Poláci začali testovat, co Češi zatím jen tiše závidí: 4 dny v práci, plat stejný. Kdy se přidá Česko?

Myšlenka kratšího pracovního týdne zní jako sen pro všechny přepracované zaměstnance, kteří roky sledují, jak se pracovní tempo zvyšuje, ale odpočinek a čas na osobní život naopak mizí. Čtyřdenní pracovní týden, který teď začínají testovat v Polsku, tak vzbuzuje otázky i za hranicemi, včetně Česka. Zatímco v minulosti se podobná změna jevila jako nereálná, dnes už je zkrácení pracovní doby na stole nejen ve formě benefitů pro vybrané zaměstnance, ale také jako potenciální systémová změna. Poláci přicházejí s pilotním projektem, který může ovlivnit i naše vlastní přemýšlení o tom, jak by měla vypadat práce v 21. století.

Polské ministerstvo práce letos spustilo pilotní program, který má vybraným zaměstnancům umožnit pracovat pouze čtyři dny v týdnu nebo si užívat kratší pracovní den bez toho, aby se jim snížil plat. Stát na tento projekt vyčlenil 10 milionů zlotých z Fondu práce a zapojení firem i jednotlivých zaměstnanců je dobrovolné. První zájemci se mohou hlásit už po 30. červnu, samotný experiment má běžet patnáct až osmnáct měsíců a podrobně jej budou vyhodnocovat odborníci i úřady. Nejde o první evropský stát, který se rozhodl zkusit něco podobného. Už předtím se do různých forem kratšího pracovního týdne pustili třeba ve Francii, Belgii, Dánsku, na Islandu, ve Švédsku nebo Velké Británii. Výsledky jsou v řadě případů překvapivě pozitivní, zaměstnanci jsou spokojenější, produktivita často neklesá, dokonce se někde zvyšuje. Polsko je však první zemí v našem regionu, kde se zkouší tento model ve větším měřítku a s aktivní podporou státu.

Čtyři dny v týdnu za stejné peníze

Podle polského ministerstva patří Poláci mezi nejpracovitější národy v Evropě, pokud jde o počet odpracovaných hodin. Průměrně pracují 38,9 hodiny týdně, což je více než činí evropský průměr a o hodinu více než Češi, kteří podle statistik Eurostatu stráví v práci kolem 37,8 hodiny týdně. Právě tento rozdíl je jedním z důvodů, proč polská vláda hledá cesty, jak zaměstnancům dopřát více volna. Za novým programem je ale i snaha řešit širší problémy. Ministři otevřeně říkají, že doufají ve zvýšení porodnosti, zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a delší profesní aktivitu lidí. Demografická krize totiž tlačí na trh práce, který potřebuje udržet stávající zaměstnance a zároveň je nalákat, aby zůstávali déle v pracovním procesu.

Podmínky v Polsku

V Polsku se mluví o dvou variantách, jak by mohl kratší pracovní týden vypadat. První počítá s tím, že se sníží celkový týdenní úvazek z běžných čtyřiceti hodin na pětatřicet, druhá pak nabízí možnost prodloužit víkend na tři dny, tedy zcela uvolnit pátek. V obou případech by zaměstnanci nepřišli o část výplaty a firmy, které do projektu vstoupí, budou muset zachovat stávající úroveň mezd. Polská ministryně práce zdůrazňuje, že se inspiruje úspěšnými příklady z jiných evropských států a že je potřeba otevřeně testovat, co může moderní pracovní prostředí přinést.

Do pilotního programu se mají zapojit jak firmy, tak například veřejné instituce. Už teď jsou známé příklady, kde se zkrácený týden osvědčil, například ve farmaceutické společnosti Herbapol Poznań nebo na radnici města Włocławek. Tamní zaměstnanci přechod chválí a vedení firmy dokonce uvádí, že díky kratším směnám klesla nemocnost a zvýšila se efektivita práce. Podobné zkušenosti mají některé další evropské země, kde se pilotní režim po testování rozšířil a často se stal trvalým řešením.

