Řezník zuří: Češi tohle kupují po kilech, ale on by na to nesáhl ani v rukavicích. Horší než fastfood z benzinky

V obchodech to lidé berou po krabicích a mají pocit, že dělají něco pro své zdraví. Jenže ne každý sdílí jejich nadšení. Jedni tyhle výrobky vidí jako krok vpřed a cestu k lepší budoucnosti, druzí varují, že jde o slepou uličku plnou nejasností a nástrah. A co na to řezníci? Někteří z nich z toho prý nemůžou v nadsázce řečeno ani spát.

Některé potraviny v regálech supermarketů zkrátka rozdělují jejich konzumenty podobně jako třeba diskuse o oblíbenosti koprové omáčky nebo Troškových komedií z vesnického prostředí. Minimálně jsou předmětem velkých diskusí, a to i v odborných kruzích.

Průmyslově zpracované potraviny? Pozvánka k doktorům

Veganské hamburgery, stejně jako další náhražky masa, uzenin a sýrů, jsou v Česku čím dál oblíbenější. Především mezi mladými lidmi se traduje, že jsou mnohem zdravější a jejich výroba nezatěžuje životní prostředí tolik jako konvenční výroba masa, masných a mléčných výrobků. Jenže je tomu opravdu tak? O účincích na zdraví se hodně diskutuje, v mnoha případech se naopak náhražky považují za velmi škodlivé.

Jisté totiž je, že průmyslově zpracované potraviny, mezi které se náhražky masa, uzenin či sýrů také řadí, jsou tak trochu časovaná bomba. Poškozují totiž lidský mikrobiom. Důvodem je, že obsahují jen velmi málo vlákniny živící prospěšné bakterie. Naproti tomu je v nich hodně aditiv, tedy škodlivých přídatných látek, stejně jako cukru a nekvalitních tuků. K čemu pak narušená rovnováha mikrobiomu vede? Jakmile se tak stane, je často jen otázkou času, kdy se vaše tělo nevyhne zánětům, obezitě, cukrovce 2. typu, depresím a dalším civilizačním chorobám.

Divné, tvrdí řezníci

Chcete dělat něco pro své zdraví, jenže je tomu v případě náhražek masa či sýrů opravdu tak? Jsou například veganské burgery skutečně zdravější? Mají sice mnoho variant včetně té zdravé z červené řepy či čočky. Ovšem jejich negativní doménou je v případě masových náhražek i vysoké množství tuků, soli, emulgátorů, modifikovaných škrobů a dalších aditiv a aromat nebo také izolované formy proteinů. Zkrátka nic, po čem by lidské tělo zrovna mělo toužit. A kroutí nad tím hlavou i řezníci. Podle nich je tohle jídlo horší než fastfood z benzinky. Kromě veganské bulky, tolik diskutované náhražky masa, zeleniny a veganského sýra se totiž do nich často přidává kromě kečupu i sojanéza nebo tofunéza, což jsou alternativy ke klasické majonéze. To by ale ještě nebyl ten pravý kámen úrazu.

Fenomén zvaný veganský burger

Třeba jedna z veganských náhražek masa, která se k nám dováží z USA, obsahuje 20 různých složek. Jejím základem je sice hrachová bílkovina, ta ale tvoří jen pětinu výrobku. Zbytek je voda, řepkový, slunečnicový a kokosový olej, aromata a stabilizátory jako je celulosa, methylcelulosa a arabská guma. Kromě toho výrobek obsahuje bramborový škrob, maltodextrin, kvasnicový extrakt a sušené kvasnice, sůl, kyseliny L-askorbovou a octovou a jako barviva šťávu z červené řepy, modifikovaný škrob, jablečný extrakt a koncentrát z citronové šťávy. A to už je slušný chemický koktejl.

Bacha i na sýrové náhražky

Podle nejrůznějších testů, a to i zahraničních, se zdravotní prospěšnost těchto potravin stejně jako rostlinných alternativ sýrů velmi liší.  Třeba takové výrobky na bázi ořechů jsou podstatně zdravější než produkty s obsahem kokosového tuku. Ty totiž obsahují mnoho nasycených mastných kyselin, které nejsou v jídelníčku úplně vhodné a žádoucí. Odborníci proto doporučují nekonzumovat takové výrobky příliš často. Při nákupu sýrových náhražek je dobré zkontrolovat složení uvedené na obalu i kvůli obsahu soli. Zatímco živočišný sýr z mléka se skládá převážně z tuků a bílkovin a obsahuje například vitamín B12 a vápník, v jeho rostlinných náhražkách abyste bílkoviny pohledali. Ty jsou však důležitou živinou, jsou zdrojem energie a poskytují potřebné látky pro stavbu buněk.

A kde je vápník…?

Některé náhražky se vyrábějí dokonce jen z kokosového oleje a škrobu. Vápník, tolik důležitý pro stavbu kostí, se tak často objevuje jen ve výrobcích na bázi ořechů a tofu. Vitamin B12 do rostlinných náhražek musí být dokonce přidáván uměle. Je sice pravdou, že výrobky rostlinného původu jsou obecně šetrnější k životnímu prostředí než živočišné produkty. Mezi negativa jejich produkce ale patří třeba odlesňování pro uvolnění pěstební plochy pro kokosové palmy nebo velká spotřeba vody při pěstování ořechů.