Češi, bacha. Pokud tohle uděláte doma s dešťovou vodou, můžete dostat až 200 000 Kč pokutu

Voda z nebes nám obvykle moc radosti nedělá. Přesto jde o běžnou součást našich životů. Na svém pozemku s ní každopádně musíte nakládat správně. Jinak vám nehrozí nic menšího než pokuta.

Déšť je součástí koloběhu vody na Zemi. Ať tedy chceme, nebo ne, jde o jev pravidelně se opakující. Věděli jste ale, že správně nastavené zacházení s „dešťovkou“ je podmínkou pro získání stavebního povolení? Navíc s ní i následně musíte na svém pozemku zacházet podle zákona, nebo se nedoplatíte. Na druhou stranu lze na efektivní zachytávání a využití dešťové vody čerpat dotace, které rovněž nejsou zanedbatelné.

Tohle vám zhatí stavební povolení

Už před čtyřmi lety vstoupila v platnost novela zákona, která ukládá majitelům novostaveb zachytávat dešťovou vodu na místě, kde spadne, tzn. na pozemku. Na to je potřeba pamatovat už při projektové dokumentaci. Jinak mohou nastat potíže při schvalování stavebního povolení či při kolaudaci. Hospodaření se srážkovou vodou je navíc nutné řešit i při stavebních úpravách. Mezi ně patří přístavba, nástavba nebo zateplení. S „dešťovkou“ ovšem musíte správně nakládat v každém případě.

Pozor! Hrozí mastná pokuta

Mohlo by se zdát, že dešťovou vodu jednoduše odvedete do kanalizační sítě. Chyba lávky! Tímto způsobem totiž porušíte zákon. Úřady vám sice mohou povolit vypouštění „dešťovky“ do kanalizace, pokud ale takové povolení nemáte, riskujete mastnou pokutu. Vyšplhat se totiž může až na 200 tisíc korun. Kontroly se mohou provádět tzv. kouřovou zkouškou, kterou se prokazatelně zjistí, když je na kanalizační síť napojen odvod dešťové vody ze střech a vpustí. Jak konkrétně? Do kanalizace se pustí kouř a kontroluje se, jestli se neobjeví u okapu.

Může „dešťovka“ do kanalizace?

V ideálním případě by se dešťová voda měla vsáknout do země přímo na pozemku, na který se snesla. To však nemusí být vždy možné. Existují v podstatě dvě řešení takové situace. V prvním lze vodu ze srážek vypouštět do odděleného dešťového kanalizačního systému, jenž není napojen na centrální čistírnu odpadních vod. Ani tento způsob ale nemusí být k dispozici. Co pak? Potom je možné její regulované vypouštění do stokové kanalizace. Samozřejmě ale musíte mít patřičné povolení úřadů.

Kam s dešťovou vodou?

Dešťovou vodu můžete i zachytávat. Mnozí lidé ji akumulují v nádržích, načež ji využívají k různým účelům. K dispozici přitom máte i velkokapacitní nádrže s objemem několik tisíc litrů. Často se do nich přitom vhání voda ze střechy. Pořídit si dokonce lze i sběrač dešťové vody, který zajišťuje její hrubou filtraci, přičemž se instaluje do otvoru vyvrtaného do svodové roury bez nutnosti její demontáže. Další možná řešení? „Dešťovku“ je možné zachytávat do nadzemního sudu, ale třeba také do zahradního jezírka.

Dotace až 105 tisíc korun

Zařízení pro nakládání s dešťovou vodou nemusíte platit sami. Existuje totiž dotační program Dešťovka, za kterým stojí Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR. Jedná se přitom o součást programu Nová zelená úsporám, který podporuje ekologická a úsporná řešení snižující spotřebu vody. Dotace na efektivní zachytávání a využití dešťové, ale také odpadní vody může činit 27 až 105 tisíc korun. Výše částky se odvíjí od jejího konkrétního využití. Obdrženými penězi lze každopádně zaplatit instalaci nádrží (ovšem jen podzemních), čerpadel, filtrů atd.

Tip na závěr: Na co zachycenou dešťovou vodu využít? Možností máte více. „Dešťovka“ neobsahuje nečistoty, takže je ideální pro zalévání zahrady. Uplatnění ovšem může nalézt i jako užitková voda v domácnosti. Hodí se tedy třeba na splachování WC, případně na praní nebo úklid.