Situace v Česku se dramaticky zhoršuje. Pro většinu mladých je realita drsnější, než si kdy představovali 

Ceny kolem nás neúprosně rostou. A i když se chvíli zdálo, že se situace uklidňuje, opak je pravdou a realita zůstává tvrdá. Cíle, které byly dřív běžně dosažitelné, a to i pro mladé dospělé, jsou dnes pro mnoho lidí nad jejich schopnosti.

Vlastní bydlení je už v Česku luxusem. Ceny bytů dál rostou a hypotéky jsou čím dál hůře dostupné. Pro mnoho mladých lidí je tak sen o vlastním domově stále vzdálenější. Ještě nedávno jste možná věřili, že ceny nemovitostí už dosáhly svého stropu. Jenže místo zlevňování sledujeme jejich další růst. K tomu přidejte přísné podmínky pro získání hypotéky a cesta k vlastnímu bydlení se dál komplikuje. Ve vlastním chce přitom bydlet 9 z 10 Čechů. 

Vlastnické bydlení není pro každého 

Možná jste doufali, že po období raketového růstu se ceny bytů konečně zastaví nebo začnou klesat. Jsme ale naopak svědky dalšího zdražování. Jen za první čtvrtletí letošního roku vzrostly ceny meziročně o 10 %. A to i přesto, že poptávka obyčejných lidí slábne, hlavně proto, že si vlastní bydlení prostě nemohou dovolit. 

Průměrná výše hypotéky už překročila 4 miliony korun a v Praze se nový byt o rozloze 70 m² prodává v průměru za téměř 12 milionů. To je částka, na kterou většina s hypotékou vůbec nedosáhne, natož aby ji mohla splácet. Za růstem cen přitom stojí hlavně zvyšující se náklady, ať už na výstavbu, materiál, či stavební regulace. 

Hypotéku dnes získá jen pětina domácností 

Podmínky pro schválení hypotéky se nijak nezmírňují. Podle České národní banky dnes na hypotéku dosáhne jen horních 20 % domácností s nejvyššími příjmy. Člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler uvedl, že domácnosti, které si nyní hypotéky berou, mají příjem přes 90 tisíc korun čistého měsíčně. Průměrná měsíční splátka pak vychází kolem 22 tisíc. 

Většina bank navíc půjčuje maximálně 80 % z ceny nemovitosti. Zbytek, tedy stovky tisíc až miliony, si musí lidé našetřit sami. Mladí do 36 let mají sice určitou výhodu, protože si mohou půjčit až 90 % kupní ceny, ale pro většinu z nich je to stejně nedosažitelné, pokud nedostanou větší finanční pomoc od rodiny. 

Úroky mírně klesají, ale… 

Optimistickým zjištěním je, že se úrokové sazby pomalu snižují. Ale tempo poklesu opravdu není nijak závratné. Na začátku června byla průměrná nabízená sazba 4,94 %, což je jen o pár desetin méně než koncem minulého roku. Žádné dramatické zlepšení se tedy nekoná. 

Platy cenám bytů nestačí 

I když se o něco oficiálně zvyšují také mzdy, zdaleka to není dost. Vloni rostly o 7 %, letos zatím jen o 6,7 %, ale když vezmeme v úvahu inflaci, reálný růst je ještě mnohem menší. Právě kvůli vysoké inflaci v posledních letech si také dnes za svou mzdu koupíme ještě méně zboží než před šesti lety. A zatímco platy se zvedají pomalu, ceny bytů mezitím rostou o statisíce ročně. Tím se nůžky mezi příjmy a cenou bydlení otevírají ještě víc. 

Byty z trhu přesto mizí 

Možná by člověk čekal, že když si běžné domácnosti nemohou hypotéku dovolit, trh se zpomalí. Jenže se děje pravý opak a nové byty se stahují z nabídek překvapivě rychle. Kupují je totiž hlavně investoři s vidinou zisku, protože ceny v tuzemsku zatím stabilně rostou.  

Česko dokonce patří mezi evropské rekordmany v počtu bytů vlastněných za účelem investic. Tyto byty bohužel často zůstávají prázdné, takže se snižuje nabídka nemovitostí k reálnému bydlení. Když investor navíc skoupí celý blok, ostatní zájemci často odcházejí s prázdnou. 

Patříme mezi nejhorší státy 

V indexu prosperity z loňského roku se Česko zařadilo mezi šest nejhorších zemí Evropy, pokud jde o dostupnost a úroveň bydlení. V celkovém žebříčku jsme skončili až na 23. místě z 27 zemí. 

V praxi to znamená třeba to, že by česká domácnost musela odkládat celý svůj příjem 13 let, aby si mohla dovolit koupit průměrný byt. V Dánsku, které má podobný počet bytů na obyvatele jako my, by to přitom bylo jen 7 let. 

Odborníci se shodují, že bez systémových změn se z krize nedostaneme. Nestačí uvolnit jednu regulaci nebo upravit jednu sazbu. Je potřeba zjednodušit výstavbu, urychlit stavební procesy, a zároveň zavést funkční podporu pro mladé nebo nízkopříjmové domácnosti.