Kvíz pro starší 35 let: Jestli tohle nedáte, nemáte právo nadávat na mladé. To je minimum vzdělaného Čecha

Pamatujete si, kdy se platilo československými korunami? Víte, kdo byl prezidentem v době, kdy v obchodech chyběly banány? Tento vědomostní kvíz prověří, co vám v hlavě zůstalo z dob Československa, socialistického režimu i porevolučních změn. Pokud vám bylo alespoň 35 let, měla by to pro vás být hračka. Jestli ne, pak možná není úplně fér nadávat na mladší, že nic nevědí. Tohle je totiž úplný základ, který by měl mít v malíku každý, kdo si říká vzdělaný Čech.

Rozdělení Československa považuje za spíše správný krok 46 % obyvatel v Česku i na Slovensku. Přibližně dvě třetiny lidí v obou zemích kritizují, že se to odehrálo bez referenda. Vzájemné vztahy mezi Čechy a Slováky zůstávají i po více než třiceti letech velmi dobré. Vyplývá to z průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd České republiky a slovenského Inštitútu pre verejné otázky. Češi v historickém kontextu nejvíce oceňují vznik první republiky a sametovou revoluci, zatímco Slováci k listopadu 1989 přistupují s větší rezervovaností. Na druhou stranu mají dnes Slováci pozitivnější postoj k členství v Evropské unii než Češi.

Vítězný únor? Mladí tápou, historická paměť slábne

Česká televize provedla anketu mezi mladými lidmi, převážně studenty, a zjišťovala, zda vědí, co například znamená pojem Vítězný únor. Výsledky ukázaly, že většina dotázaných netušila, o jakou událost jde. Někteří si ji dokonce chybně spojovali s hokejovým vítězstvím v Naganu. Přitom právě únor 1948 je zásadním mezníkem československých dějin, kdy komunistický puč ukončil demokratické poměry a nastolil čtyřicet let trvající totalitní režim. Otázkou zůstává, kde je příčina této neznalosti. Může jít o kombinaci nedostatečného školního výkladu, nízkého zájmu rodiny o politiku a absenci zájmu mladé generace o historii.

„Ale my jsme se to neučili,“ brání se často mladí

Redakce jednoho známého českého magazínu se rovněž vydala do ulic, aby vyzpovídala mladší generaci na otázky týkající se naší historie. „Co se stalo v noci na 21. srpna 1968 v tehdejším Československu?“ zeptali se náhodných kolemjdoucích. Odpovědi mladých lidí ale často ukazovaly překvapivou neznalost. „Ty jo, to nevím, já už dějepis nějakou dobu nemám,“ usmála se jedna z dotázaných slečen.

Správně a bez váhání odpovědělo pouze šest z devatenácti oslovených. Někteří otevřeně přiznali, že o tomto datu nikdy neslyšeli. Jiní se pokusili hádat, často však nesprávně. Padla například zmínka o mnichovské dohodě nebo nacistické invazi. Až po další nápovědě někteří dokázali událost správně přiřadit k okupaci vojsky Varšavské smlouvy.

Srpen 1968 mizí z učebnic. Mladí o okupaci nic netuší

Jedním z důvodů nízkého povědomí o srpnu 1968 je omezený prostor, který se moderním dějinám věnuje ve školní výuce. Učitelé často končí s látkou u druhé světové války nebo února 1948. Na období pražského jara, invazi či normalizaci už mnohdy nezbývá čas. Potvrdili to i sami respondenti. Jeden z nich, žák končící základní školu, uvedl, že dvacáté století zatím ve škole neprobírali.

Přitom právě srpen 1968 znamenal zlom v dějinách Československa a konec reformního pokusu o socialismus s lidskou tváří. Sovětská okupace na dalších dvacet let upevnila moc konzervativního křídla KSČ a zemi vrátila zpět k represivnímu režimu.

Teď se ukažte! Ověřte si své znalosti v kvízu

Vyhodnocení:

100 % – Výborně. Tohle je úroveň, kterou by měl mít každý, kdo chce hodnotit mladší generaci.
80–90 % – Dobrá znalost. Drobná zaváhání, ale historii své země znáte.
60–70 % – Průměr. Něco si pamatujete, ale oprašování by neuškodilo.
40–50 % – Slabé. Možná jste v Československu žili, ale moc vám z něj v paměti neutkvělo.
méně než 40 % – Dřív než začnete nadávat na dnešní mládež, zkuste si doplnit základy.