Předpověď počasí na prázdniny je jasná: To, co přichází, zničí všechna vaše letní očekávání

Zapomeňte na pohodové letní večery, kdy si jen tak sednete venku s přáteli a v klidu popíjíte vychlazený drink. Namísto jemného vánku a teplot kolem 25 °C se podle výhledů středoevropských meteorologických center dočkáme extrémních veder, která mohou překonat naše představy o ideálních letních podmínkách. Spíše se tak připravte na týdny spalujícího pekla.

Podle nejnovějších sezónních výhledů, které shodně publikovala evropská i americká meteorologická centra, se nadcházející léto ve střední Evropě rozdělí do dvou výrazně odlišných částí. Červen, jenž na severní polokouli zahajuje meteorologické léto, by měl přinést převahu proměnlivého počasí s  častějšími přeháňkami a bouřkami, zejména v  období od 1.  do 15.  června. Denní teploty se v  této fázi očekávají nejčastěji mezi 22 a 30 stupni Celsia, krátkodobě mohou vystoupit k  hranici 32 °C, zatímco noční minima by měla zůstávat mezi 12 až 17 stupni.

Změny přijdou v červenci

Začátkem července by mělo přijít ochlazení s  denními maximy kolem 19 až 24 °C a občasnými vydatnějšími srážkami. Po 10.  červenci však pravděpodobně zesílí blokující tlaková výše nad střední a severní Evropou. Její vliv omezí západní cirkulaci, postupně sníží četnost srážek a umožní nástup suchého a velmi teplého proudění. Ve druhé a třetí červencové dekádě se proto denní teploty mohou pohybovat mezi 25 a 35 °C, ojediněle dosahovat až k  hodnotám okolo 37 stupňů. Noční teploty jen zřídka klesnou pod 15 stupňů a ve větších městech se budou při tropických nocích držet nad 20 °C.

Jak má být v srpnu

Srpen má podle numerických modelů potvrdit suchý a horký charakter pozdního léta. Rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu, která se předpokládá nad střední Evropou i Pobaltím, může udržet nejvyšší teploty především v  první srpnové dekádě. Denní maxima v  rozmezí 27 až 36 °C nebudou výjimkou; hodnoty teplotních odchylek proti normálu 1991–2020 se pro červenec a srpen odhadují v  rozmezí plus dva stupně Celsia. Srážky se v  této fázi přesunou spíše na východ kontinentu a střed Evropy zůstane suchý. Riziko dlouhodobých vln veder a  tropických nocí tím výrazně naroste.

Nárůst teplot

Český hydrometeorologický ústav připomíná, že loňské léto uzavřelo průměrnou teplotou 22,6 °C a zařadilo se na třetí nejteplejší rok v  historii měření od roku 1775, když se od normálu 1991–2020 odchýlilo o 1,9 stupně Celsia. Rekord nejteplejšího léta stále drží rok 2019 s  průměrem 22,9 stupňů. Absolutní český rekord 40,4 °C z  Dobřichovic dne 7. srpna 2012 zatím nebyl překonán, ale vzhledem k  očekávanému vývoji nelze vyloučit, že se letní maxima znovu přiblíží hranici čtyřiceti stupňů.

Souhrnně lze konstatovat, že červen by měl být mírně teplejší a zřetelně vlhčí oproti dlouhodobému průměru, zatímco druhá polovina léta přinese suché a výrazně horké počasí s  pravděpodobností tropických dnů a nocí nejvyšší za poslední roky. Při naplnění předpovědi by letošní léto  mohlo atakovat pětici nejteplejších sezón od začátku celostátního měření v  pražském Klementinu.

Jak přežít horko

Když se teploty šplhají přes třicet a noc se nedokáže ochladit pod dvacítku, základem všeho je pořádný pitný režim. V horku nestačí pít „až když mám žízeň“, v ten moment už tělo volá SOS. Ideální je mít po ruce láhev s vodou a během dne ji aspoň dvakrát vypít celou. Vlažná voda, ovocné nebo bylinkové čaje bez cukru nebo jednoduché domácí limonády jsou v tomhle směru nejlepší. Studené nápoje sice osvěží na chvíli, ale tělo je pak musí ohřát na svou teplotu, což stojí další energii. Káva, sladké limonády nebo alkohol navíc vodu spíš odvádějí, než že by pomohly doplnit tekutiny.

Stejně důležité jako pití je i jídlo. Těžká jídla a omáčky z české kuchyně si v parných dnech raději odpusťte. Tělo je tráví dlouho a tím se ještě víc zahřívá. Místo toho dejte přednost lehkým salátům, středomořské kuchyni nebo vodnatému ovoci a zelenině. Jíst častěji menší porce pomůže nejen trávení, ale i celkové pohodě během horkého dne. Když je možnost, osvěží i krátká vlažná sprcha nebo koupání v řece, rybníce či přehradě. Rozdíl teplot mezi vodou a vzduchem může být i deset stupňů, což tělu výrazně uleví. V nouzi ale pomůže i obyčejná žínka namočená ve vodě a přiložená na zátylek nebo zápěstí.

Zchlaďte domov bez klimatizace

Vysoké teploty venku se ale často přelijí i do interiérů. A když nemáte klimatizaci, může se večer změnit ve skutečné utrpení. Základem je nedovolit horku, aby se přes den dostalo dovnitř. Udržujte okna zavřená a zastíněná ideálně světlými závěsy nebo staženými žaluziemi. Slunce by nemělo dopadat přímo na sklo, takže pokud nemáte venkovní stínění, můžete si pomoci prostěradlem, které zavěsíte přes okno zvenčí. Větrat má smysl až večer nebo brzy ráno, kdy teploty venku klesnou. Ideálně využijte průvan, ale jen tehdy, když je opravdu chladněji než uvnitř. Rozvěsit v místnosti můžete i vlhká prostěradla a pustit ventilátor, odpařující se voda ochladí okolí. Pomoci může i rozprašovač na květiny naplněný vodou. Stačí lehce mlžit vzduch v místnosti, ideálně co nejvýš, aby se voda cestou dolů proměnila v páru a odebrala teplo.

Zdroje: treking.cz, nova.cz, denik.cz