Největší omyl při výběru mléka: Češi hromadně kupují to nejhorší, zatímco zdravější variantu ignorují

Používáme ho při vaření, přidáváme jej do kávy a někdo ho pije jen tak samotné. Kravské mléko jsme zvyklí zpracovávat už od nepaměti, byť se s jeho konzumací pojí určité kontroverze. Spotřebitel se při výběru tohoto produktu rozhoduje, zda zakoupit mléko trvanlivé, nebo čerstvé. Obě z nich mají svá pro i proti, avšak jedno je přece jen o něco zdravější.

Nadojené mléko od krav prochází v mlékárnách nejprve procesem odstředění. Z mléka se odebere tuk, který se rozdělí, a jedna část je vrácena zpět do mléka, zatímco ta druhá se dále zpracovává do podoby různých mléčných výrobků. Poté mléko projde homogenizací, při které dochází ke zmenšení tukových kuliček, aby se tuk mohl v tekutině lépe rozptýlit. A dále už následuje tepelné ošetření.

Rozdíl mezi UHT a pasterovaným mlékem

Základní rozdíl mezi pasterovaným a trvanlivým (UHT) mlékem spočívá v procesu zpracování. První zmíněné se zahřívá na 72 až 74 °C zhruba po dobu 15 až 20 sekund. Během tohoto procesu se přitom v mléce zničí všechny patogenní mikroorganismy. V obchodě jej pak najdeme pod názvem „čerstvé mléko“, přičemž v lednici vydrží zhruba týden.

Vedle toho UHT mléko se jinak nazývá také „trvanlivé“, a to z toho důvodu, že oproti čerstvému vydrží výrazně déle. Zpracovává se totiž při mnohem vyšších teplotách, minimálně však při 135 °C. Tento proces přitom trvá kratší dobu, než je tomu v případě pasterovaného mléka, a to od 1 do 10 sekund. Jeho trvanlivost je pak až 6 měsíců.

Má tepelné zpracování vliv na obsah živin?

Při procesu UHT dochází k výraznějším chemickým a fyzikálním změnám, než je tomu v případě pasterovaného mléka. Nicméně výzkumy ukázaly, že výskyt mikronutrientů jako je vápník, fosfor a vitamíny B2, D a A není vyšším tepelným ošetřením příliš ovlivněn. Na co má však vysoká teplota negativní dopad, je obsah vitamínu B1, B6, B12 a kyseliny listové.

Výhody a nevýhody čerstvého a UHT mléka

Mnoho lidí stále kupuje trvanlivé mléko hlavně proto, že jej chce mít doma v zásobě a čerstvé mléko se zkazí podstatně rychleji. Další výhodou trvanlivého mléka je, že ho můžete skladovat při pokojové teplotě, tedy do 24 °C. Oproti tomu čerstvé mléko je nutné uskladnit v chladu, kde teplota nepřesahuje 8 °C.

Jak bylo výše uvedeno, při tepelném zpracování mohou degradovat některé látky obsažené v mléce, které organismus člověka potřebuje. V případě trvanlivého mléka dochází k rozpadu určitých vitamínů. Proto je čerstvé mléko obecně považované za zdravější. Obsahuje totiž více mikroživin.

Některé osoby by se mléku měly vyhýbat

Možná málokdo z vás ví, že mléko je ve skutečnosti potravina, a ne nápoj. Není tedy vůbec vhodné konzumovat jej jako náhradu nápojů, jelikož má sytící účinek a na rozdíl od vody nedodá tělu potřebné množství tekutin. Největším benefitem konzumace mléka je fakt, že s ním do těla přijímáme významné množství vápníku, jež patří k nejdůležitějším minerálům, které lidský organismus potřebuje.

Nejvíce vápníku přitom potřebují dospívající osoby ve věku od 15 do 18 let a pak také ženy procházející klimakteriem a senioři. Je však potřeba dát si pozor na to, že s přibývajícím věkem klesá u některých jedinců schopnost trávení mléčného cukru. Tomuto jevu se říká intolerance laktózy a týká se zhruba 1 až 2 % lidské populace.

Laktózová intolerance se vyznačuje poklesem aktivity střevního enzymu, který štěpí mléčný cukr. Pokud osoba, která tímto problémem trpí, konzumuje mléko, zhruba do dvou hodin se u ní projeví charakteristické trávicí potíže. Jedná se zejména o bolest břicha, plynatost a průjem. Tito lidé by se tak měli konzumaci mléka vyhnout, a to bez ohledu na to, zda jde o jeho pasterovanou nebo trvanlivou variantu.

Zdroje: dtest.cz, kupi.cz, bezpecnostpotravin.cz