Malá vesnice ukrývá nejkrásnější kostel v Česku. Až uvidíte jeho půdorys pochopíte proč

Nemusíte být ani křesťané, abyste dokázali ocenit krásu českých kostelů. Těch u nás máme kolem deseti tisíc, jeden mezi nimi vyniká svou krásou i hlubokou symbolikou. A oceňují jej i v zahraničí, byl ostatně zapsán na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO. Ve světě nemá obdoby, obsahuje totiž zároveň cennou relikvii.

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve městě Žďár nad Sázavou postavil barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel, Čech italského původu. Majestátní stavba mezi sebou snoubí gotické a barokní prvky nabízí dechberoucí pohled nejen zvenčí, avšak také zevnitř. Po vstoupení do kostela si všimnete, že díky rozvržení oken do prostoru pronikají paprsky v jemných liniích, které si pohrávají s celým interiérem.

Stavba byla pojmenována po Janovi Nepomuckém, který byl později katolickou církví prohlášen za svatého. Zemřel mučednickou smrtí, a to na rozkaz oblíbeného patrona všech Čechů, krále Václava IV., jenž byl smrti generálního vikáře pražského arcibiskupa osobně přítomen. Jeho bezvládné tělo bylo nakonec svrženo z Karlova mostu do pražské řeky Vltavy. Legenda pak praví, že se nad mrtvolou zjevila koruna s pěti hvězdami, což se následně stalo inspirací Santinimu-Aichelovi.

Světlo, které umocňuje boží přítomnost

Po tragické vraždě bylo tedy rozhodnuto, na Zelené hoře stane kostel, jenž uctí světcovu památku. Jan Blažej Santini-Aichel se pustil do práce s chutí, jeho stavby ostatně patří mezi mistrovská díla, byl tak tím nejpovolanějším, kdo mohl vdechnout místu nový život. Návrší, na kterém měl poutní kostel stát, bylo ale zalesněno. Tamní les se tak musel vykácet. Konstrukce opakuje výše zmíněné číslo pět, vyniká sakrálním světlem, jež umocňuje dojem Boží přítomnosti. Architekt opakuje několikrát také číslo tři, a to s odkazem na Boží Trojici, tedy Otce, Syna a Ducha svatého. A takových symbolů najdeme na místě více.

Budova s půdorysem deseticípé hvězdy se rychle stala dominantou celého okolí, vedlo do ní pět bran. Na místě bylo vystavěno také pět soch, jež představovaly světcovy ctnosti. Dodnes se dochovaly tři z nich. Na oltáři se pak nachází socha samotného Jana Nepomuckému s křížem v ruce, toho obklopují andělské bytosti, jež nesou Zeměkouli.

Kostel skrývá jazyk svatého Jana Nepomuckého

Neobyčejným detailem je i design samotné kopule, v jejímž středu se nachází plastika obrovského rudého jazyka v plamenech. Právě jazyk totiž zapříčinil Janovo svatořečení. Jak? V kostele se totiž nachází relikvie, ve kterém je uložen jazyk Jana Nepomuckého, který se dochoval. Vědci po pozdějším zkoumání ověřili pravost relikvie, uvedli však, že se jedná o část mozku, což ovšem význam relikvie v očích mnohých naopak ještě navyšuje.

Poutníci směli v kostele na Vysočině v minulosti i přenocovat, dodnes se také vypráví příběhy o tom, že se má v podzemí skrývat poklad rytířského Řádu templářů nebo dokonce světcova lebka.

Kostel byl málem zlikvidován

V průběhu let byly nutné opravy stavby, a to například po zasažení bleskem, kdy shořel kus střechy. Jednou byl také zcela uzavřen, a to na žádost samotného opata kláštera. K úplnému strhnutí kostela však ale ani přes počáteční záměr nedošlo, a to na žádost místních. Církev svolila kostel zachovat, ale pouze za podmínky, že bude sloužit jako pohřební místo a v jeho blízkosti stane hřbitov. Jen pár kroků od něj tak dnes skutečně hřbitov najdeme. Z toho se se však v současné hroby přemisťují pryč. A co bylo další podmínkou, již si církev kladla? Věřící si museli opravu zafinancovat sami, biskupství na ni totiž odmítlo finančně nepřispět.

Zdroje: zelena-hora.cz, npu.cz