Mrazivý objev psychologů: Tyto 2 předměty v obýváku spouští úzkost a deprese. Má je doma skoro každý

Domov má být naším nejbezpečnějším útočištěm, místem klidu a odpočinku. Psychologové ale varují, že i v obýváku se často skrývají věci, které dokážou nenápadně rozhodit naši psychiku a dlouhodobě podkopávat pohodu.

Vědecké studie v posledních letech ukazují, že prostředí kolem nás působí na mysl mnohem víc, než jsme si mysleli. Nejde jen o barvy stěn nebo nábytek, ale i o zdánlivé drobnosti, které máme denně na očích. Psychologové upozorňují, že právě ony mohou být spouštěčem stresu, napětí a dlouhodobé únavy.

Vizuální chaos jako skrytý stresor

Prostředí, ve kterém žijeme, má přímý vliv na naši psychickou pohodu. Studie publikované Americkou psychologickou asociací (APA) ukazují, že nepořádek v domácnosti zvyšuje hladinu stresového hormonu kortizolu. Přetížené police, přeplněné stolky a množství dekorací na očích vytvářejí tzv. vizuální smog, mozek se snaží zpracovat příliš mnoho podnětů najednou. Tento nepřetržitý „šum“ vyvolává vnitřní napětí, snižuje schopnost soustředit se a často vede k pocitu ztráty kontroly nad prostředím.

Psychologové dodávají, že dlouhodobý pobyt v přeplněném prostoru může přispět i k horší kvalitě spánku a zvýšené únavě. Minimalističtější prostředí naopak působí jako přirozený signál bezpečí a klidu, což umožňuje mozku snadněji relaxovat a regenerovat. Odborníci doporučují brát úklid a odstraňování přebytečných věcí nejen jako domácí povinnost, ale také jako součást péče o vlastní duševní zdraví.

Televize jako tichý narušitel klidu

Druhým častým faktorem, který může zvyšovat úzkost, je televize zapnutá v pozadí po celý den. Podle článků publikovaných v Psychology Today a dalších odborných zdrojích náš mozek reaguje na zvuky a pohyblivé obrazy i ve chvíli, kdy televizi nevnímáme vědomě. Neustálý tok informací drží nervovou soustavu ve střehu a brání přepnutí do odpočinkového režimu.

Odborníci upozorňují, že tento nepřetržitý hluk zhoršuje schopnost soustředění, může narušovat paměťové procesy a má negativní vliv na kvalitu spánku. Některé studie dokonce ukazují souvislost mezi nadměrným časem stráveným u televize a zvýšeným rizikem úzkostí a depresivních nálad, zvlášť pokud televize běží i večer před usnutím. Přetížení informacemi působí na mozek podobně jako pracovní stres, i když jsme fyzicky doma, psychika odpočívat nedokáže.

Jak si doma vytvořit prostředí bez stresu

Psychologové doporučují několik jednoduchých kroků, které pomohou proměnit obývací pokoj v místo opravdového odpočinku. Prvním je postupné odstranění přebytečných věcí z polic a stolků. Věci, které nepotřebujeme nebo nepoužíváme, můžeme uložit mimo dohled nebo úplně darovat. Platí, že čím méně vizuálních podnětů mozek zpracovává, tím snáz se uvolní.

U televize je vhodné stanovit jasný čas, kdy ji zapneme, a vyvarovat se toho, aby běžela celý den na pozadí. Místo toho odborníci doporučují ticho, jemnou hudbu nebo zvuky přírody, které podporují zklidnění nervové soustavy. Takové prostředí přispívá k lepší regeneraci a kvalitnějšímu spánku. Postupné zavedení těchto změn může být jednoduchým a zároveň velmi účinným krokem k lepší duševní pohodě celé rodiny.

Pozitivní dopad změny poznáme většinou už během několika dnů, hlava se cítí lehčí, klesá vnitřní napětí a domov začne působit jako místo, kde opravdu odpočíváme. Podle psychologických výzkumů má jednoduché omezení vizuálního chaosu a hluku v domácnosti dlouhodobý pozitivní efekt na naši psychickou pohodu i celkové zdraví.

Méně je víc, i doma

Domov není jen místo, kde trávíme čas, ale prostředí, které ovlivňuje naši mysl každou minutu. Přetížené police a televize, která nikdy neutichne, nenápadně ubírají klid a zvyšují stres. Když jim dovolíme zmizet z našeho každodenního prostoru, nebo je aspoň omezíme, vytvoříme si prostředí, které působí léčivě. Jak říkají psychologové, domov může být naším spojencem v péči o duševní zdraví, pokud mu dáme šanci dýchat. I malé změny v obýváku mohou znamenat velký rozdíl, a návrat pocitu, že domov je skutečně místem klidu a bezpečí.

Zdroje: psychologytoday.com, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, homesandgardens.com