Babička nám do toho za starých časů lila kyselku. Pamatujete? Dneska za to sběratelé rozdávají tisíce
Zatímco ještě před pár lety končily staré sklenice po babičce bez lítosti v popelnici, dnes po nich pasou sběratelé a znalci. Některé kusy mají větší hodnotu než celá sada současného designového nábytku. A to doslova. Starožitné nápojové sklo, pokud je v dobrém stavu, se totiž prodává za tisíce až desítky tisíc korun.
Vzpomínáte na doby, kdy se při slavnostních obědech vyndávaly ze sekretáře ty lepší skleničky? Většinou šlo o soupravy, které se dědily po generace. V socialistických kuchyních tak často stávaly vedle sebe produkty tuzemské sériové výroby i ručně foukané secesní sklo. Mnozí si to ani neuvědomovali, natož aby si hlídali jejich hodnotu. Jenže právě tyto zapomenuté kousky mohou mít dnes mezi sběrateli překvapivě vysokou cenu.

Když sklenice není jen na limonádu
Jedním z nejvyhledávanějších typů nápojového skla jsou například kobaltově modré poháry z období secese. Jejich tvar je sice jednoduchý, ale v kombinaci s profilovaným vnitřkem je nejen krásnou dekorací, ale i funkčním uměleckým dílem. Ve starožitnostech takovou sadu koupíte často i za částku přesahující 5 000 korun. A to nejsou ani ty nejdražší.
Co dělá sklenici cennou
Na hodnotě sklu nepřidává jen jeho věk. Důležité jsou technika výroby, stav zachování a také originalita. Secesní sklo, art deco, malachitové, uranové, broušený křišťál může mít v očích sběratelů opravdu vysokou cenu. Záleží také na konkrétní sklárně, asi ty nejcennější pocházejí z dnes už zaniklých výroben nebo třeba z proslulých podniků jako je Moser. Protože značení je u starších výrobků spíše výjimkou, pak právě na dně rytá nebo leptaná značka může její hodnotu znatelně zvýšit. Mnohé sklárny ale své výrobky neoznačovaly vůbec, a když už, tak jen papírovou etiketou, která během let zmizela. Odborníci proto posuzují nejen celkový vzhled, ale i detaily jako je tvar, tloušťka stěn, barva skla nebo způsob broušení. Hodně cenu ovlivní i drobné nepravidelnosti jako třeba nepatrné bublinky, odchylky v proporcích nebo opotřebení hran a malby. Ty jsou známkou ruční práce a patiny, kterou čas prostě nenahradí.

Jak sklo rozpoznat a ocenit
Pokud najdete na půdě sadu sklenic nebo láhev, která by mohla být stará, prvním krokem je prohlédnout ji důkladně ve světle. Sledujte barvu, lesk, tvar, zda má značení. Všímejte si opotřebení. Zní to banálně, ale právě to často rozhoduje, starožitné sklo vypadá jinak na denním světle než na umělém. Barvy jsou sytější, hloubka materiálu je výraznější. Dále je už nejlepší obrátit se na odborníka. Vyhledat byste měli někoho, kdo se specializuje přímo na sklo, ideálně s přesahem do historie užitého umění. Sběratelské weby, aukční domy nebo obchody se starožitnostmi často nabízejí nezávazné ocenění. Takže pokud máte doma starou skleničku, nevyhazujte ji. I zdánlivě obyčejná sklenička může být sběratelský hit.
Specialisté mají navíc k dispozici katalogy, dobové záznamy a hlavně zkušenosti, aby byli schopni rozeznat originál od podařeného falza. Ne vždy se dá určit konkrétní sklárna nebo přesný rok, ale hodnotu dokáží odhadnout velmi přesně. A pozor, čím lepší stav, tím vyšší cena. Sklenice bez škrábanců, s nepoškozenou malbou a bez rozbitých hran má několikanásobně vyšší hodnotu než poškozený kus, byť ze stejného období.
Kam se obrátit
Chcete sklo prodat, pojistit, nebo jen zjistit jeho cenu? Nabízí se více možností. Můžete vyhledat odborníky na starožitnosti, aukční domy nebo specializované galerie skla ve svém okolí. Některé sběratelské skupiny fungují i online, třeba na sociálních sítích nebo ve specializovaných fórech. Cenný kus lze nabídnout i do aukce. Ceny se v posledních letech šplhají vysoko, především u dobře zachovalých a stylově vyhraněných kolekcí. Výhodou dnešní doby je, že zájem o historické sklo stoupá. Lidé chtějí kvalitní, originální věci s příběhem. A zatímco dřív se křehké sklenky balily do novin a dávaly do krabice pod schody, dnes je vystavují galerie. Nebo se stále používají při slavnostních příležitostech, případně se stávají luxusním dárkem.
Zdroje: antiqueglass.cz, aukro.cz,