Má v sobě víc bakterií než na záchodovém prkénku. Češi to nevědí a klidně to vesele pijí dál

Je běžnou součástí každodenního života. Bereme ji s sebou do práce, do školy i na sport. Často končí na stole, v batohu nebo v držáku v autě, aniž bychom jí věnovali větší pozornost. Přitom může představovat skryté riziko, které většina lidí vůbec nevnímá. Právě proto si zaslouží víc než jen automatické použití.

Na některé věci jsme zvyklí pohlížet jako na samozřejmě bezpečné. Používáme je opakovaně, často i celé roky, aniž bychom zpochybňovali jejich čistotu. Jenže právě v té každodenní důvěře se může skrývat problém. O některých předmětech přemýšlíme v souvislosti s hygienou automaticky. U jiných, přestože jsou s naším tělem v přímém kontaktu, na to téměř nikdy nemyslíme. A právě v tom spočívá riziko, které není vidět na první pohled, ale přesto může mít své důsledky.

Obyčejný předmět, který máme všude s sebou

Jedním z nejběžnějších doplňků každodenního života se stala opakovaně použitelná lahev na vodu. Je praktická, udržitelná a na první pohled zcela neškodná. Právě její samozřejmá přítomnost v naší rutině ale často zastírá to, jak málo pozornosti věnujeme její údržbě. Podle nezávislé studie z roku 2022 mohou být tyto láhve až čtyřicet tisíckrát více kontaminované bakteriemi než záchodové prkénko. Důvodem není samotný předmět, ale způsob, jak s ním lidé zacházejí. Lahev je často jen letmo propláchnuta studenou vodou, místo aby byla důkladně umyta. Každý pátý uživatel přiznal, že lahev myje pouze jednou za měsíc, což z ní činí ideální prostředí pro množení škodlivých mikroorganismů.

Nejvíce ohroženou částí je uzávěr a jeho těsnící mechanismy. Právě tam se hromadí vlhkost a zbytky tekutin, které bakteriím a plísním poskytují vhodné prostředí k přežití a množení. Skrytá místa ve víčku často unikají pozornosti, a tak se stávají hotovým rájem pro mikroby. Těm se daří zvlášť dobře v prostředí jako jsou tělocvičny nebo veřejná doprava, kam si lidé lahev běžně nosí.

Co opravdu najdeme uvnitř?

Bakterie, které se v lahvi množí, nejsou vždy neškodné. V běžně zanedbané lahvi se mohou vyskytovat streptokoky, stafylokoky nebo dokonce bakterie escherichia coli, což jsou mikroorganismy, které mohou být za určitých okolností škodlivé. Stačí, aby se dostaly do kontaktu se sliznicí nebo oslabeným imunitním systémem, a problémy na sebe nenechají dlouho čekat. Některé z těchto bakterií mohou způsobit zažívací potíže, jiné infekce močových cest nebo dýchacího systému.

Lahev na vodu působí jako čistý předmět. „Voda přece není špinavá,“ říkáme si. Právě tenhle pocit falešného bezpečí vede k tomu, že mnozí hygienu lahve podceňují nebo zcela opomíjejí. Jak upozorňuje doktor Donald Grant, běžným omylem je představa, že pokud do lahve lijeme jen čistou vodu a pijeme z ní pouze my sami, není důvod ji pravidelně mýt. Ve skutečnosti se ale s každým napitím dostávají bakterie z úst přímo dovnitř a tam mají ideální podmínky k množení.

Co všechno hraje roli

To, jak snadno se v lahvi usazují bakterie, ovlivňuje i její materiál. Plastové lahve bývají k hromadění bakterií mnohem náchylnější než ty z nerezu nebo skla.

„Sklo a nerezová ocel jsou vždy lepší volbou než plast, který je často doslova živnou půdou pro bakterie,“ vysvětluje nutriční specialistka Kristen Bernockieová.

Plast totiž často obsahuje mikroskopické trhlinky a nerovnosti, kde se bakterie snadno usazují. Navíc se hůře čistí, zejména pokud mají komplikované uzávěry nebo úzké náustky. Dalším důležitým faktorem je kvalita vody, kterou do lahve naléváme. Vhodné je používat filtrovanou nebo čerstvou vodu, která dlouho nestála v potrubí či zásobníku. Stará nebo kontaminovaná voda může urychlit množení mikroorganismů i v jinak čisté lahvi.

Jednoduché kroky, které udělají rozdíl

Lahve by měly být čištěny denně. Pokud to materiál dovolí, ideální je použití myčky na nádobí. Tam se zničí většina bakterií bez nutnosti další dezinfekce. V případě ručního mytí je třeba používat teplou vodu, prostředek na mytí nádobí a kartáč, který se dostane i do méně přístupných míst. Nezapomínejte na víčka, brčka a všechny těsnící součásti. U lahví, které to konstrukčně umožňují, je vhodné jednotlivé díly rozebrat a umýt zvlášť.

Jednou za týden je vhodné provést hloubkové čištění pomocí směsi z jedlé sody a horké vody nebo bílého octa. Ocet má přirozené dezinfekční účinky a pomáhá odstranit zápach. Po každém mytí je důležité lahev i uzávěr dobře vysušit. Vlhkost je totiž další živnou půdou pro bakterie a její zadržení uvnitř může způsobit více škody než samotné nečištění. Pokud lahev zapáchá nebo vykazuje známky plísně, je čas se s ní rozloučit.