4 potraviny, které způsobují břicho nafouklé jako balón. Přitom je denně konzumují i děti

Nafouklé břicho není jen záležitost dospělých, ročně trápí i tisíce dětí, které konzumují potraviny považované za zdravé či nezávadné. Za většinu problémů může složení jídelníčku, rychlá příprava, zpracování produktů v potravinářském průmyslu a hlavně – nevědomost, co pro dětská bříška skutečně znamená denní dávka potravin, které konzumují pravidelně.

Prvním překvapením jsou třeba obyčejné rohlíky. Kynuté bílé pečivo je v Česku klasikou, děti ho dostávají k snídani, svačině i večeři. Jenže čerstvě upečený rohlík obsahuje velké množství jednoduchých cukrů a uměle přidaná aditiva, těsto je bohaté na lepek. Právě čerstvě upečené pečivo může u citlivějších dětí způsobit nadýmání, zejména když v trávicím traktu začíná fermentovat droždí spolu se složitými sacharidy, které tělo nerozloží najednou. Vyšší obsah fruktanů navíc působí jako potrava pro střevní bakterie produkující plyn.

Skryté hrozby sladkých cereálií

Druhou oblíbenou skupinu rádoby zdravých potravin představuje müsli s mlékem (nebo jogurtem). Müsli je plné vlákniny, v reklamách často označované za „energetický start“ – jenže pokud je vláknina špatně zpracovaná, začíná v kombinaci s přemírou cukrů a bílkovin (jogurtové, mléčné) v břiše fermentovat. Ke výčtu negativ patří i obsah umělých sladidel, zvýrazňovačů chuti, šumivých kousků a zrnek nezpracované vlákniny. Cukr přidaný do müsli (glukózový sirup, med, sušené ovoce) se navíc rychle v těle mění na plyn, který tlačí na střevní stěnu a způsobuje pocit přeplnění a tíhy.

Třetí rizikovou potravinou jsou luštěniny – fazole, hrách, čočka. Přestože jsou pro výživu dětí důležité pro obsah bílkovin, železa, vápníku i vlákniny, jejich nestravitelné oligosacharidy, zejména v nezpracovaných a rychle vařených luštěninách, vedou ke zvýšené plynatosti; střeva nedokážou některé složité sacharidy rozložit, což má za následek kvasné procesy a tlak v břiše. Luštěniny je třeba správně připravovat: namáčet několik hodin, vodu několikrát vyměnit a případně kombinovat s bylinkami, aby nadýmání bylo menší.

Všeho moc škodí

Zahraniční studie opakovaně potvrzují, že přílišné množství zpracovaných obilovin, cukrů a vlákniny s nízkou fermentační schopností v běžném jídelníčku skutečně zvyšuje plynatost a pocit nafouklého břicha. Například studie uveřejněná v časopise Alimentary Pharmacology & Therapeutics poukázala na to, že nadměrná konzumace pšeničných výrobků (rohlíky, cereální pečivo) může zvyšovat produkci plynů hlavně u dětí a mladistvých s citlivějším trávením či predispozicí k syndromu dráždivého tračníku. Právě fruktany obsažené v těchto potravinách jsou často špatně vstřebávány v tenkém střevě a stávají se substrátem pro střevní bakterie, což následně vede ke zvýšené plynatosti a nadýmání.

Není jogurt jako jogurt…

Dalším nečekaným viníkem bývá jogurt. Ano, i ten superdietní, slazený, s ovocem nebo probiotiky. Jogurty obsahují laktózu, kterou citlivé děti neumí dokonale trávit, zejména pokud je mléčná intolerance v rodinné linii nebo vyšší objem laktózy na porci, než střeva zpracují. U „dětských“ jogurtů je navíc problém v přidaném cukru (kakao, ovocná složka, glukózové sirupy), který fermentuje v břiše a vytváří nepříjemné bubliny i tlak.

Další zahraniční výzkum publikovaný v World Journal of Gastroenterology upozorňuje na riziko nadýmání při časté konzumaci některých mléčných výrobků (zejména jogurtů s vyšším obsahem laktózy) a potravin s nadbytkem nestravitelné vlákniny, včetně „zdravých“ müsli směsí. Tato studie potvrzuje, že u části populace se fermentace laktózy v tlustém střevě významně podílí na pocitu „nafouklosti“ i vzniku plynatosti a bolestí břicha – a to i u jinak zdravých dětí. Ke snížení rizika doporučuje konzumovat fermentované mléčné produkty (tvaroh, kefír) a pečlivěji volit složení dětských cereálií.

zdroje: pmc.ncbi.nlm.nih.gov, journals.plos.org, kondice.cz