Na dotek jemné, uvnitř toxické. Tento materiál je hodně populární, ale podle odborníků byste v něm neměli trávit ani jednu noc

Na první pohled působí příjemně a moderně. Je lehký, nemačká se a často bývá cenově dostupný. Přesto se za touto zdánlivou dokonalostí skrývá materiál, který může mít negativní dopady na naše zdraví i životní prostředí. Odborníci varují, že bychom se mu měli vyhýbat.

Materiálem, o kterém je řeč, je mikrovlákno neboli syntetická tkanina vyráběná z polymerů, jako je polyester či polyamid. Díky své jemnosti a hladkému povrchu je v oblibě pro výrobu povlečení, ručníků i oděvů. Ačkoliv je mezi spotřebiteli velmi populární, skrývá v sobě rizika, která by neměla být přehlížena.

Mikrovlákno a jeho vliv na zdraví

Jedním z hlavních problémů spojených s mikrovláknem je uvolňování mikroplastů. Při každém praní se z tohoto typu tkaniny uvolňují tisíce mikroskopických plastových vláken, která se dostávají do odpadních vod. Podle studií mohou mikroplasty pronikat do lidského těla prostřednictvím potravy, vody i vzduchu. Byly nalezeny v krvi, plicích, placentě, a dokonce i v mozku.

Zvláště znepokojivé jsou nálezy mikroplastů v mozku, kde mohou narušovat nervové funkce a být spojovány s neurodegenerativními onemocněními. Studie ukazují, že mikroplasty mohou pronikat hematoencefalickou bariérou a hromadit se v mozkové tkáni.

Obzvláště ohroženi jsou přitom děti a kojenci, protože jejich těla jsou citlivější na toxické látky. Výzkumy naznačují, že mikroplasty mohou být přítomny i v mateřském mléce, což znamená, že expozice začíná již v raném věku.

Ekologické dopady mikrovlákna

Mikrovlákno představuje významný zdroj znečištění životního prostředí. Při praní syntetických tkanin se do odpadních vod uvolňují mikrovlákna, která nejsou plně zachycena čističkami a končí v řekách a oceánech. Tam jsou konzumována mořskými organismy, což narušuje potravní řetězec a ohrožuje biodiverzitu.

Podle odhadů tvoří syntetické textilie až 35 % primárních mikroplastů v oceánech. Tento typ znečištění je obzvláště problematický, protože mikroplasty jsou odolné vůči rozkladu a mohou se v prostředí hromadit po desítky let.

Navíc mikroplasty absorbují toxické chemikálie z okolního prostředí, což zvyšuje jejich škodlivost. Když jsou tyto kontaminované částice konzumovány mořskými živočichy, toxiny se dostávají do jejich těl a následně i do potravního řetězce, který zahrnuje i člověka.

Alternativy a doporučení

Vzhledem k výše uvedeným rizikům odborníci doporučují omezit používání mikrovlákna, zejména v ložním prádle a oblečení. Přednost by měla být dána přírodním materiálům, jako je bavlna, len nebo bambus, které jsou biologicky rozložitelné a neobsahují syntetické polymery. Dále je doporučeno prát při nižších teplotách a používat ekologické prací prostředky, které jsou šetrnější k tkaninám i životnímu prostředí.

Mikrovlákno ve vesmíru

Zajímavostí je, že mikrovlákno se hojně využívá i mimo Zemi, konkrétně na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Astronauti si pochvalují jeho schopnost efektivně čistit povrchy bez použití vody a chemikálií, což je v podmínkách mikrogravitace nezbytné.

Přesto se i zde řeší problém uvolňování mikroplastů. NASA a další kosmické agentury se obávají, že mikroskopická vlákna mohou kontaminovat uzavřený systém cirkulace vzduchu nebo se dostat do elektroniky, což může ovlivnit bezpečnost posádky. Proto se klade důraz na vývoj ještě bezpečnějších a trvanlivějších alternativ s menší tendencí k uvolňování částic.

Zdroje: greenpeace.com, dtest.cz, nationalgeographic.cz