Psychologové se shodují: Lidé s touto oblíbenou barvou mají prý nižší IQ. Nosí ji přitom půlka Česka

Barevný svět je fascinující. Stačí se projít rušnou ulicí nebo podívat na přeplněné náměstí a je jasné, že Češi si s barvami rozhodně hlavu nelámou. V posledních letech je to až překvapivě odvážné, na každém rohu můžete vidět odstíny růžové, žluté, neonové odstíny, dokonce i různé pastelové kombinace.

Psychologie barev je sice trochu ošemetná věda, ale jedno je jasné: Barva, kterou si ráno obléknete, o vás přece jen něco vypovídá. Vzorce chování, vnímání i náladu totiž barvy ovlivňují víc, než si myslíme. Otázka ale zní: Opravdu může oblíbená barva napovědět něco o inteligenci?

Růžová: Stereotyp „hloupé, ale roztomilé“ barvy

Není moc barev, které by zažily takovou horskou dráhu popularity jako růžová. V módě, reklamě i kultuře se růžová střídavě glorifikuje a zatracuje, přičemž často nese nálepku „naivní“ nebo rovnou „hloupé“. Tahle představa není úplně fér, ale zakořenila se hluboko v nás. Takže kdo miluje výraznou růžovou, bývá (často nespravedlivě) považován za povrchního, dětinského, nebo prostě méně bystrého. Ačkoliv půlka influencerů na Instagramu vypadá v růžovém úžasně, starý stereotyp přetrvává. Právě proto růžová patří mezi barvy, které podle psychologických průzkumů veřejnost vnímá v souvislosti s nižší racionalitou nebo menším intelektem. Sytě růžová je ale letos extrémně trendy, takže možná jen zažíváme další vlnu rebelství proti škatulkám.

Žlutá: Emocionální, spontánní a málo logická

Dalším horkým kandidátem na „barvu nízkého IQ“ je žlutá. A teď nemyslíme decentní vanilkovou nebo trendy butter yellow, která letos hýbe módním světem, ale opravdu jasnou, křiklavě žlutou, kterou rozhodně nikdo nepřehlédne. Veřejné mínění ji má za barvu veselou, optimistickou, spontánní, ale také trochu neukázněnou a chaotickou. Žlutá je spojovaná hlavně s emocemi, radostí a tvořivostí, ale logiku a rozvážnost bychom u ní hledali marně. V Česku je to přitom barva oblíbená, ať už na oblečení, doplňcích nebo v interiéru. Opět se ukazuje, že kdo se rád obléká do žluté, může v očích ostatních působit spíš jako emocionální a nepraktický, než jako člověk se strategickým myšlením. Reálně to ale bude spíš otázka nápadnosti než inteligence.

Jsou některé barvy „chytřejší“ než jiné?

Proti růžové a žluté se staví celá plejáda odstínů, které si vysloužily pověst barev inteligence a rozvahy. Modrá v různých podobách je dlouhodobě vnímaná jako barva klidu, důvěryhodnosti a analytického myšlení. Je to barva byznysmenů, právníků, programátorů. Stejně tak šedá nebo tmavě zelená vyvolávají dojem rozvahy, vzdělanosti, vnitřní síly. Černá je tradičně spojovaná s elegancí a vážností, což v některých kruzích působí jako znak intelektuální nadřazenosti. Co je ale opravdu zajímavé, lidé, kteří nosí méně výrazné, neutrální odstíny, bývají obecně považováni za více inteligentní a rozvážné.

Opravdu jde jen o barvu? I odstín hraje roli

Důležité je, že nejde jen o samotnou barvu, ale také o její odstín a celkový styl. Trend letošního roku butter yellow, tedy máslově žlutá, vypadá najednou dospěle a sofistikovaně, zatímco ostrá, křiklavě žlutá působí dětinsky a zbrkle. Totéž platí u růžové: Pastelová je jemná, hravá, působí nevinně, kdežto neonová růžová přitahuje pozornost a vyvolává silné emoce. Výrazné odstíny obecně přitahují pozornost, ale často zbytečně vzbuzují podezření, že člověk „chce být vidět“, a tím pádem je podezřelý i jeho úsudek.

Noste, co chcete

Na závěr je fér si přiznat, že většina těchto představ je založená na stereotypech a společenských zkratkách. Žádná barva sama o sobě nesnižuje nebo nezvyšuje IQ. Psychologické studie sice naznačují různé souvislosti mezi volbou barev a osobnostními rysy, ale inteligence je mnohem komplexnější záležitost. Tohle je prostě téma spíš pro odlehčený rozhovor u kávy než pro seriózní vědeckou debatu. Stereotypy se mají bořit, klidně si oblečte neonovou žlutou nebo růžovou, pokud se v nich cítíte skvěle. Opravdu chytrý člověk se pozná podle argumentů a činů, ne podle toho, co má na sobě. A to je dobré si připomínat častěji.