Pamatujete na tuhle ošklivou sadu? Dnes má hodnotu přes 50 tisíc a lidé nad 60 ji stále mají doma

Desítky let byl součástí vybavení domácností, aniž by mu někdo přikládal větší význam. Vyráběl se ve velkém, prodával za dostupné ceny a nechyběl při žádné slavnostní příležitosti. Dnes se o něj zajímají sběratelé i starožitníci. Předmět, který si uchovalo mnoho lidí nad šedesát let, se začal prodávat za částky přesahující padesát tisíc korun. Hodnota stále roste.

Tato cenná věc bývala součástí vitrín v mnoha domácnostech. Většina lidí neznala její skutečný původ ani hodnotu. Vznikala v omezených sériích a její výroba vyžadovala přesné postupy, zkušenosti a ruční zpracování. Každý detail se tvořil s důrazem na technickou i estetickou stránku. Dnešní odborníci dokážou podle tvaru, glazury nebo malby přesně určit, odkud pochází a kdy vznikla.

Poznáte ho podle květin, barev i lesku

Výrobní postupy, které se v té době používaly, byly založené na ruční práci a pečlivé kontrole kvality. Každý dekor vznikal malbou pod glazuru nebo ručním nanášením barev, které musely přežít vysoké teploty ve vypalovacích pecích. Výsledkem byly předměty s jemnými detaily, pevnou strukturou a vysokou odolností. Křehkost působila jen na pohled. V praxi šlo o porcelán, který při správném zacházení vydržel celé generace.

Nejčastěji se objevovaly motivy květin, zlacené linky, pastelové barvy a geometrické vzory. Sady obsahovaly šálky, podšálky, konvice, talíře i menší mísy. Některé měly jednotný dekor, jiné byly sestavené z různých tvarů a vzorů, ale vždy se jednalo o ruční práci. Porcelán vznikal ve známých českých porcelánkách, například v Loučkách, Lokti, Klášterci nebo Březové. Každá továrna měla vlastní styl, který byl patrný nejen z tvaru, ale i z techniky zdobení.

Zapomenutý poklad z kredence znalci vykupují za desítky tisíc

Po druhé světové válce se mnoho těchto výrobků začalo považovat za zastaralé. Nábytek se měnil, vitríny ustupovaly moderním stěnám a spolu s nimi mizely i slavnostní sady. Některé skončily na půdě, jiné ve sklepě nebo v lepším případě v kredenci. Část lidí je dál používala při slavnostních příležitostech, ale estetická hodnota již byla vnímána jinak než dříve. Porcelán se stal běžným předmětem, bez hlubšího zájmu o původ nebo zpracování.

V posledních letech se situace obrací. Odborníci na starožitnosti a sběratelé začínají vyhledávat právě tyto původní republikové kusy. Rozpoznají je podle značení na spodní straně, specifického stylu malby a typických tvarů nádobí. Hodnotu zvyšuje zachovalost, kompletnost sady i ruční výzdoba. Sady, které dříve stály několik desítek korun, se nyní prodávají za částky v řádu desítek tisíc.

Mladí objevují krásu, kterou generace odložily

Zájem roste nejen mezi sběrateli, ale i mezi mladšími lidmi, kteří objevují estetiku první republiky. Starý porcelán se objevuje v kavárnách, galeriích, ale i jako dekorace v moderních interiérech. Návrat k řemeslné kvalitě a původním českým značkám podporuje trend obnovy hodnot, které byly desítky let opomíjené.

Aukce praskají ve švech

Podobné sady se dnes pravidelně objevují na aukčních portálech. Ceny se liší podle konkrétní značky, zachovalosti a typu zdobení. Na webu Aukro.cz lze nalézt položky, jejichž cena přesahuje i padesát tisíc korun. Jde o stejný typ výrobků, který si spousta lidí stále uchovává doma. Většinou ani nemají tušení, jakou má dnes hodnotu.

Jedna z aktuálně nabízených sad z první republiky je dokonce k prodeji za víc jak 115 tisíc korun. Majitel ji získal jako součást dědictví a trvá na tom, aby si pro porcelán budoucí kupec přijel osobně. Není se čemu divit. Z přepravy takovéto cennosti by byl člověk opravdu hodně nervózní.

„Taková nádhera! Za tu cenu je ale skoro nové auto,“ objevilo se v jednom z komentářů na aukci.