Rozhodnuto: V téhle zemi půjdou lidé do důchodu až v 74 letech. Česko už brzy začne následovat

Odchod do důchodu je věčné téma, které umí v diskuzích všechny zúčastněné doslova zvednout ze židle. Věk, kdy se do důchodu dostaneme, se totiž stále zvyšuje. Jsme na tom ale tak špatně? V této evropské zemi budou lidé chodit do důchodu až v 70 letech. A jedno je jisté – zvyšování důchodového věku se nevyhne ani Česku.

Stále vyšší věk pro odchod do důchodu má hned několik důvodů. Tím prvním je stárnoucí populace. Evropa zkrátka stárne obrovskou rychlostí a většina zemí je už s důchodovým systémem na hraně. Mladých a ekonomicky aktivních lidí je málo a je tak nemožné, aby odváděli dostatečné částky na sociálním pojištění. Oproti minulosti jsou však dnešní lidé v pokročilejším věku všeobecně zdravější, aktivnější a žijí déle. Pozdější odchody do důchodu jsou tedy nevyhnutelné. 

Vlády jdou na změny opatrně, jedna země však vyčnívá

Dánové si ještě před pár lety stanovili, že důchodový věk se bude automaticky navyšovat v závislosti na střední délce života. Na rozdíl od některých jiných států tak neprobíhají složité politické debaty při každé změně, ale systém se posouvá mechanicky. Výsledkem je, že první generace, která půjde do důchodu v 70 letech, se narodila v roce 1970. Změny jsou tedy v praxi už dávno nastavené. V roce 2060 se u Dánů dokonce očekává, že budou odcházet do důchodu až v 74 letech.

Smyslem celého tohoto systému je zachovat jeho finanční stabilitu dlouhodobě. Dánský model totiž počítá nejen s výplatou důchodů, ale i se štědrým zabezpečením, které zahrnuje kvalitní zdravotní péči a další výhody. V této podobě je systém udržitelný pouze v případě, že jsou lidé déle ekonomicky aktivní.

Jak si vede zbytek Evropy?

Zvýšení důchodů není jen nějakým dánským výstřelkem. Tento fenomén se objevuje napříč Evropou a v současnosti se týká snad každé země. Jak již bylo řečeno, evropská populace stárne a podobné kroky jsou nevyhnutelné. Většině obyvatel zemí, kterých se to týká, se ale pozdější odchody do důchodu nelíbí. Francie například nedávno zažila vlnu masivních protestů poté, co prezident Macron prosadil zvýšení hranice odchodu do důchodu z 62 na 64 let. Protesty proběhly i přesto, že se Francie i po zvýšení řadí mezi země, kde se do důchodu odchází nejdříve. 

V poměrně vysokém věku lidé končí s pracovním životem i v Německu. To bývá často jakýmsi nepsaným vzorem pro jiné státy, které se snaží německému důchodovému systému vyrovnat. Pravdou je, že momentálně odcházejí Němci do důchodu později než Češi, a to v 66 letech, přičemž se v nejbližší době počítá s navýšením na 67 let. Podobně je tomu i v Nizozemsku nebo Švédsku, zde ale není hranice odchodu pevná. Člověk může odejít už v 62, nicméně důchod je pak nižší. Většina Švédů tak přestává pracovat okolo 66 let, kdy již dosáhnou na plnou dávku.

I Velká Británie zvyšuje věkovou hranici na 68 let. A podle britských analytiků se očekává, že budou zdejší obyvatelé odcházet do penze ještě později, a to už v horizontu pár let. Pokud bychom se na věc podívali z druhé strany, nejdříve v Evropě chodí lidé do důchodu v Rumunsku, kde mají ženy nárok na odchod do důchodu v 63 letech.

A co Česko? Slovo „sedmdesátka“ zatím politici nevyslovují nahlas

V České republice momentálně není stanoven pevný věk pro odchod do důchodu. Konkrétní věk se nyní určuje individuálně podle roku narození a pohlaví, případně podle počtu vychovaných dětí. U mladších ročníků (1989 a výše) však platí hranice 67 let. Další navýšení závisí v Česku na rozhodnutí politiků, nikoliv na automatickém indexování, jak je tomu v Dánsku. Změna ale stále visí ve vzduchu a lidé z ní mají oprávněné obavy. To se projevuje i v internetových diskuzích, kde lidé polemizují například o tom, zda budou starší pracovníci skutečně pracovat naplno.

„Otázka je, zda budou staří lidé schopní skutečně pracovat, nebo jen chodit do práce, což se bude střídat s nemocenskou půl na půl,” píše jeden z komentujících.

Ministerstvo práce a sociálních věcí už několik měsíců připravuje návrh důchodové reformy, která by mimo jiné mohla obsahovat i úpravu důchodového věku. Zatím však není jasné, zda se u nás hranice důchodového věku v průběhu let také přehoupne přes 70, nebo jen zpřísní podmínky pro předčasný důchod. Podle dat Českého statistického úřadu se však průměrný věk dožití stále prodlužuje a poměr pracujících vůči důchodcům klesá. Je tak pravděpodobně jen otázkou času, kdy i v Česku dojde na podobné změny.