Samozřejmě se objevují i kritické hlasy, a to nejen od některých zaměstnavatelů, kteří upozorňují na zvyšující se náklady nebo nedostatek pracovních sil. Jiní varují, že zkrácení pracovní doby může být problematické v oborech, kde je provoz nepřetržitý, například ve zdravotnictví, průmyslu nebo dopravě. Objevuje se i otázka, jaký dopad by mělo zavedení čtyřdenního týdne pro zaměstnance placené od hodiny, zde zatím není jasno, zda by příjmy zůstaly opravdu stejné, nebo by došlo ke změnám.

Německo, Belgie a zkušenosti ze zahraničí

Německo už si také vyzkoušelo pilotní projekt čtyřdenního pracovního týdne. Během několika měsíců se do něj zapojily desítky firem různých velikostí. Stejně jako v Polsku, i zde se zaměstnancům mzda nesnížila a bylo sledováno, jak se zkrácení pracovní doby promítne do výsledků firmy i pohody pracovníků. Některé podniky testovaly rozložení běžného úvazku do čtyř dnů, jiné šly cestou reálného zkrácení pracovní doby. Výsledky jsou zatím smíšené, v některých oborech si zaměstnavatelé chválí vyšší loajalitu lidí i nižší nemocnost, jinde ale upozorňují na složitější organizaci práce a vyšší tlak na efektivitu.

Belgie je zase příkladem země, kde už čtyřdenní pracovní týden není jen experiment, ale běžně dostupná možnost. Tamější zaměstnanci si mohou zvolit, zda chtějí svůj plný pracovní úvazek odpracovat za čtyři dny, nebo zůstat u zažitého rozložení. Tuto možnost však zatím využívá jen menší část zaměstnanců, protože delší pracovní dny nejsou vhodné pro každého.

Jak se na zkrácení pracovního týdne dívá Česko

V České republice je téma zkrácené pracovní doby v posledních měsících stále aktuálnější, i když plošné změny zatím nejsou na pořadu dne. Některé firmy už režim kratšího týdne testují, ale většinou jen v rámci firemních benefitů, nikoli jako standardní model pro všechny. Nejčastěji jde o možnost volit si den volna navíc výměnou za vyšší pracovní nasazení v ostatních dnech, případně o zkrácení úvazku pro určité pracovní pozice. Řada zaměstnavatelů zdůrazňuje, že musí hlídat především výsledky, tedy ne sledovat pouze počet hodin v práci, ale to, co zaměstnanci skutečně stihnou.

Výhody a nevýhody čtyřdenního pracovního týdne

Zastánci kratšího pracovního týdne nejčastěji mluví o lepší rovnováze mezi pracovním a osobním životem, o větším množství času na rodinu, koníčky i odpočinek, ale také o nižším stresu a menší míře vyhoření. Firmy mohou díky větší spokojenosti zaměstnanců snížit fluktuaci a získat konkurenční výhodu při náboru nových lidí, což je v době nedostatku pracovní síly velmi důležité. Naopak některé firmy upozorňují, že pokud mají lidé během čtyř dnů zvládnout stejný objem práce jako za pět, může to vést k větší únavě a nutnosti stíhat více věcí v kratším čase, což není vždy reálné.

Vývoj v Polsku i zkušenosti z dalších evropských států ukazují, že debata o kratším pracovním týdnu nebude v příštích letech ustupovat. Zatímco v Polsku jde nyní o řízený experiment, jeho výsledky mohou otevřít cestu dalším zemím, včetně Česka, kde podle průzkumů většina zaměstnanců čtyřdenní týden uvítala. O plošném zavedení by musela rozhodnout nejen vláda, ale i zaměstnavatelé a odbory. Bude záležet na konkrétních výsledcích z pilotních projektů, na možnostech jednotlivých oborů i na celkové ekonomické situaci. V každém případě je jasné, že podobné experimenty mění náš pohled na práci a otevírají diskusi o tom, jak vlastně chceme v budoucnu pracovat a žít.