Píchání v boku není náhoda. Co vám tím tělo signalizuje a jak reagují sportovní šampioni

Není to nic neobvyklého, ale dokáže zkazit i ten nejlépe rozběhnutý trénink. Přijde zničehonic, bodne pod žebry a donutí zpomalit. Jenže tahle bolest není žádná náhoda, tělo tím vysílá jasný signál.

Píchání v boku zná skoro každý, kdo někdy běžel delší trasu, plaval nebo jel rychle na kole. Lékaři mu dali název ETAP, sportem vyvolaná přechodná bolest břicha, a vědci ho zkoumají už roky. Co přesně se v těle děje, proč se ozývá i u trénovaných sportovců a jak se proti němu brání ti nejlepší?

Když tělo začne protestovat

Ostrá nebo svíravá bolest pod žebry, většinou na pravé straně, to je typický scénář. Podle studií s ním má zkušenost až sedm z deseti běžců a nevyhýbá se ani plavcům či cyklistům.

Nejčastější vysvětlení mluví o dráždění pobřišnice, blány, která obaluje dutinu břišní. Když se při pohybu tře a napíná, bolí. Do hry ale vstupuje i jídlo a pití před výkonem. Sladká limonáda nebo těžké jídlo krátce před startem riziko jen zvyšují.

Proč to není náhoda

Píchání v boku je vlastně upozornění, že něco není v pořádku. Tělo tím říká, že kombinace okolností není ideální, špatné dýchání, slabý střed, nedostatečná rozcvička nebo špatně načasované jídlo.

Lékaři navíc upozorňují, že bolest bývá častější u mladších sportovců. S věkem se objevuje méně, pravděpodobně proto, že zpevněné svaly trupu lépe stabilizují orgány a snižují vnitřní tahy.

Mýty a omyly

Mnozí lidé si myslí, že píchání v boku je jen důsledek špatného dýchání nebo toho, že „nemají kondici“. Jenže vědecké studie ukazují, že problém se objevuje i u profesionálů s perfektním tréninkem a vytrvalostí. Není to tedy jen otázka dechu, ale spíš souhry více faktorů, od trávení přes stabilitu středu těla až po samotnou techniku pohybu.

Elitní sportovci se píchání v boku nebojí. Zpomalí, zhluboka dýchají, někdy zatlačí prsty na bolestivé místo. Hlavní je nepanikařit, bolest většinou sama rychle ustoupí.

Profesionálové proto dodržují pár jednoduchých pravidel, nejedí velké porce dvě až tři hodiny před výkonem, dávají přednost vodě před sladkými limonádami a před startem se vždy poctivě rozcvičí a protáhnou. Do svého tréninku navíc zařazují i posilování středu těla, ať už formou planků, rotací nebo balančních cviků. Díky tomu se jim píchání objevuje podstatně méně často.

Co doporučují odborníci

Když bolest udeří, osvědčuje se zpomalit, soustředit se na hluboký dech a masírovat místo bolesti. Pomůže i krátký předklon nebo chůze s rukama nad hlavou, která uvolní bránici.

Do prevence patří i trénink bráničního dýchání, tedy nádech do břicha a dlouhý, plynulý výdech. Fyzioterapeuti dodávají, že silný core je nejlepší pojistkou proti tomu, aby se bolest vracela.

Jak se píchání vyhnout? Recept je jednoduchý, rozumný odstup mezi jídlem a výkonem, pravidelná rozcvička a posílený střed těla. Studie potvrzují, že lidé s pevnějším trupem pícháním v boku trpí méně často. A když se přesto ozve? Není důvod panikařit, jde o dočasný stav, který zmizí stejně rychle, jako přišel.

Píchání v boku je nepříjemné, ale není nebezpečné. Spíš než překážka je to připomínka, že tělo má své limity a umí si o ně říct. Šampioni to respektují a využívají jako signál, kdy změnit rytmus nebo zpomalit.

Možná je to nakonec lekce pro nás všechny. Sport není jen o překonávání hranic, ale i o schopnosti naslouchat vlastnímu tělu. Právě v těch nenápadných signálech se často ukrývá ta nejcennější rada, jak si trénink nejen odmakat, ale hlavně opravdu užít.

Zdroje: link.springer.com, health.clevelandclinic.org, self.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, vitalia.cz