Je to oficiální: Nové nastavení pracovní doby bylo přijato. Budeme pracovat méně?
Od začátku letošního roku si zaměstnanci mohou sami plánovat svou pracovní dobu. Zásadní změna v pracovním právu jim tak umožní lépe sladit práci a osobní život. Tato flexibilita je ale podmíněna tím, že se na všem písemně dohodnou se zaměstnavatelem. Takovou dohodu pak jde ukončit i bez uvedení důvodu, a to s patnáctidenní výpovědní dobou.
Dohoda je přímo součástí pracovní smlouvy, pokud si ale vše rozmyslíte až později, je možné ji uzavřít i dodatečně. A když se rozhodnete, že chcete vše vrátit do starých kolejí, ukončit ji můžete i bez uvedení důvodu, a to s patnáctidenní výpovědní dobou. Proč vlastně tuto tzv. flexibilní novelu čeští politici odhlasovali?
Západoevropský model s pružným trhem
Chtějí v Česku zavést pružný pracovní trh s variabilními pracovněprávními vztahy, podobně jako je tomu třeba v Rakousku, Německu či Dánsku, kde tyto západní evropské modely již fungují několik let. Pro zaměstnance je to výhodné. Mohou si totiž plánovat práci flexibilně podle vlastních potřeb, a sladit si tak lépe pracovní a osobní život. Největší výhoda pro zaměstnavatele? Udrží si kontrolu nad objemem práce, kterou je potřeba udělat, a to i bez toho, že bude striktně řídit každý pracovní týden.

Sice jen kosmetická, ale důležitá změna
Samorozvrhování pracovní doby je sice v pracovních vztazích jen „kosmetika“, nicméně jde o velmi důležitou změnu. Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka si od novely slibuje snížení byrokracie a rozhýbání trhu. Až do ledna tohoto roku rozvrhoval pracovní dobu vždy zaměstnavatel, který určoval konec i začátek směny. Určit si, jak a kdy chtějí pracovat, mohli až dosud jen ti, kteří pracovali na dálku. Zákoník práce v současné podobě ale povoluje i určité pružné rozvržení pracovní doby. Zaměstnanci mají jasně určenou dobu, kdy v práci musí být přítomni, a kdy to naopak není nutné.
Volnější ruka, ale…
Nyní mají tedy v plánování práce a času na odpočinek všichni zaměstnanci volnější ruku, pokud s tím ovšem jejich zaměstnavatel bude souhlasit. Týkat by se to tak mělo jen těch, kde je tento přístup k práci výhodný. Navíc je dobré podmínky přesně specifikovat v pracovní smlouvě, aby se předešlo komplikacím. Váš šéf má také právo určit vyrovnávací období, během kterého musíte jako zaměstnanec předem sjednaný počet hodin odpracovat. Obvykle to bývá 26 nebo 52 týdnů. Pokud ale sjednaná dohoda nebude fungovat, může ji zaměstnavatel jednostranně ukončit, a to dokonce bez udání důvodu. Dohodnout se na tom mohou alternativně také obě strany.
Jak to celé funguje?
Zaměstnanec a zaměstnavatel se písemně dohodnou na samorozvrhování pracovní doby s vyrovnávacím obdobím 26 týdnů. V dohodě stojí, že zaměstnanec musí v tomto období odpracovat průměrně 40 hodin týdně, což znamená 1040 hodin za 26 týdnů. Může si tak jeden týden naplánovat klidně více hodin v práci, třeba 50, zatímco další týden jen 30. Výhodné to může být třeba pro rodiče s dětmi, kteří mohou v některých týdnech pracovat intenzivněji a v jiných si naopak vyčlenit více času na svou rodinu a sebe samého.

Úpravy je možné dohodnout flexibilně
Na konci vyrovnávacího období se pak už jen zkontroluje, zda máte skutečně odpracovaný potřebný počet hodin, v tomto případě 1040. Když se zjistí, že jich máte více nebo naopak méně, můžete si spolu dohodnout úpravy. Třeba proplacení přesčasů nebo si domluvíte dovolenou, aby se vyrovnala průměrná pracovní doba.
Pozor na nedodržení pravidel
Pro zaměstnavatele má ale tato nová vychytávka přece jen pár nevýhod. Pokud o tom totiž neuzavře písemnou dohodu nebo poruší povinnosti, které z ní vyplývají, může dostat až 300 tisícovou pokutu. A to už hodně zabolí.
Zdroje: www.dumazahrada.cz, www.e15.cz, ct24.ceskatelevize.cz