Šel jsem si jen kopnout s partou. Místo gólu jsem dal životní trefu. Měsíc nato mi přišla zpráva, že budu otcem

Život občas píše scénáře, které by nevymyslel ani nejlepší hollywoodský scenárista. Někdy stačí jeden obyčejný večer, jedno náhodné setkání a všechno, co jste si dosud plánovali, vyletí komínem. Pro sedmadvacetiletého Jarka to byl zápas v malé kopané s kamarády. Místo oslavovaného gólu si ale domů odnesl něco mnohem zásadnějšího. O měsíc později mu displej telefonu oznámil, že jeho dosavadní život právě skončil. A zároveň začal úplně nový.

Bylo jedno z těch pozdně letních odpolední, kdy se vzduch tetelí a den se nechce přehoupnout v večer. Ideální počasí na fotbálek. Parta se sešla jako každý týden na stejné hřišti jako obvykle. Kluci už se těšili na hodinu a půl běhání za merunou, že zase spálí pár kalorií, pak si zajdou na jedno vítězné pivo a vrátí domů k seriálu. Alespoň tak to šlo celé roky. Jenže tentokrát to bylo trochu jinak. Ve vzduchu viselo něco víc než jen vůně čerstvě posekané trávy a potu.

Gól, na který se nezapomíná

“Jmenuju se Jarek, je mi dvacet sedm a donedávna byl můj život nalajnovaný jako fotbalové hřiště. Pracuju v marketingu, práce mě baví a slušně živí, mám pronajatý byt v širším centru. Protož jsem stále single, občas zajdu na rande přes aplikaci, ale jinak si užívám spoustu volnosti. A fotbal s klukama,” začíná svůj příběh Jarek z Brna. Po jednom takovém vyhraném zápase kluci zapadli do blízké hospůdky na zahrádku. Nálada byla skvělá, smích se mísil s cinkáním půllitrů. A právě tam ji uviděl. Seděla u vedlejšího stolu s kamarádkou, a i když se nesnažila být středem pozornosti, nedalo se ji přehlédnout.

Slovo dalo slovo, proběhla nějaká vtipná poznámka na adresu jejich uřvaného stolu a už se dali do řeči. Jmenovala se Eva, byla o rok mladší a měla ten typ humoru, který vás buď odradí, nebo si ho okamžitě zamilujete. Jarek patřil do té druhé skupiny. Z piva byl panák, z panáku společná cesta noční tramvají a z té… no, zkrátka spolu strávili noc. Bylo to fajn, spontánní a nezávazné. Ani jeden z toho nedělali vědu. Vyměnili si čísla s tím, že si třeba někdy napíšou.

Zpráva, co změní pravidla hry

Uplynul zhruba měsíc. Jarek chodil do práce, na fotbal, s kamarády na pivo. S Evou si občas prohodili pár zpráv, ale nic nenasvědčovalo tomu, že by se schylovalo k nějakému pokračování. Až do jednoho úterý. Jarek seděl v kanceláři a snažil se dokončit nějakou prezentaci, když mu zavibroval telefon. Zpráva od Evy. Čekal něco ve stylu „Jak se máš?“, ale místo toho tam stálo: „Ahoj Jarku, musím ti něco říct. Jsem těhotná. A myslím, že bys to měl vědět.“ “Četl jsem to asi pětkrát. Mozek mi to odmítal zpracovat. Začal jsem panikařit. V hlavě mi naskakovaly jen otázky. Jak? Proč? Je si jistá, že je to moje? Co teď budu dělat?,” popisuje Jarek. Jeho pečlivě naplánovaný život se v jedné vteřině rozpadl na prach. Právě totiž dostal tu nejdůležitější a zároveň nejděsivější roli svého života. Roli otce.

Co dělat, když přijde nečekaná přihrávka

První reakce je skoro vždycky šok a popření. Ať už jste muž, nebo žena. Ta zpráva je jako blesk z čistého nebe. V takové chvíli je nejdůležitější nepanikařit a nedělat unáhlená rozhodnutí pod vlivem emocí. Jarkova situace není ojedinělá. Neplánované těhotenství je realitou pro mnoho párů, které na to nejsou mentálně ani finančně připravené. Nejdůležitějším krokem je si o tom promluvit. Najít někoho, komu bezmezně věříte, ať už je to sourozenec, rodič, nejlepší kamarád, nebo klidně psycholog. Potřebujete někoho, kdo vás vyslechne, nebude vás soudit ani do ničeho tlačit. „Bylo mi jasné, že si musíme promluvit. Zašli jsme do jedné kavárny a probírali to snad tři hodiny,“ vzpomíná Jarek. „Nejvíc mě asi uklidnilo, že Eva byla naprosto klidná. Měla jasno v tom, že si dítě chce nechat. Nečekala, že se hned vezmeme a koupíme dům. Jen chtěla, abych to věděl a rozhodl se, jakou roli v tom chci hrát.“

Možnosti ukončení, když není jiná cesta

Pokud se žena rozhodne pro interrupci, tento zákrok na její žádost lze provést do 12. týdne těhotenství. Do 8. týdne se často provádí šetrnější metoda, takzvaná vakuumaspirace. Existuje také farmakologické ukončení těhotenství pomocí kombinace léků, které se doporučuje jen v raném stádiu (zhruba do 8. týdne) a nese s sebou určitá rizika, jako je delší krvácení nebo neúplné vypuzení plodu. Po 12. týdnu lze těhotenství přerušit už jen ze závažných zdravotních důvodů, například při ohrožení života matky nebo prokázaném těžkém poškození plodu.

Ještě předtím vším je možné užít takzvanou „pilulku po“, nouzovou antikoncepci, která se užívá neprodleně po nechráněném styku (ideálně do 12 hodin, maximálně do 72 hodin) a zabraňuje samotnému početí. Není to ale žádná verze antikoncepce, skutečně je určena jen pro případy nouze.

Obrana pro příští zápas

Jarkův příběh nakonec nabral nečekaný směr. Po několika týdnech plných rozhovorů, přemýšlení a upřímnosti se rozhodl, že v tom Evu nenechá. Začali se opatrně poznávat, tentokrát už ne jako dva cizinci v baru, ale jako budoucí rodiče. „Je to šílené, přeskočili jsme všechny fáze vztahu a rovnou skočili do té nejtěžší. Ale paradoxně se začínám těšit. Je to děsivé, ale zároveň to dává mému životu úplně nový smysl,“ uzavírá Jarek.

Jeho zkušenost je silným připomenutím, že prevence je vždy lepší než řešení následků. Ačkoli mnoho žen spoléhá na hormonální antikoncepci, stále více jich hledá alternativy. Nehormonální metody, jako je kondom, nitroděložní tělísko na bázi mědi, nebo symptotermální metoda, tedy kombinace sledování teploty, hlenu a kalendáře, mohou být při správném používání stejně spolehlivé. Kondom navíc jako jediný chrání i před pohlavně přenosnými chorobami. Život si zkrátka nevybírá, kdy vám přihraje do cesty osudový míč.

Zdroje: seznam.cz, zena.aktualne.cz, prozeny.cz, loono.cz