Nejchytřejší lidé planety dělají každý den tuhle jednu věc. Většina z nás se jí bojí jako čert kříže

Stres dnes není jen cizí slovo z učebnic psychologie, ale denní realita většiny z  nás. Zrychlené životní tempo, téměř nepřetržitá komunikace, digitální závislosti, tlak na výkon, asi tak by se jednoduše dal shrnout náš den. Diáře přetékají povinnostmi, v hlavě nám bzučí stovky myšlenek a odpočinek se někdy smrskne jen na scrollování na mobilu v tramvaji.

Stres nás sice může v  malé míře motivovat, ale většinou nepřináší nic dobrého. Vede k únavě, vyčerpání, nespavosti i nemocem, a co je horší, nenápadně nám krátí čas na to nejcennější – na sebe samotné. A právě to je něco, co věda poslední roky považuje za důležité.

Schopnost být o samotě jako klíč k mentální síle

Jen málokdo si uvědomuje, že schopnost trávit čas o samotě je dovednost, kterou mají společnou ti nejchytřejší a nejúspěšnější lidé na světě. Nejde ale o žádný ezoterický trik, spíš o praktický, vědecky podložený základ pro zdravý a kreativní život. Neurovědec Joseph Jebelli, který dlouhodobě zkoumá vztah mezi mozkem, stresem a samotou, přišel s tvrzením, že právě schopnost být sám se sebou a nezbláznit se z toho je tím, co odděluje nejbystřejší z nás od zbytku společnosti.

Přitom většina lidí má ze samoty přirozeně strach. Samota je totiž spojována spíš s osamělostí, smutkem nebo nudou. Jenže lidský mozek podle vědců potřebuje pravidelně odpočívat od vnějších podnětů a být pouze sám se sebou, aby mohl efektivně regenerovat, tvořit a růst. Jinak nejsme schopni se hlouběji zamyslet a dlouhodobě riskujeme, že vyhoříme.

Samota jako prostor pro kreativitu a myšlení

Že je čas o samotě naprostá nutnost, ukazuje nejen moderní neurověda, ale i historie. Bill Gates, jeden z nejchytřejších a nejvlivnějších lidí současnosti, pravidelně trávil týdny zcela izolovaný v  lesní chatě, jen s hromadou knih a svými myšlenkami. Právě v těchto týdnech vymyslel nápady, které zásadně ovlivnily směr Microsoftu. Leonardo da Vinci prý dokázal hodiny zírat na stěnu, než se pustil do dalšího tahu štětcem. Pro oba byly chvíle osamění zásadním zdrojem kreativity a mentální síly.

Když jste o samotě, vytvoříte si bezpečný prostor, ve kterém můžete nerušeně rozvíjet své nápady, přehodnocovat zkušenosti a pracovat s emocemi. Podle řady výzkumů dochází během samostatných činností jako jsou psaní, čtení, procházky nebo meditace k  aktivaci speciálního systému v mozku, který umožňuje hluboké přemýšlení a pohled do vlastního nitra. Tento stav pomůže nejen kreativcům, ale každému, kdo chce lépe zvládat stres, udělat důležitá rozhodnutí nebo hledat nové cesty ve svém životě.

Rozdíl mezi samotou a osamělostí

Je však potřeba rozlišovat dvě na první pohled podobná, ale zásadně odlišná slova, samotu a osamělost. Zatímco samota je stav, kdy je člověk sám z vlastní vůle a vnímá to jako příležitost, osamělost je bolestivá emoce vznikající z  nedostatku kvalitních vztahů. Samota přináší svobodu a prostor pro osobní rozvoj, osamělost naopak stres a psychické potíže. Paradoxem moderní doby je, že lidé trpí nedostatkem samoty, ale zároveň čím dál častěji zažívají pocity osamění. Naučit se být sám a užívat si, to je dovednost, která v  dnešním světě není vůbec samozřejmá.

Jak samotu využít pro rozvoj duševní pohody

Neexistuje žádné univerzální pravidlo, kolik času by měl člověk trávit o samotě. Výzkumy ale ukazují, že i krátké pravidelné chvilky o samotě mají pozitivní efekt na psychiku i výkon. Zásadní je vypnout všechny notifikace, najít si klidné místo, kde vás nebude nikdo rušit, nebo se projít v přírodě bez sluchátek. Mentální uvolnění se dostaví rychle a postupně bude sílit. Důležité je také nastavit si hranice a nebát se říci „ne“ zbytečným schůzkám nebo setkáním, která člověka spíš vyčerpávají, než obohacují. Prospěšná samota je o vědomé volbě, nikoli o útěku od společnosti.