Je to primitivní, ale většina to nezvládne. Kdo spočítá 8 – 8 + 8 ÷ 8 × 8 do 10 sekund, je mozek národa

Matematika patří mezi základní dovednosti, se kterými se setkáváme každý den, ať už si to uvědomujeme, nebo ne. Počítáme při vaření, při rozdělování účtů v restauraci nebo při kontrole vrácené hotovosti. Jenže i když jde často o jednoduché úkony, překvapivě mnoho lidí se v nich ztrácí. Rychlé počítání zpaměti se pro mnohé stává výzvou.

Dnes máme kalkulačky v každém mobilním telefonu a umíme vygooglit odpověď rychleji, než ji sami spočítáme, pomalu ztrácíme cit pro základní operace. A přitom stačí jediný matematický příklad, aby ukázal, jak jsme na tom ve skutečnosti. Ten, který momentálně koluje internetem, si říká o titul „nejvíc podceňovaný chyták“.

Osmičkový příklad má jednoduché řešení

Příklad 8 – 8 + 8 ÷ 8 × 8 vypadá jako úplná banalita, a přesto se většina lidí při jeho řešení splete. Důvod je jednoduchý: Jsme zvyklí počítat zleva doprava, jako když čteme větu, jenže matematika má svá vlastní pravidla. Ta určují, že nejdřív se počítá dělení a násobení, teprve pak sčítání a odčítání. Kdo na to zapomene, skončí u úplně jiného čísla, než je správný výsledek. Takže jak by to mělo správně vypadat? Nejprve 8 ÷ 8, což je 1. Poté 1 × 8, to máme 8. Teprve pak se podíváme na začátek, 8 – 8 je 0, a 0 + 8, co nám vyšlo na začátku, dává konečný výsledek 8.

Zapomněli jsme počítat zpaměti

Takové příklady nejsou o biflování. Jsou spíš testem běžného myšlení a schopnosti soustředit se. Dřív jsme si s podobnými úkoly poradili hravě, počítalo se na papíře, nebo rovnou zpaměti. Uměli jsme si rychle rozpočítat, kolik kdo dluží za pizzu, nebo jestli nám v obchodě vrátili správně. Dnes automaticky saháme po mobilu.

Podle odborníků se tím ale připravujeme o víc než jen radost z dobře vyřešeného příkladu. Mentální počítání posiluje pracovní paměť, schopnost rychle se zorientovat a řešit problémy. Výzkumy také naznačují, že dokonce podporuje i emocionální stabilitu, aktivuje totiž části mozku, které se podílejí na zvládání stresu. A právě proto se dnes mentální aritmetika znovu objevuje i v trénincích pro seniory nebo pro děti se zhoršenou koncentrací.

Školní výuka matematiky spíš odrazuje

Ze škol často slýcháme, že děti mají z matematiky stres. Výuka bývá zaměřená na výkon, rychlost a bezchybný výsledek. Přitom právě schopnost dělat chyby, zkoušet různé cesty a uvažovat nad zadáním je to, co by mělo být cílem. Mnoho dětí přestává matematice důvěřovat, ne proto, že by jí nerozuměly, ale protože mají pocit, že „nejsou na čísla“.

Studie YouthTruth tohle tvrzení potvrzuje. Upozorňuje také na to, že matematika je často vnímána jako izolovaný a neosobní předmět. A právě to odrazuje žáky od hlubšího zájmu. Oproti tomu tam, kde se matematika učí hravě, interaktivně a v souvislostech, se výrazně zlepšují nejen výsledky, ale i vztah dětí k předmětu.

Počítat bez mobilu začíná být problém

Používat kalkulačku není chyba, pokud víme, co děláme. V momentě, kdy ale začneme zadávat i to, co bychom zvládli z hlavy za pár sekund, přestáváme trénovat základní dovednosti. Studie z Filipín potvrdila, že časté používání kalkulaček vede u studentů ke snížení důvěry ve vlastní schopnosti. 

Naštěstí mozek je jako sval, a tak se dá trénovat v každém věku. Mentální aritmetika není výsadou školních lavic. Stačí začít s drobnostmi: nepočítat každou věc na kalkulačce, zkoušet si v duchu odhadnout útratu, při čekání na zastávce si z hlavy sečíst, kolik minut zbývá do příjezdu autobusu. Taková „mikrocvičení“ se mohou zdát banální, ale jejich efekt se sčítá. Různé výzkumy potvrzují, že i krátkodobý trénink jednoduchých výpočtů může výrazně posílit kognitivní schopnosti. Zlepšuje se koncentrace, rychlost myšlení, a dokonce i nálada. A co je nejlepší, na rozdíl od posilovny nepotřebujete žádné vybavení. Jen chuť zapojit hlavu.

Zdroj: today.duke.edu, youthtruth.org, theatomicmag.com