod má zrovna výpadek systému. Opět vzniká poměrně komplikovaná situace, která se v podstatě rovná krádeži.

Z pohledu rodiče může být večerní nákup s neposedným potomkem výzvou. A rohlík může být malou, ale efektivní pomocí. Ale z pohledu personálu je to zvyk, který často přináší zmatky, ztráty a nepříjemné situace. Klíč je v komunikaci a ohleduplnosti. Pokud už dítě něco sní, přiznejte to. Vysvětlete. Ukažte obal. A hlavně, nedělejte z toho pravidlo.