Letěl jsem jen s jednosměrnou letenkou a 500 Kč v kapse. O měsíc později jsem měl práci snů

Na internetových fórech se to jen hemží příběhy lidí, kteří si sbalili batoh, koupili jednosměrnou letenku a vydali se do světa s pár stovkami v kapse. Po měsíci hlásí první úspěchy – našli si práci snů, živí se online a objevují exotické kouty světa. Mnozí si mysleli, že je to jen sen, ale pro stále více lidí se stává realitou.

Digitální nomádství zní trochu jako z jiného světa, a vlastně to tak trochu i je. Kancelář se nachází na bílé pláži, v útulné kavárně v srdci historického města nebo na terase s výhledem na džungli. Žádný ranní budík, žádné přeplněné tramvaje, žádný šéf, který neustále kontroluje práci. Jen laptop, Wi-Fi a práce, která se přizpůsobí životnímu stylu, ne naopak.

Práce odkudkoliv na světě

Digitální nomádství je fenomén posledních let. Stále více lidí zjišťuje, že k práci nepotřebují být zavření v kanceláři. Stačí jim počítač a internet. Mnozí se proto rozhodnou změnit svůj život a přesunout se na různá místa světa – někteří na pár měsíců, jiní natrvalo. Mezi nejčastější profese patří programování, psaní článků, správa sociálních sítí, grafický design, online školení nebo konzultace. Pracují pro klienty z celého světa a přitom mohou být kdekoli – v Thajsku, Mexiku, Gruzii nebo třeba na Bali.

Lákadlem je především svoboda. Možnost rozhodovat si o svém čase, měnit prostředí, poznávat nové kultury a neřešit omezený počet dní dovolené. K tomu se přidávají nižší životní náklady v mnoha oblíbených destinacích. To, co v Praze vystačí na měsíc, v jihovýchodní Asii pokryje náklady na tři měsíce života.

Mezi nejvyhledávanější destinace digitálních nomádů patří Bali, Thajsko, Vietnam, Madeira, Gruzie nebo Kolumbie. Na těchto místech vznikají coworkingové prostory – sdílené kanceláře vybavené stabilním internetem, pohodlnými pracovními místy a často i kavárnou nebo relaxační zónou. Tyto prostory nabízejí nejen ideální podmínky pro práci, ale také možnost setkat se s dalšími nomády, navázat kontakty nebo sdílet zkušenosti.

Ne každý si na tento životní styl zvykne

Je třeba disciplína, schopnost plánovat si práci a zvládnout nejistotu. Zakázky nepřicházejí vždy pravidelně, internet může být nespolehlivý a osamělost se občas stává nepříjemným společníkem. Člověk se musí naučit pracovat sám, bez kolektivu, bez kancelářských drbů a firemních večírků. Na druhou stranu, tento způsob života nemá pevná omezení.

Digitálním nomádem se může stát kdokoliv, bez ohledu na věk či rodinný stav. „Omezení si vytvoříš jen sama v sobě. Sám jsem potkal čtyřiasedmdesátiletou paní, bývalou reportérku, která dvacet let nikde nebydlí, je furt na cestách,“ říká zkušený nomád Adam Marčan.

Digitálním nomádem můžete být i s dětmi

Jedním z těch, kdo tento způsob života praktikují, je Vítězslav Válka. Před několika lety se rozhodl zpomalit a zjednodušit svůj život. Místo budování tradičního domova si se svou rodinou pořídil karavan, který vybavil jen tím nejnutnějším. Jako designér a ilustrátor si může dovolit pracovat odkudkoli, a tak tráví většinu času na cestách. Pracuje přibližně šest hodin denně a zbytek času věnuje rodině a poznávání nových míst.

Život v karavanu přinesl nejen svobodu, ale také změnu priorit. Malé obydlí přirozeně vede k minimalismu – člověk se musí naučit fungovat jen s nezbytnostmi a soustředit se na to, co je opravdu důležité. Rodina si vybírá, kde bude žít, a podle toho přizpůsobuje svůj denní režim. Někdy parkují u moře, jindy v horách nebo v rušnějším městě. Důležité je, že nemají žádné fixní náklady na bydlení a mohou se kdykoliv přesunout jinam.

Dlouhodobé cestování jim ukázalo, že cíle lze plnit i bez trvalého bydliště. Díky tomuto stylu života poznávají nová prostředí, setkávají se s inspirativními lidmi a mají možnost vidět svět jinýma očima. Zatímco někomu vyhovuje stabilita jednoho domova, jiní si našli svou rovnováhu právě v pohybu a neustálé změně prostředí.

Zdroj: idnes.cz, idnes.cz, flowee.cz