Se sportem u dětí začněte už v tomto věku. Pak už je pozdě a jejich motivace klesá pod bod mrazu

Pohyb je pro děti důležitý, jelikož díky němu rozvíjí své motorické i kognitivní schopnosti. Pokud rodiče své děti nevedou ke sportu již v útlém věku, může to mít negativní dopad na jejich vztah k fyzickým aktivitám v dospělosti. Proto je potřeba začít sportovat s dětmi co nejdříve, protože později už se motivace k aktivnímu životnímu stylu jen obtížně buduje.

Rodiče, kteří začnou podporovat sport až ve vyšším věku svého potomka, u něj často narazí na nechuť nebo odpor. Pohyb by měl být přirozenou součástí každodenního života, nikoli povinností, do které se člověk bude muset nutit. Děti, které mají možnost hrát si venku, běhat, skákat, lézt po stromech nebo jezdit na odrážedle, rozvíjejí koordinaci, rovnováhu a posilují svalový a imunitní systém.

Proč začít co nejdříve?

V předškolním věku se formují základní pohybové vzorce a mozek dítěte se učí koordinovat tělo. Do čtyř let stačí jednoduché aktivity, jako jsou procházky, hry venku, dovádění na prolézačkách a skluzavkách nebo jízda na odrážedle. Od pěti let už je možné dítě učit trochu složitější aktivity. V tomto věku by měly zvládnout například jízdu na kole nebo některé míčové hry.

Od tří do sedmi let věku dítěte se rozvíjí kromě vztahu ke sportu také rovnováha, koordinace a vytrvalost. Důležité ale hlavně je, aby byl pohyb v tomto věku co nejpestřejší. Odborníci přitom uvádějí, že pohybovým aktivitám by se dítě mělo věnovat minimálně tři hodiny denně, aby docházelo ke správnému vývoji.

Jak vybrat vhodný sport?

Jak bylo řečeno, u dětí předškolního věku je potřeba zaměřit se na různorodé pohybové aktivity, které pro ně budou zábavné. Podstatné je, aby mělo možnost vyzkoušet si různé sporty a samo objevilo, co jej baví, nebo naopak, čemu se věnovat vůbec nechce.

Do deseti let je ideální, aby dítě zjistilo, zda preferuje kolektivní sporty, jako je třeba fotbal, basketbal či hokej, nebo dává spíše přednost těm individuálním (plavání, gymnastika, atletika, bojové sporty, atd.). Čím více si toho přitom v raném dětství vyzkoušejí, tím pozitivnější budou mít vztah ke sportu jako takovému.

Platí ale také, že rodiče by měli být opatrní, aby na své děti příliš netlačili. Nátlak nebo nucení k aktivitě, která dítě nebaví, bývá spíše kontraproduktivní a může vést k odporu a ztrátě zájmu o pohyb. Hlavní je nabídnout dítku různé možnosti a sledovat, co ho baví. Navíc by nemělo být ani nutné do pohybu dítě tlačit, měla by to být pro něj přirozená potřeba.

Rodiče by však měli trávit čas pohybem společně s dětmi, neboť jsou to právě oni, kdo představují pro své potomky v takto útlém věku vzor. Výbornými aktivitami do začátku jsou třeba míčové hry, jízda na kole nebo i obyčejné procházky. Je tedy nutné, aby z pohybu mělo dítě pozitivní zkušenost a zároveň aby ale nedocházelo k jeho přetěžování.

Dlouhodobé přínosy sportu

Pro správný rozvoj motorických schopností je ideální dovádění venku s vrstevníky, které je pro dítě zábavné. Přirozeným pohybem tak dítko nevědomky trénuje svou obratnost a koordinaci. Pohyb a sport přitom posiluje jak tělo, tak i psychiku. Pomáhá například zvládat stres a zlepšuje adaptabilitu. Dítě se mimo to učí akceptovat prohru a získává zdravé sebevědomí.

Naopak děti, které se v raném věku málo hýbají, mohou častěji čelit nadváze a různým zdravotním problémům. Nehledě na to, že pohyb podporuje kvalitnější spánek a správné držení těla. Sportováním v raném dětství si tak člověk buduje zdravé návyky, jež si s sebou nese do dospělosti.

Základní sportovní dovednosti, jako je třeba jízda na kole nebo plavání, které si člověk osvojí v dětství, navíc už ve většině případů nikdy nezapomene. Děje se tak přitom bez ohledu na to, zda se těmto aktivitám pravidelně věnuje, či nikoliv.

Zdroje: nzip.cz, sancedetem.cz, dataozdravi.cz