Masa vody a Čertova oka. Za nejkrásnějším českým vodopádem se vydejte sem

Tento impozantní vodopád je jedním z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších v České republice. Nachází se nedaleko Harrachova na říčce Mumlavě. Výrazný přírodní úkaz je snadno dostupný turistům, cyklistům i vozíčkářům.

Na české poměry je tento zřejmě nejznámější tuzemský vodopád naprostým unikátem. Je totiž nejbohatší z pohledu množství vody, která se do něj řítí, ale také šířkou a hloubkou koryta. To totiž dosahuje až deseti metrů. Je to také nejdokonalejší typ horizontálního celistvého vodopádu v celé České republice. Původně to byla jen větší kaskáda, díky erozi dnes ale vodopády zabírají celé řečiště, a v pevné žulové skále vytváří obří prohlubně, zvaná Čertova oka. Tuto geologickou zajímavost tvoří jakési obří hrnce, vzniklé působením silného proudu vody a drobného štěrku i kamenů. Největší hrnce v Mumlavě dosahují v průměru na šířku až 6 metrů a jsou 3 metry hluboké, takže se v nich v létě můžete dokonce vykoupat. Mohutné vodopády na okraji Mumlavského dolu v Harrachovské kotlině pod Ptačincem najdete v nadmořské výšce 760 metrů a mají průtok 800 litrů vody za sekundu.

Krása a nespoutanost

Tím nejmagičtějším vodopádem je Mumlavský vodopád v Krkonoších. Přístupný je tento přírodní úkaz celoročně, vstupné se tady neplatí. V létě si k vodopádům můžete udělat příjemnou procházku třeba s kočárkem, v zimě se kolem prohánějí běžkaři i sáňkaři. Občas přilákají také vodáky, kteří si je sjedou na kánoi nebo kajaku. A když se řítící se voda promění v zimě v led, zdolávají jej dokonce i horolezci. Tyto vodopády jsou ideálním cílem pro milovníky přírody a fotografování, protože jejich romantická scenérie zanechává velmi silný dojem. Jsou staré několik desítek milionů let, vznikly totiž v mladších třetihorách. Zatímco při plném stavu tady můžete obdivovat jednolitou masu vody, při nízkém průtoku se proud rozdělí do několika menších ramen. Pod vodopádem jsou celoročně v provozu občerstvení U Lišáka a restaurace Mumlavská bouda. Pokud se chcete vyhnout davům, vydejte se sem brzy ráno nebo mimo hlavní turistickou sezónu. Vezměte si pohodlnou obuv a případně pláštěnku, protože oblast kolem vodopádu může být kluzká. V okolí Mumlavských vodopádů je mnoho dalších turistických atrakcí, například skokanský můstek v Harrachově, Čertova hora s restaurací, Krkonošský národní park s někdejším rýžovištěm zlata či Muzeum skla.

V létě pěšky, v zimě běžky

Mumlavské vodopády jsou dostupné z rekreačního střediska Harrachov, kde se také nachází světoznámé sklárny, jedny z nejstarších u nás. Odtud je to asi kilometr. Od autobusového nádraží a parkoviště k nim vede pohodlná lesní silnice. Po ní jde modrá turistická značka a cyklostrasa K2 pouhý 1 kilometr do mírného stoupání. Pěšky se dá přijít po žlutě značené stezce z Rýžoviště, nebo přijet na kole z Nového světa po žlutě značené stezce s označením cyklostezka K2A. Výlet k vodopádům se dá absolvovat i se školními nebo malými dětmi v přívěsném cyklistickém vozíku či v cyklosedačce. Zdatnější mohou odbočit a vyšlápnout strmým stoupáním až na Voseckou boudu. Základní okruh pro běžkaře vede po trase z Čertovy hory přes Lesní zátiší a Krakonošovu snídani až k Vosecké boudě a měří celkem 22 km. Druhá část magistrály je vedená v trase Krakonošova snídaně a Stará celní až do Harrachov. Měří 28 kilometrů. Upravovaná je též čtrnáctikilometrová trasa Harrachov, Mumlavské vodopády, Krakonošova snídaně, Vosecká bouda a zpět.

Přísný zákaz stavět valounové pyramidy

Zatímco koupání v Mumlavě je povolené, naopak je ochránci přírody velmi přísně zakázáno přenášet říční valouny a stavět z nich oblíbené sloupky a pyramidy. Kameny ve vodě i na vlhkém břehu vytvářejí totiž prostředí pro nejvzácnější živočichy a rostliny, které v Mumlavě žijí. Když jim turisté kameny odstraní nebo jen otočí vlhkou stranou nahoru na slunce, zničí jim tak podle ochránců životní prostředí na desítky či stovky let dopředu. Svůj domov tady má třeba pstruh obecný, lipan podhorní, larvy chrostíků, stavějící si rourkovité domečky z kamínků nebo rostlin nebo také malí korýši obývající dna potoků s názvem blešivci.

Zdroje: www.horydoly.cz, www.navylet.cz, www.denik.cz