Letošní jaro bude jiné: Už víme, kdy dorazí i co od něj čekat. Po 10 letech přichází velký zlom

Zima je v plném proudu. Tradičně nejmrazivější měsíc, únor, máme teprve před sebou. Odborníci se však už teď pustili do předpovědí jak bude vypadat letošní jaro. A podle všeho se máme na co těšit. Pokud vydržíme ještě dalších několik zimních týdnů, odměnou nám bude očekávaný příchod jara, s nímž se nám do žil vlije nová energie.

Jak to s tím jarem vlastně je? Jeho astronomický příchod udává jarní rovnodennost, tedy okamžik, kdy Slunce stane přesně nad rovníkem a den se stane stejně dlouhý jako noc. Pohyby astronomických těles přesně neodpovídají našemu kalendáři a kvůli nezbytným odchylkám je jarní rovnodennost pohyblivá, v rozmezí mezi 19. a 21. březnem. Letos nás jaro navštíví 20. března a my napjatě očekáváme, co přinese.

Dle všeho nás čeká velmi teplé jaro

Meteorologové začali pátrat po tom, jak se bude letošní přelom zimy a jara vyvíjet. Dle všeho by mělo být jaro roku 2025 teplotně nad dlouhodobým průměrem pro celou oblast Evropy. V teplotně nadprůměrném trendu by se měly odvíjet i další jarní měsíce, duben a květen. Poslední jmenovaný by měl být zároveň velmi bohatý na srážky. V posledních 10 letech nás jarní měsíce často zaskočily svým mrazivým počasím a teplotními výkyvy, když se zima nechtěla vzdát své vlády. Letošní jaro se však podle odhadů odborníků bude řadit k těm nejteplejším. Na paty mu bude šlapat snad jen to loňské, výjimečně teplé.

Jak vzniká předpověď počasí?

Počasí ovlivňuje každodenní život všech lidí na planetě. Má přímý vliv na teplotu, zemědělství, dopravu a další aspekty života. Dnes mají meteorologové k dispozici obrovskou plejádu přístrojů, které jim s předpovědí pomáhají. Jde o systém různých zařízení, která napříč celou naší planetou, ať už přímo na zemi, nebo na oběžné dráze, monitorují a zaznamenávají údaje, které pak odborníci pomocí velmi sofistikovaných počítačových programů vyhodnocují a snaží se společně s moderními technologiemi odhadnout, jaké počasí nás čeká.

Jarní teploty a jejich vývoj v průběhu let

Již dlouhá léta meteorologové zaznamenávají průměrné teploty v průběhu let. Za tu dobu se z nasbíraných dat stal obrovský zdroj vědomostí, které jsou pro předpověď počasí a různých teplotních cyklů nezbytné. Dle tabulkových údajů a dostupných grafů lze konstatovat, že teplota nejen v jarních měsících stoupá. Srovnání teplot dokazuje, že průměrná teplota v březnu byla v dekádě 2012–2021 o 2,3 °C vyšší než v porovnávaném období 1961–1970. Ve stejném srovnání navýšila i dubnová teplota, a to ze 7,8 °C na 8,5 °C. Poslední jarní měsíc, květen, vykazuje stejný trend. Průměrná teplota v letech 2012–2021 vzrostla z 11,6 °C na 12,7 °C.

Průměrná teplota celosvětově dlouhodobě stoupá, důkazem toho je fakt, že rok 2024 byl globálně prohlášen tím nejteplejším rokem v celé historii měření, jehož počátky sahají až do roku 1850. Průměrná celosvětová teplota překročila hranici 15,10 °C. Za vysokou loňskou hodnotou stojí celá řada faktorů, jde mj. o stále vyšší množství skleníkových plynů nebo také celosvětově diskutovaný jev El Niňo. Loňský rok byl velmi významný v tom, že svojí průměrnou teplotou překonal o 1,6 °C předindustriální dobu, konkrétně období mezi lety 1850–1900. Vědci specializující se na vývoj klimatu používají dobu před nástupem průmyslové revoluce k tomu, aby lépe srovnali teplotní vývoj v souvislosti s globálním oteplováním. V Evropě se průměrná teplota v roce 2024 vyšplhala na 10,69 °C. Podle dosavadních výsledků a dat se dá předpokládat, že problémům se stoupajícími teplotami bude lidstvo do budoucna čelit dlouhodobě.

Předpověď počasí, zvláště pak ta dlouhodobá, je velmi komplikovanou disciplínou, která vyžaduje množství znalostí a v neposlední řadě chytrou techniku, která dokáže sbírat, vysílat a analyzovat celosvětová data, která následně zpracovávají ty nejmodernější superpočítače. Život bez předpovědních modelů, aplikací a vývojových grafů si už dnes téměř nedokážeme představit.