Češi podceňují tohle drobné porušení pravidel. Přitom vám může vynulovat celý důchodový nárok

Krátká pauza v práci, pár měsíců v zahraničí nebo delší péče o dítě. Rozhodnutí, která se zdají neškodná, mohou ve výsledku znamenat, že v důchodu nezískáte ani korunu. Systém totiž sleduje každý detail a chyby se neodpouštějí.

Mnoho lidí žije v domnění, že důchod od státu je automatickou odměnou za léta práce. Věří, že pokud po většinu života pracovali, stát se o ně ve stáří postará. Realita je ale jiná. Stačí pár měsíců mimo systém, a celý nárok může být pryč. Nepatrný detail, který v danou chvíli nevnímali jako důležitý, může ve výsledku znamenat, že důchod nedostanou vůbec. 

Omyl, který vás může připravit o důchod

Rozšířená představa, že po dosažení důchodového věku má člověk automaticky nárok na penzi, bohužel neodpovídá realitě. Pokud nesplníte podmínku potřebné doby důchodového pojištění, stát vám důchod nevyplatí. A nejde jen o jeho výši, ale o samotné právo ho pobírat.

Od roku 2019 je minimální doba pojištění stanovena na 35 let. V roce 2010 přitom stačilo 26 let. To ukazuje, jak se pravidla zpřísnila. Ve chvíli, kdy dosáhnete důchodového věku, musíte mít tuto dobu odpracovanou v plném rozsahu. Chybí vám byť jen jediný rok? Důchod nedostanete. Chybějící roky sice lze později doplnit, například prací nebo dobrovolným pojištěním, ale do té doby nemáte nárok na žádné peníze. Mnoho lidí tak končí ve složité situaci – jsou v důchodovém věku, ale bez jakéhokoliv příjmu. Pro ty, kteří měli nepravidelnou pracovní dráhu, to může být vážný existenční problém.

Péče o děti, domácnost i zdraví? Ne vždy se počítá

Mnoho žen, které zůstávají s dětmi déle doma, se nechtěně dostává do nevýhodné situace. Stát za ně odvádí důchodové pojištění jen do čtyř let věku dítěte. Pokud doma zůstanou déle, třeba proto, že rodina jejich přítomnost potřebuje, už za ně stát nic neodvádí. A právě tato období se pak nezapočítávají do potřebné doby pro získání důchodu. Jedinou cestou, jak tuto mezeru pokrýt, je dobrovolné připojištění, o kterém ale řada lidí vůbec neví, nebo ho začne řešit až příliš pozdě.

Podobný problém mohou mít i ti, kteří pečují o nemocné nebo postižené příbuzné. Aby se péče započítala, musí splňovat konkrétní zákonné podmínky, například ohledně stupně závislosti osoby, o kterou se starají. Pokud tyto podmínky splněny nejsou, doba péče se do pojištění nezapočítá. A to lidé často zjistí až zpětně.

Dohody, zahraničí i nezaměstnanost: skryté pasti

Práce na dohodu patří mezi oblíbené formy přivýdělku. Využívají ji hlavně studenti, maminky na rodičovské nebo lidé v předdůchodovém věku. Jenže právě v těchto případech může snadno dojít k omylu, který vás v budoucnu může stát peníze. Pokud si vyděláváte jen málo, nemusíte totiž odvádět důchodové pojištění, a tím pádem se vám tato doba vůbec nezapočítá do nároku na důchod. U dohody o provedení práce (DPP) se odvody neplatí, pokud si u jednoho zaměstnavatele nevyděláte víc než 11 500 korun měsíčně. U dohody o pracovní činnosti (DPČ) je limit pro odvod 4 500 korun měsíčně. Mnozí si přitom myslí, že když „něco dělají“, automaticky se jim to počítá i do důchodu. Jenže realita je jiná: Pokud nejsou splněné podmínky pro odvody, zůstávají ve výpisu pojištění jen prázdná místa.

Další častou nástrahou je práce v zahraničí. Pokud jste byli zaměstnaní mimo Evropskou unii nebo v zemi, která nemá s Českem smlouvu o sociálním zabezpečení, nemusí vám odpracované roky úřady uznat. A to platí, i když jste tam řádně odváděli daně. Pozor si dejte i na období nezaměstnanosti. Pokud se neevidujete na úřadu práce, dané měsíce se vám vůbec nezapočtou. Navíc u evidence bez nároku na podporu je maximálně započitatelná doba jen tři roky, a to ještě pouze v rozsahu 80 %.

Předčasný důchod? Navždy nižší. A podmínky se zpřísnily

Zájem o předčasné důchody v Česku dlouhodobě roste. Podle údajů Českého statistického úřadu tvořily předčasné důchody v roce 2019 téměř třetinu všech nově přiznaných důchodů. Mnozí lidé přitom odcházejí do penze, aniž by přesně věděli, jaká rizika s sebou toto rozhodnutí přináší.

Předčasný důchod je totiž trvale krácený, a to i tehdy, když má člověk odpracovanou plnou požadovanou dobu pojištění. Krácení nenastává kvůli nedostatku odpracovaných let, ale kvůli tomu, že člověk odchází do důchodu dříve, než dosáhne řádného důchodového věku. Výsledná měsíční částka důchodu je pak znatelně nižší než v případě řádného starobního důchodu, přičemž toto snížení je trvalé a ovlivňuje příjem důchodce po celý zbytek života. Například v prosinci 2019 činila průměrná měsíční částka předčasného důchodu 12 261 korun, což bylo o více než dva tisíce méně než průměrný řádný starobní důchod.

Od října 2024 se navíc podmínky pro získání předčasného důchodu zpřísnily. Žadatelé nyní musejí doložit nejméně 40 let důchodového pojištění, což může dostupnost předčasného důchodu pro řadu lidí omezit.

Získat důchod tedy není tak samozřejmé. Systém se stal méně vstřícným a nároky jsou vyšší než dříve. I drobná chyba, jako je práce bez odvodů, pár měsíců bez evidence na úřadu práce nebo delší péče o dítě, může znamenat, že přijdete o celý nárok. Často se na to přijde až pozdě. Pravidelná kontrola u ČSSZ a včasná reakce jsou dnes důležitější než kdy dřív.