Němci se zamilovali do této české vesničky. Tvrdí, že je tisíckrát lepší než Německo, a chtějí tady strávit zbytek života

Na české straně hranic, v malém městě s přímým napojením na Sasko, přibývá obyvatel ze sousedního Německa. Důvody jsou převážně praktické. Nižší ceny, dostupné bydlení, jednoduchý dojezd a méně stresu. Přes den mohou být v práci nebo u lékaře v Německu, večer jsou doma v klidnějším a levnějším prostředí. Stěhují se sem celé rodiny i jednotlivci, kteří už nechtějí platit vysoké částky za bydlení v přeplněných městech.

Na českém území v těsné blízkosti hranic se v posledních letech usazuje rostoucí počet lidí z Německa. Jedním z klíčových faktorů je rozdíl v cenách nemovitostí. Prostorný dům s pozemkem zde vyjde levněji než byt na německé straně. Kupní síla obyvatel Saska nebo Durynska jim umožňuje pořídit si v Česku podstatně lepší bydlení za výrazně nižší částky.

Město, kde hranice nepředstavuje překážku

V oblasti na severu Čech se nachází město, které v posledních letech zaznamenalo znatelný nárůst zájmu ze strany německých občanů. Hlavním důvodem je výrazný rozdíl v cenách nemovitostí. Větší dům se zahradou zde lze pořídit za částku, která by v Německu stačila pouze na menší byt. Mnoho lidí z Drážďan, Lipska nebo dalších saských měst tak prodalo svou původní nemovitost a rozhodlo se přesunout těsně za hranici.

Blízkost hranice jim umožňuje zůstat pracovně i sociálně napojeni na Německo. Někteří pracují z domova, jiní dojíždějí, protože vzdálenosti nejsou nijak zásadní. Využívají také německé zdravotní pojištění, služby i školy, pokud mají děti v německém systému. Českou stranu vnímají především jako místo pro klidnější bydlení.

Finanční úspora a větší prostor

Zatímco ve větších městech na německé straně hranice se ceny bytů a domů zvyšují, české pohraničí zůstává pro obyvatele ze Saska cenově výhodné. Rodinný dům se zde dá pořídit i za méně než polovinu běžné ceny v Drážďanech, Lipsku nebo Zhořelci. I v případech, kdy se cena nemovitostí na české straně zvedá, zůstávají stále ve výhodě.

Obvyklým motivem je možnost žít na větší ploše, mít k dispozici zahradu, les v okolí a méně dopravního zatížení. Přitom nedochází ke ztrátě kontaktu se službami, na které byli lidé zvyklí. Němečtí občané mohou dál čerpat tamní zdravotní péči, využívat pojištění a nakupovat podle potřeby v obou zemích.

Zájem o Krásnou Lípu roste

Jedním z konkrétních míst, kde se tyto změny odehrávají, je Krásná Lípa v Ústeckém kraji. Leží přibližně pět kilometrů od hranice se Saskem a v posledních letech zde přibylo několik desítek nových obyvatel z Německa. V ulicích i na místních akcích je běžně slyšet němčina, německé značky na autech jsou součástí běžného obrazu.

Zaznamenán byl i růst zájmu o místní nemovitosti. Některé domy, které byly dříve roky neobydlené, prošly rekonstrukcí právě díky novým majitelům ze zahraničí. Ti se většinou snaží zapojit do místního života. Někteří se učí česky, děti navštěvují místní školy a dospělí se účastní komunitních aktivit.

Krásná Lípa ale není jediná. Podobné zkušenosti mají i města jako Mikulášovice, Rumburk nebo Dolní Poustevna. Na opačné straně republiky je situace obdobná v oblastech jako Aš, Cheb nebo Domažlice. Všude tam přibývají obyvatelé z Německa, kteří se rozhodli žít v Česku trvale, nebo tu alespoň vlastnit nemovitost k častému pobytu.

Výhody i limity

Zájem ze strany německých obyvatel ukazuje, že některé oblasti českého pohraničí se stávají atraktivním místem nejen pro turisty, ale i pro dlouhodobé bydlení. Místní infrastruktura to zatím zvládá bez zásadních potíží. Do budoucna ale bude důležité sledovat, jak se proměna obyvatelstva promítne do školství, zdravotnictví a dalších oblastí.

Je zřejmé, že rozdíl v životních nákladech mezi Českem a Německem hraje klíčovou roli. Pokud bude tento rozdíl přetrvávat, dá se předpokládat, že příliv německých obyvatel do pohraničních oblastí bude pokračovat.

„Němci vydatnou měrou přispěli k prosperitě celé naší země a my Češi bychom měli uznat, že němečtí usedlíci měli zrovna takové právo žít v Karlových Varech, Chomutově nebo Jablonci nad Nisou jako Češi v Kolíně,“ říká k situaci badatel Miloš Pokorný.

zdroje: idnes.cz, seznam.cz, idnes.cz/ekonomika, edu.cz