Kdysi jim říkali „lopaty“. Dnes si účtují 900 Kč za hodinu a kalendáře mají plné až do zimy
Řemeslo má zlaté dno, říká jedno staré české přísloví. Platí to i několikanásobně v případě, že se šikovný řemeslník vydá „na zkušenou“ za hranice, do některého ze států západní Evropy. Konkrétně do Německa, Švýcarska či Rakouska, případně do severských zemí. Ačkoli je o řemeslníky nouze i v Česku a na dobrého musíte v některých oborech čekat i dlouhé měsíce, ochota zákazníků platit zlatem nestačí. V zahraničí si totiž vydělají za rok i na novou Teslu.
Zlaté české ručičky! Toto přirovnání provází po desetiletí české řemeslníky nejen u nás, ale i v zahraničí. Stačí se podívat na historické stavby, jako jsou přehrady, důmyslné strojírenské výrobky, precizní české sklo nebo třeba hudební nástroje, které nám dělají čest po celém světě, o pivu jako rodinném stříbru Čechů nemluvě. Dobrá pověst v tomto směru český národ za hranicemi předchází už odnepaměti. Potvrzují to především ti, kteří se s nimi setkali při nejrůznějších sofistikovaných činnostech, kde bylo potřeba zapojit při práci hlavu i ruce zároveň. Čeští řemeslníci umí být zkrátka machři, kteří nejenže umí přečíst složitou technickou dokumentaci, se kterou mají bez urážky mnohdy problémy třeba takoví Italové či Francouzi, ale poradí si v každé praktické situaci.

Udělat krok do neznáma
Není tedy divu, že je o ně ve firmách zájem, i když zrovna neoplývají jazykovými dovednostmi. Na oplátku tento handicap předčí pracovitostí, důmyslností, umem i šikovností. Jestli jste tedy držiteli výučního listu v nejžádanějších dělnických profesích, máte svářečský průkaz, ale také kuráž a nebojíte se zkusit práci v zahraničí, pak máte široké pole možností. Za rok, dva vám může stát v garáži zbrusu nový vůz, za pár let v zahradě nový dům a na účtu vám přistanou postupně miliony. Krok do neznáma se může vyplatit, obzvláště pokud se vypravíte do německy mluvících zemí v našem sousedství nebo do Skandinávie. Při průměrném českém platu 45 tisíc korun hrubého si totiž v zahraničí můžete přijít na minimálně dvojnásobek, často i trojnásobek. Alespoň tedy pokud se můžete blýsknout v profesi, jako je svářeč, jeřábník či další dělnické profese.
Řemeslo jako perspektivní kariéra
Manuální práce už dávno není o tom, že se musíte nadřít za málo peněz. Naopak. I Češi samotní začínají vnímat dobré a kvalitní řemeslníky pozitivně a vidí poctivé řemeslo jako perspektivní kariéru. S rostoucím počtem „bílých límečků“, jak se obrazně říká kancelářským zaměstnancům a „pracující inteligenci“, je navíc ceněné o to více, o co déle si musíte počkat třeba na obkládače, tesaře, elektrikáře nebo instalatéra. Které profese jsou tedy v zahraničí ceněné nejvíce ze všech?
Nejžádanější čeští dělníci jsou beze sporu svářeči. V Německu, Rakousku či Švýcarsku jim firmy umí nabídnout roční plat okolo milionu korun, klidně ale i více. A tyhle peníze už jim může závidět i leckterý český manažer. Čím to? V době technologického boomu, jaký v historii nemá obdoby, totiž spousta lidí brala v posledních letech řemeslo jako něco podřadného. Výsledkem je extrémní nedostatek kvalifikovaných dělníků a řemeslníků, kteří se tak stávají vysoce ceněnými odborníky nejen u nás, ale i v zahraničí.
Patříte mezi ony šťastlivce?
Jestli právě přemýšlíte, které profese jsou nejvíce ceněné a nejlépe finančně hodnocené, pak mezi ně patří svářeči. Svářečské práce se řadí mezi nejžádanější dělnické profese vůbec. Špičkoví svářeči, kteří ovládají různé metody svařování, jako je například TIG nebo MIG/MAG, si mohou i v tuzemsku přijít až na 950 000 Kč ročně. Firmy, které je poptávají do zahraničí, jsou ochotné nabídnout odměny mnohem vyšší. Na své si přijdou i dobře proškolení elektrikáři, kteří vedle běžných elektroinstalací zvládnou i složitější průmyslové systémy.
Vysoká škola ke spokojenému životu (ne)stačí
Nedostatkovým zbožím jsou za hranicemi i obráběči kovů, stejně jako instalatéři a topenáři. Tisíce pracovníků chybí také na stavebním trhu. Ke spokojenému životu a dostatečně naplněné peněžence není vůbec potřeba vysoká škola. Manuální práce jsou na vzestupu, firmy musí řemeslníky přeplácet, aby je v oboru vůbec udržely. A tak se v Německu, Rakousku či Švýcarsku uplatní také kvalifikovaní zedníci, šikovní obkladači nebo zruční betonáři. Digitalizace je sice na vzestupu, stroje ale samy nesvaří ocelovou konstrukci, nenainstalují rozvody elektřiny ani nepostaví dům. Šikovný instalatér si tak například v Německu vydělá až 5000 eur měsíčně, což je něco přes 125 000 korun, ve Švýcarsku to může být ještě o pár desítek tisíc více.

Cesta k milionům
A jaká tedy k milionům vede cesta? Není to nic složitého. Odborné vzdělání, ochota za prací cestovat, praxe v oboru, pracovitost a vstřícnost, flexibilita, schopnost učit se novým věcem včetně jazyků. To je základ, na kterém se dá postavit kariéra i dobrá budoucnost. Čím více toho umíte, tím vyšší mzda. Například ještě lépe než běžný svářeč je totiž placený ten s certifikací. Pokud tedy přece jen chcete jít štěstí naproti a vydáte se za prací snů a snovými výdělky třeba do Švýcarska, pak nejlépe placené jsou řemeslné profese v Bernu, Curychu, Basileji, Lausanne nebo Lucernu. Svářeč si tady v průměru vydělá téměř 10 tisíc amerických dolarů.