Půl milionu za jednu zdánlivou maličkost. O pokutu vůbec nejde, na tohle doplácí Češi v zahraničí nejvíc

Jen co začne léto, Češi se začnou těšit na chvíli, až začnou balit kufry a natěšené rodiny se vydají na cestu k moři. Všichni řeší, z jakého pokoje budou mít nejlepší výhled na moře, kolik letos stojí zmrzlina v Itálii a jak daleko je apartmán od pláže. A těší se tak, že některé zdánlivé maličkosti vůbec neřeší.

Většina z nás má v sobě hluboko zakořeněnou touhu poznávat neznámé kouty světa, ať už jde o vzdálené kontinenty, nebo o sousední země, které jsme zatím viděli jen na obrázcích. Každá dovolená začíná rozhodnutím, které vypadá jednoduše, ale ve skutečnosti dokáže rozproudit celou řadu emocí a plánů. Někteří lidé dlouhé týdny pečlivě vybírají destinaci, sledují recenze hotelů a hledají nejlevnější spoje, jiní si balí kufr doslova na poslední chvíli, protože vědí, že nejlevnější zájezd koupí jen pár dní před odletem. A ačkoliv plánujeme každý detail vysněné dovolené, nakonec hrozí, že na to nejdůležitější zapomeneme.

Zásadní věc, na kterou Češi často zapomínají

Se stále se zvyšující dostupností dovolených roste i počet lidí, kteří mají zkušenost s tím, že se jim v cizině něco přihodilo. Někdo uklouzl na mokré podlaze hotelového pokoje, jiný si zlomil ruku při vodních sportech, někdo jiný dostal vysoké horečky nebo střevní potíže z vody. Do té doby ještě nikdo netušil, že částka na vyúčtování za lékařské ošetření v cizině se může vyšplhat opravdu vysoko. Příkladem může být třeba příběh z Kanady, kde jeden český cestovatel zaplatil za léčbu zánětu žlučníku přes půl milionu korun. Další rodina se vracela z dovolené v Řecku s účtem za rentgen a stehy v hodnotě 18 tisíc, zatímco jiný turista musel za operaci slepého střeva v Thajsku uhradit 317 tisíc korun.

Průkaz pojištěnce neznamená, že máte vystaráno

Evropský průkaz zdravotního pojištění, známý jako „modrá kartička“, není bohužel všemocný. S tímto průkazem sice máte nárok na nutnou a neodkladnou péči v rámci zemí EU, avšak pouze ve veřejných zdravotnických zařízeních a dle místních podmínek. To znamená, že často budete muset doplácet vysoké částky za spoluúčast, případně i jiné poplatky. Navíc v modré kartičce není obsaženo pojištění za repatriaci, odpovědnost za škody, ztracená zavazadla ani situace, kdy budete potřebovat asistenci v cizím jazyce nebo právní pomoc. A když cestujete mimo Evropu, pak nemáte bez komerčního pojištění šanci ani na základní lékařské služby.

Nejen nemoc či úraz

Poměrně běžná zranění a ošetření v evropských turistických oblastech jako je Španělsko, Řecko nebo Itálie často stojí až desítky tisíc korun. Odborné zásahy, převozy sanitkou, hospitalizace a zvláště operace či zákroky v soukromých zařízeních mohou stát statisíce. Například v Itálii při poruše auta nedaleko Gardského jezera přišel českou rodinu odtah a nouzové ubytování dohromady na více než 60 tisíc korun. A pokud byste řešili ztracená zavazadla, krádež, rozbité vybavení hotelového pokoje nebo jakoukoliv nehodu na pláži, pak bez uzavřeného cestovního pojištění můžete být v koncích. V Thajsku je běžné, že za hospitalizaci a základní zákroky zaplatíte desítky až stovky tisíc korun. V Americe by vás ošetření po úrazu nebo složitější operace mohly vyjít klidně i na milion korun.

Kdy ani cestovní pojištění nestačí

Ale ani uzavřením pojistky nemáte vždy v případě nehody vyhráno. Před uzavřením smlouvy je potřeba číst pojistné podmínky a zaměřit se nejen na limity plnění, ale hlavně na výjimky. Častou chybou bývá například opomenutí připojištění rizikových sportů. Zatímco některé pojišťovny považují jízdu na kole nebo vodní sporty za běžnou činnost, jiné pojišťovny mají tyto aktivity jako rizikové. Také v případě nehody pod vlivem alkoholu vám pojišťovna plnění výrazně oseká nebo rovnou odmítne. Podobně problematické bývají nemoci nebo úrazy související s již existujícím zdravotním stavem, těhotenstvím nebo extrémními adrenalinovými aktivitami, které nebyly předem oznámeny a připojištěny. Nespoléhejte se ani na pojištění ke své platební kartě. Tyto produkty bývají omezené délkou platnosti, často mají nízké limity nebo se vztahují pouze na základní péči.

Petr, IT specialista z Prahy, o tom ví své: „V Thajsku mi ukradli notebook a foťák za víc než 80 tisíc. Pojištění ke kartě nic nepokrylo, musel jsem škodu zaplatit sám. Dnes už vybírám připojištění vždycky zvlášť podle destinace a aktivit.“

Na kolik vás vyjde pojištění

Většina cestovních pojišťoven si účtuje částky v hodnotě několika desetikorun za den. Za týdenní pojištění do Evropy většinou zaplatíte kolem 200–300 Kč, do exotických zemí často 400–600 Kč. Ceny se však mění a vyplatí se před uzavřením smlouvy srovnat nabídky pojišťoven, přičemž se nedívejte jen na cenu, ale i na limity léčebných výloh, rozsah asistenčních služeb a podmínky pro konkrétní sporty či aktivity. Kvalitní pojistka by měla obsahovat nejen vysoký limit pro léčebné výlohy – ideálně od pěti milionů korun výše – ale také pojištění odpovědnosti, krytí zavazadel, případně storna zájezdu nebo autoasistenci při cestě autem do zahraničí. Některé pojišťovny dokonce nabízejí balíčky na míru podle aktivit jednotlivých členů rodiny, takže například jen na určité dny kryjí rizikové sporty či zajišťují asistenci při zpoždění letu nebo ztrátě zavazadel.

Statistiky ukazují, že za loňský rok vyplatily pojišťovny na pojistných událostech z cestovního pojištění více než 1,3 miliardy korun a že Češi řešili v zahraničí více než 85 tisíc událostí. Nejčastěji šlo o zdravotní komplikace, ale přibývá i případů spojených se zpožděním zavazadel, úrazy při sportu nebo škodami způsobenými třetím osobám.