Nejhorší scénář pro Česko se naplní v roce 2026. Takhle zlé té bylo naposledy za dob Marie Terezie
Je málo takových oblastí, o kterých můžeme objektivně prohlásit, že jsme na tom hůř než před sto nebo dvěma sty lety. Aktuální statistická data však naznačují, že v jednom ohledu to bohužel pravda je. Porodnost v České republice klesá soustavně už několik let. Loni se dokonce dostala na své historické minimum. Je tedy možné, že tento trend bude pokračovat dál a v příštím roce klesneme v počtu narozených dětí ještě níž.
Porodnost je jedním z významných ukazatelů toho, kam se bude budoucnost státu ubírat. Nižší počet narozených dětí v posledních letech může mít dalekosáhlé společenské i ekonomické důsledky. Není tedy divu, že se stát snaží zavést různá opatření, která by měla mladou generaci motivovat k rozhodnutí mít děti. Vyhlídky však z hlediska vývoje dat příznivě nevypadají.
Nejnižší porodnost v historii
Alarmující novina vzešla ze statistik z loňského roku. Podle údajů Českého statistického úřadu se v roce 2024 narodilo v Česku 84,3 tisíce dětí. To je nejmenší číslo v historii statistického měření. Trend klesající porodnosti byl ale patrný už několik let zpátky, k poklesu celkového počtu narozených dětí došlo již potřetí v řadě. Na jednu ženu tak připadá v průměru 1,37 dítěte, v tomto ohledu jsme na tom byli hůře v roce 1999, kdy byla úhrnná plodnost pouhých 1,13.

Statistika porodnosti sahá až do roku 1785, kdy u nás vládl syn Marie Terezie, Josef II., pro tento letopočet uvádí ČSÚ údaj 183 354 narozených dětí. Čísla v průběhu let značně kolísají, ale tak nízko jako v posledních letech ještě nikdy nebyla. Ani v období hospodářských krizí nebo světových válek jsme na tom v Česku nebyli tak špatně. Pokles v posledních letech je přitom opravdu výrazný. Ještě v roce 2020 jsme se pohybovali kolem 110 tisíc narozených dětí, v roce 2022 jsme se přiblížili ke 100 tisícům, o rok později už to bylo jen 91 tisíc, až loni padlo rekordních 84 tisíc.
Důvodů nízké porodnosti je mnoho
Klesající porodnost zřejmě vychází z obecnějších společenských trendů posledních let. Životní postoje nejmladších generací jsou dost odlišné od těch, jaké byly ještě nedávno. Odborníci zmiňují několik důležitých faktorů, které mohou souviset s menším zájmem mladých párů o děti.
Patrný je zejména trend odsouvání rodičovství do čím dál vyššího věku. Ještě v 90. letech bylo naprosto obvyklé zakládat rodinu výrazně dříve, průměrný věk, kdy matky rodily své první dítě byl tehdy asi 23 let. V současnosti má většina žen první dítě kolem svých 30 let. Často se pak může stát, že žena už ve vyšším věku nestihne mít tolik dětí, kolik by s partnerem chtěla.

Mluví se také o čím dál menší schopnosti mladých lidí navazovat dlouhodobé partnerské vztahy. Na rozhodnutí mít děti mohou působit také všemožné ekonomické faktory, ať už se jedná o nedostupnost bydlení, nebo adekvátního zaměstnání, které by mladým rodičům umožňovaly se o potenciální potomky vhodně postarat.
Zavedená opatření nezabírají
Dopady nízké porodnosti pocítí v budoucnu trh práce, zdravotnický systém nebo třeba školství. Vedení státu si je vědomo problémů, které může klesající počet narozených způsobit. Zavedeno bylo proto několik opatření, která měla vývoj porodnosti zvrátit. Prozatím se však zdá, že žádný zásadní dopad nemají a čísla nadále klesají.
Stát se pokouší především usnadnit mladým párům ekonomickou situaci, což by jim mělo zjednodušit založení rodiny. Několikrát se v posledních letech zvýšil rodičovský příspěvek. Momentálně mohou rodiče novorozence čerpat příspěvek do výše 350 tisíc korun. Časté jsou také různé daňové úlevy na děti. Usnadnit vstup do rodičovství měla také „otcovská“ dovolená, dva placené týdny volna pro otce po narození dítěte. Všechna tato opatření, včetně snahy o podporu bydlení pro mladé rodiny, k vytyčenému cíli nevedla.
Zavedené postupy jsou většinou v platnosti po několik let, ale statistiky porodnosti jasně ukazují, že k žádné změně nedošlo. Stav porodnosti v Česku rozhodně příznivý není a na základě současné vývojové křivky je dost možné, že v roce 2026 padneme ještě níž.