Další rána pro Česko: Za tohle si od července připlatíte. Ne kvůli inflaci, ale kvůli něčemu mnohem absurdnějšímu
Česko čeká od července další vlna zdražování potravin. Tentokrát nejde o inflaci, sucho, válku na Ukrajině ani o ceny energií. Hlavním viníkem je tentokrát nenápadná, ale o to citelnější změna v zákoně o obalech, která potravinářům a výrobcům zvedne náklady na recyklaci obalů. Podle odborníků zcela zbytečná změna, kterou poslanci mohli včas zastavit. Jenže neudělali vůbec nic – a tak si za pár dní připlatíme za každý nákup.
Od 1. července 2025 se v Česku zvyšují poplatky za obaly o 13 %. Pro běžného zákazníka to znamená, že si za potraviny v obchodě připlatí. Ačkoliv na první pohled půjde o haléře, v součtu za celý rok a pro celou domácnost už to může být znatelnější částka. Výrobci totiž nemají jinou možnost, než zvýšené náklady promítnout do cen. Jak upozorňuje například uzenářská společnost, která ročně spotřebuje stovky tun plastů na balení, navýšení recyklačních poplatků znamená milionové výdaje navíc. Tyto peníze by museli zaplatit sami, pokud by je nezahrnuli do cen svých výrobků – tedy masa, uzenin a dalších potravin, které najdeme v každém supermarketu.
Proč ne, zdražuje se pořád…
Nejvíce se zdražení dotkne lehkých a objemných výrobků, kde obal tvoří významnou část ceny – například cereálií, balených nápojů v PET lahvích nebo kartonech, ale i masných výrobků a sýrů. Podle Potravinářské komory lze očekávat, že ceny porostou v řádu desetin až několika procent. Na první pohled to nevypadá dramaticky, ale v době, kdy se Česko stále vzpamatovává z předchozích vln zdražování, jde o další citelný zásah do rodinných rozpočtů.

Důvodem je navýšení povinné finanční rezervy společnosti EKO-KOM, která v Česku zajišťuje sběr a recyklaci obalových odpadů. Zatímco dosud musela držet rezervu ve výši 25 % ročních nákladů, nově to bude 50 %. Tato změna je čistě administrativní, vyžaduje ji zákon – a právě ten mohli poslanci změnit! Ministerstvo životního prostředí se snažilo situaci zmírnit a navrhlo, aby se podmínky upravily legislativně. Jenže návrh uvízl ve sněmovně a projednávání se nestihlo dokončit. Výsledkem je tedy automatické zvýšení poplatků, které dopadne na výrobce, obchodníky a nakonec i na spotřebitele.
Zvýšení cen, které vůbec nebylo nutné
Co je na celé situaci nejvíce zarážející, je fakt, že podle samotné společnosti EKO-KOM není zvýšení rezervy vůbec potřeba. Firma je finančně stabilní, žádné akutní riziko nehrozí a povinné navýšení rezervy je podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy jen zbytečnou byrokratickou zátěží. Podobně se vyjadřují i zástupci potravinářů a obchodníků, kteří už několik měsíců apelovali na vládu i poslance, aby změnu zákona urychleně projednali. Marně. Sněmovna téma neprojednala včas a zákon tak vstupuje v platnost v původní podobě.
Tak hlavně recyklujte
Celá kauza má i širší rozměr. Zvyšování poplatků za obaly je součástí snahy o ekologizaci a naplňování evropských cílů v oblasti recyklace. Evropská unie požaduje, aby se do roku 2029 recyklovalo minimálně 90 % PET lahví a plechovek. Česká republika se k tomu zavázala nejen formou poplatků, ale také přípravou zálohového systému, který má být spuštěn od roku 2026. Jenže místo promyšlené podpory recyklace a zavádění moderních systémů, jako je zálohování lahví a plechovek, vláda i poslanci pouze mechanicky zvyšují finanční zátěž pro výrobce. Výsledkem je, že PET lahve a plechovky dál končí na skládkách a v přírodě, zatímco většina Evropy už je opakovaně recykluje díky zavedeným zálohovým systémům.
Pro běžné domácnosti nebude zdražení potravin kvůli obalům znamenat zásadní zásah do rozpočtu. Ekonomové odhadují, že nárůst cen bude v řádu haléřů až korun na jednotlivý produkt. Jenže v součtu všech položek a milionů nákupů měsíčně jde o významný zásah do systému, který dosud fungoval víceméně bez povšimnutí široké veřejnosti. Pro firmy, zejména malé a střední podniky, však jde o další zátěž v době, kdy už tak čelí tlaku kvůli růstu cen energií, vstupních materiálů a dalších poplatků. Některé podniky budou muset přehodnotit své strategie, hledat levnější či méně nákladné obalové varianty a znovu přecenit své výrobky. To vše přináší další náklady, které se mohou opět přenést na zákazníka.

Zdražování potravin kvůli obalům je tak dalším příkladem toho, jak nečinnost a byrokratická liknavost politiků dopadá na každého z nás. Zatímco v jiných zemích se hledají cesty, jak recyklaci podpořit a zároveň nezatížit spotřebitele, v Česku se opět volí nejjednodušší cesta – zvýšit poplatky a nechat trh, ať si s tím poradí. Výsledkem je další vlna zdražování, která sice nebude dramatická, ale v době, kdy jsou Češi nuceni šetřit doslova na všem, rozhodně nepotěší.
A tak si za pár dní při nákupu chleba, mléka nebo balené vody možná ani nevšimnete, že platíte o pár haléřů víc. Ale až se na konci měsíce podíváte na účtenky, možná si vzpomenete, že to mohlo být jinak, kdyby poslanci udělali to, co měli. Jenže neudělali vůbec nic. A tak si za jejich nečinnost zaplatíme všichni.