Kvíz: Každý, kdo má základku, to musí zkusit. 10 autorů, 10 knih. Průměr je ostudných 4/10

Četba je důležitou součástí vzdělávání. Výuka literatury však nespočívá jen v memorování autorů a názvů děl. Pomáhá rozvíjet schopnost porozumět textu, chápat souvislosti, vyjadřovat myšlenky a přemýšlet o hodnotách. Čtení knih zároveň posiluje empatii a přispívá k rozvoji kritického myšlení.

Literatura nám pomáhá chápat svět v souvislostech i rozvíjet fantazii. Když se ve škole učíme o klasických dílech, rozvíjíme schopnost myslet, cítit, pochybovat a dedukovat. A to jsou dovednosti, bez kterých se v dnešním světě neobejdeme.

Četba nás rozvíjí v mnoha ohledech

Skrze literární díla poznáváme různé lidské příběhy, kultury a způsoby myšlení. Když čteme o hrdinech, kteří pocházejí z jiného století nebo prostředí, učíme se nahlížet na svět jinou optikou. Příběhy rozvíjejí schopnost empatie, protože nám umožňují prožít život někoho jiného, s jeho radostmi, bolestmi i rozhodnutími.

Čím více rozumíme druhým, tím lépe se orientujeme v mezilidských vztazích. Výzkumy ukazují, že děti, které pravidelně čtou, vykazují vyšší míru porozumění emocím a větší ochotu naslouchat. Literatura tak slouží mimo jiné i jako prostředek, jak se stát citlivějším a vnímavějším člověkem.

Kritické myšlení začíná u příběhů

Školní četba často bývá vnímána jako nutné zlo. Ale právě ona je skvělým tréninkem pro rozvoj analytického a kritického myšlení. Kromě toho, že při četbě vnímáme, co se v knize odehrává, soustředíme se také na to, proč se to stalo, co tím autor chtěl říct, a co si z toho máme odnést. A právě tyto otázky nás učí logickému myšlení, argumentaci a interpretaci.

Kritické myšlení je dnes jednou z nejvíce ceněných kompetencí jak ve škole, tak i v pracovním životě. Čtení rozvíjí schopnost rozpoznat manipulaci, pravdivé informace a chápat kontext. Literární text totiž není jednoznačný, dává prostor pro pochybnosti, domněnky a vlastní názor.

Duševní trénink a terapie v jednom

Zatímco technologie zrychlují životní tempo, literatura nás zpomaluje. Kniha nejde přeskočit, vyžaduje soustředění a čas. Díky tomu dochází při čtení k hlubokému duševnímu zapojení. Podle neurovědců z Emory University čtení beletrie aktivuje mozkové oblasti podobné těm, které využíváme při reálném prožívání zkušeností. Čtení tedy není pasivní činnost, ale je to forma určitého duševního tréninku.

Zároveň může být literatura i prostředkem k vnitřnímu klidu a sebepoznání. Když se čtenář ztotožní s postavou, která řeší podobný problém nebo dilema jako on, může v ní najít oporu, pochopení nebo nový úhel pohledu.

Povinná školní literatura má smysl

Možná to na první pohled nevypadá, ale školní seznam četby má svůj řád i účel. Nejde jen o výběr povinných titulů, ale také o to, aby studenti prošli různými žánry, styly i historickými obdobími. Díky tomu získají širší kulturní rozhled, který jim pomůže pochopit jak literaturu, tak i historii, filozofii a společnost jako celek.

A co si pamatujete z povinné literatury vy? Vyzkoušejte si náš kvíz a zjistěte, jak jste na tom se znalostmi klasických literárních děl, o kterých se učí studenti ve škole. Každý, kdo má základku, to musí zkusit!

Vyhodnocení:

90–100 % (9–10 správně): Výborně! Skvělá znalost literatury, jste připraveni na maturitu.

70–80 % (7–8 správně): Velmi dobré, jen pár chybiček se vyskytlo. Některá díla si zkuste osvěžit.

50–60 % (5–6 správně): Základy máte, ale chce to doplnit mezery.

méně než 50 %: Chtělo by to více číst, u maturity byste s těmito znalostmi neprošli.