Je jí 55, ale tělo má jako dvacetiletá modelka. Když řekla, co dělá místo cvičení, všem spadla čelist
Deset tisíc kroků denně, je to málo, nebo moc? Některé profese by ale opáčily, že mají denně v nohách mnohem víc, i když tak úplně nejde o napočítané kroky. Obzvláště náročná každá směna je, pokud se terén, po kterém chodí, nachází v kopcích. Taková profese snad ani neexistuje, řeknete si možná. Své o tom ale vědí poštovní doručovatelky. Denně nachodí kilometry. A těžká břemena, která s sebou musí zákazníkům tahat, o těch se jim často zdá ještě i v noci.
Tohle vesměs ženské povolání je fyzicky tak náročné, že si nezadá snad ani s vrcholovým sportem. Ať už v dešti, silném větru, po náledí nebo třeba v červencových sedmatřiceti stupních, kdy se na stromech nehne ani lístek, vyrážejí do terénu s dopisy, balíčky i novinami. Hrůza, řeknete si možná, tohle bych tedy dělat nechtěla! Jenže není všechno tak zlé, jak to vypadá na první pohled. Přátelé pětapadesátileté Hanky, která se profesí poštovní doručovatelky živí už 25 let, by její slova potvrdili.
„Jsem ve skvělé kondici a hravě vyjdu do schodů i do desátého patra bez sebemenšího zadýchání. A co víc? Srdce bije jako zvon a krevní tlak mám stále ukázkový jako osmnáctka,“ směje se při popisování zdravotních benefitů, které jí její práce přináší.

„Obyčejná“ chůze? Benefity, o kterých se vám nezdá
Zmiňované osmnáctileté slečny, sedící denně hodiny s mobilními telefony v ruce bez jakéhokoli fyzického výdeje, by pošťačce Hance kromě krevního tlaku mohly leckdy závidět i její postavu. Vypracované svaly na nohou a hýždích a útlý pas i boky jsou toho důkazem. Vypadá zkrátka dobře, při výšce 172 centimetrů už léta váží necelých 60 kilo. Čím to? Za hodinu totiž spálí více než 1300 kilojoulů, takže pak sem tam může i zhřešit s kamarádkami v cukrárně u větrníku. Navíc se kvůli enormnímu výdeji nemusí už vůbec cíleně hýbat, aby si svou váhu udržela. A to je u žen v jejím věku kvůli hormonálním změnám v době přechodu už často velký problém a marný boj, který po čase mnoho žen vzdá. Chůze má ovšem mnoho výhod, což dokazuje nejen postava, ale i duševní svěžest pětapadesátileté Hanky. Ačkoli už jí do důchodu zbývá jen deset let, neví, co jsou problémy s klouby, se srdcem, ani s oběhovým systémem. O cukrovce, která je dnes obávanou civilizační chorobou, ví jen z doslechu od kamarádek se sedavým kancelářským zaměstnáním. Kolena a kyčle přirozeně rozhýbává svými obligátními zhruba 9 kilometry chůze od pondělí do pátku, a tak s nimi nemá nejmenší problém.
Jako pytel blech
Chůze je totiž mnohem méně zátěžová, než kdyby si denně dala třeba kilometr ostřejšího běhu. Podobně jako poštovní doručovatelky jsou na tom i zdravotní sestřičky v nemocnicích. I ony denně „naběhají“ kilometry kolem svých pacientů, a spálí jen o 200 kilojoulů méně, než nejnáročnější ženská profese. A obrovský výdej energie mají také kuchařky, číšnice, uklízečky či učitelky v mateřské školce. Ty se totiž něco nalétají, aby zajistily bezpečnost a stačily nejmenším dětem, které neustále potřebují něco objevovat a zkoumat. A tak jsou jako pytel blech, hned tady, hned tam.

Nahoru, dolů, nahoru, dolů…
Tahle mužská profese strčí do kapsy i profesionální sportovce. Alespoň tedy co se energetického výdeje na kilo živé váhy za hodinu týká. Napadlo by vás někdy, že právě popelář, oblíbená práce snad všech kluků předškolního věku, vydá díky věčnému seskakování a naskakování na „kukavůz“ a tahání napěchovaných popelnic nejvíc energie ze všech? Podobně jsou na tom také horníci, pracovníci v hutích, hasiči nebo třeba dřevorubci, kteří bývají pěkně vymakaní. Zkuste se ohánět celý den pětikilovou motorovou pilou a sekerou v lese a stahovat kmeny vzrostlých stromů! Vysoký energetický výdej na hranici až 3000 kcal za den by pak tyto profese měly kompenzovat dostatečným množstvím jídla, které tělu dodá potřebné živiny včetně vitamínů a minerálů. Energetický příjem zajistí třeba půl litru ovocné a zeleninové šťávy, ořechy a ořechová másla, směs sušeného ovoce s ořechy, domácí granola s plnotučným mlékem nebo třeba celozrnný chléb s avokádovou pomazánkou.
Zdroje: www.kondice.cz, www.idnes.cz, wtop.com, science.org