Německo to nezvládlo, teď to máme na krku i my: Tato chlupatá potvora se Českem šíří jako mor

Ne každý druh, který se v přírodě usadí, tam také skutečně patří. Některá zvířata se do Evropy dostala uměle, často kvůli chovu, kožešinám nebo zvídavosti lidí, a teprve čas ukázal, že to nebyl nejlepší nápad. Zatímco v domovině mají své přirozené nepřátele, tady si žijí bez větších překážek a rychle se množí.

Jeden takový tvor si už našel cestu i do české krajiny. Pomalu se rozšiřuje z oblastí, kde se mu daří už léta, a postupně si zvyká na zdejší podmínky. Zároveň začíná přitahovat pozornost odborníků, ochránců přírody i myslivců, kteří upozorňují na jeho možný vliv na okolní ekosystémy.

Z Německa zamířil rovnou k nám

Tím zvířetem, které se v posledních letech pomalu ale jistě rozšiřuje i po Česku, je mýval severní. Na první pohled roztomilý, na druhý pohled problémový. Tento savec původem ze Severní Ameriky se do Evropy dostal už ve 30. letech minulého století kvůli chovu na kožešiny. Postupem času ale začal utíkat z farem do přírody a dnes je považován za jeden z nejúspěšnějších invazních druhů v Evropě.

V Německu se populace mývalů vymkla kontrole. Žijí tam stovky tisíc jedinců a místní úřady se je už roky marně snaží regulovat odchytem i odstřelem. Hranice ale zvířata nezastaví. Mývalové se z Německa začali šířit do Česka, nejprve do západních Čech, nyní i na Moravu. Dnes už jsou potvrzeni například na Prostějovsku, Olomoucku, ve středních Čechách nebo v Chropyňském luhu. Na některých místech už myslivci pravidelně provádějí jejich odstřel, například na Olomoucku bylo letos odloveno přes 170 kusů.

Je roztomilý, ale nebezpečný

Mýval vypadá nevinně, jeho černá „maskáčová“ kresba na obličeji mu dala přezdívku „zlodějíček“. Ve skutečnosti však představuje vážný problém. Loví ptáky, vybírá hnízda, ničí obojživelníky a plazy. Jeho přítomnost v chráněných lokalitách může vážně ohrozit celou populaci některých druhů. Navíc dokáže přežívat i ve městech, rád se zabydluje na půdách, ve sklepích nebo v izolaci domů. Tam může způsobit škody, šířit nemoci a obtěžovat svým nočním hlukem.

Jedním z největších rizik, která mýval přináší, je přenos nemocí. Může být nositelem vztekliny a především nebezpečné škrkavky, která může být smrtelná i pro člověka. Pokud se kontaminovaná půda nebo voda dostane do kontaktu s lidmi, hrozí vážné neurologické komplikace. Parazit se navíc šíří trusem, který mývalové často zanechávají na stálých místech, včetně půd, balkónů nebo zahrad.

Vědci z Brna se snaží najít řešení

Na výzkumu mývalů nyní pracuje tým z Mendelovy univerzity v Brně. V rámci evropského projektu sledují pohyb zvířat pomocí fotopastí a telemetrie. Zjišťují, jaká místa mýval preferuje, co žere a kde se zdržuje. Cílem je připravit systém regulace, který bude efektivní a šetrný k ostatním druhům. Výsledky studie by měly být známé v roce 2026. Zatím ale platí, že se bez aktivního zásahu populace bude dál rozrůstat.

Mýval není jediný nepůvodní druh, který se v Česku přemnožil. Další chlupatou invazí jsou nutrie říční, velcí hlodavci pocházející z Jižní Ameriky. Původně byli chováni kvůli masu a kožešině, dnes ale žijí ve volné přírodě a způsobují škody na březích i v ekosystémech. Kromě nich se v některých oblastech objevují i ondatry pižmové a dokonce želvy nádherné, které lidé často vypouštějí do přírody potom, co je omrzí jako domácí mazlíčci.