Tento ošklivý ubrus babička střelila v aukci za tolik, že ji málem trefil šlak. Většina důchodců ho má taky

Každý z nás určitě měl nebo stále má doma staré věci po prarodičích či rodičích, na které se akorát práší nebo jsou uložené hluboko ve skříni. Některé takové kousky však mají na trhu nečekanou hodnotu. Jen málokdo ale tuší, že právě ten ošuntělý textil z babiččiny komody může mít dnes cenu jako drahé hodinky.

Když se člověk dívá na věci, které má doma celý život, málokdy ho napadne, že by mohly být cenné. Jenže právě mnoho retro předmětů je dnes objektem zájmu sběratelů. Občas se navíc stává, že se něčemu, co bylo kdysi běžné, začne najednou přisuzovat historický nebo kulturní význam.

Zajímavé je, že to platí i u předmětů, které se neřadí mezi typické starožitnosti. Není přitom řeč o obrazech, mincích ani porcelánu. Artikl, který se v posledních letech vyskytuje hojně v online aukcích, je mnohem obyčejnější, než byste čekali.

Dříve běžné předměty, dnes sběratelské skvosty

Existují předměty, které člověk bere jako samozřejmost. Leží ve spodní zásuvce nebo jsou uložené mezi ložním prádlem, často pod jinými, novějšími věcmi. Nikdo je nepoužívá, nikdo si jich nevšímá. Jenže právě takové věci bývají po letech nejzajímavější.

Hodnota těchto zapomenutých kousků roste hlavně proto, že tím, že kdysi byly běžné, se lidé dříve nezdráhali je vyhazovat nebo někomu darovat, když už měli pocit, že je nepotřebují. Dnes jsou kvůli tomu vzácnější, než se zdá, a zájem o ně je mezi sběrateli poměrně vysoký.

V posledních letech se tak objevuje nový sběratelský trend. Lidé znovu objevují poklady ve svých domácnostech, často při stěhování, úklidu nebo dědictví. A právě tehdy zjišťují, že předmět, který považovali léta za nicotný, má najednou svou cenu. A ne malou.

Starý ubrus jako předmět zájmu

Mezi takové sběratelské předměty patří v současnosti i ručně vyšívané ubrusy. Kdysi byly běžnou výbavou domácností, dnes se některé z nich prodávají v aukcích za desítky tisíc korun. Nejde však o sériovou výrobu z obchodu, ale o textil, na kterém někdo pracoval dlouhé hodiny. Vyšívané květiny, krajky, ornamenty, to vše bylo vytvořeno ručně, a často navíc podle regionálních vzorů.

Nejvíce se cení ubrusy z první poloviny 20. století, ideálně z období první republiky. Hodnotu přitom může zvyšovat i jejich původ. Cenné jsou například výšivky z Hané, jižních Čech nebo Valašska. Velkou roli ale hraje také stav dané textilie. Pokud látka není zažloutlá, výšivka je kompletní a bez poškození, cena letí nahoru.

Zajímavé je, že tyto ubrusy má stále doma poměrně dost lidí, zejména pak starší generace. Často leží složené v komoře, zapomenuté mezi ložním prádlem. Nikdo jim nevěnuje pozornost, protože nejsou moderní. Jedná se tedy doslova o poklad z babiččiny půdy.

Co s ním, když ho najdete?

Jestli doma podobný ubrus máte, není potřeba hned běžet do starožitnictví, ale rozhodně se nevyplatí jej vyhodit. Zkuste nejprve prozkoumat detaily, jako jsou ruční výšivky, regionální vzory, kvalita látky a celkový stav. Tyto prvky určují, jestli máte v ruce běžný kousek, nebo něco, co si zaslouží dát do aukce.

Zájem o vyšívané ubrusy přitom není jen sběratelský. Kupují je i designéři nebo lidé, kteří chtějí do bytu vnést něco autentického. Hodí se do retro interiérů, chalup, ale i jako dekorace v prostorách, kde tvoří kontrast k modernímu designu. Proto dříve, než se rozhodnete nějakou věc po prarodičích vyhodit, zkuste si zjistit, jestli se náhodou nejedná o sběratelsky zajímavý předmět.