Kvíz: Myslíte si, že zvládnete učivo prvního stupně? 85 % lidí jen machruje, ale výsledky mluví jinak
Pamatujete si ještě učivo, které jste probírali na prvním stupni základní školy? Možná máte pocit, že na tom přece nemůže být nic těžkého. Většina z nás se ale od páté třídy věnuje celé řadě jiných věcí a naše paměť tak často upřednostňuje aktuálnější informace.
To, zda si pamatujeme učivo z dětství, ale závisí i na dalších faktorech. Mezi ně patří například to, jak jsme si kdysi látku osvojili, zda nás bavila nebo zda jsme si ji spojili s něčím z běžného života. Lépe se nám pamatují také věci, ke kterým se v průběhu školních let pravidelně vracíme, nebo které se dají využít v praxi. Nakonec může naši paměť ovlivnit i učitel a jeho styl výuky.
Proč si některé věci ze základní školy nepamatujeme
Paměť je sice fascinující mechanismus, zároveň však ne úplně spolehlivý. Každý z nás si pamatuje něco jiného – některé věci máme v hlavě pevně uložené, jiné se z ní postupem času vytratí. V případě učiva ze základní školy hraje roli hned několik faktorů.
Prvním je to, jak často se k dané informaci vracíme, případně jak často ji v dalším životě využíváme. Pokud se jedná o něco, co jsme znovu probírali na druhém stupni, střední škole, na vysoké nebo to dokonce využíváme v dospělosti, zůstane to v paměti pevně zakódované. Avšak na věci, které jsme slyšeli jednou v hodině, si jen těžko v budoucnu vzpomeneme.
Svoji roli hraje i situace, ve které jsme se danou informaci dozvěděli. Máme-li ji s spjatou s významnou vzpomínkou nebo nějakým pozitivním či negativním pocitem, zapamatujeme si lépe i jednorázovou informaci. Podobně to funguje i u věcí, které nás v dané době opravdu zaujaly.
Mezi všechny tyto faktory ale vstupuje ještě jeden, a tím je přirozený proces zapomínání. Jde o běžnou součást lidské paměti, která si vědomě uchovává pouze důležité a častěji využívané informace. Ty „nepodstatné” jednoduše vyloučí, abychom si příliš nezahltili mozek, a uvolní tak místo pro nové.

Nejčastěji si osvojíme češtinu, nejlépe si pamatujeme posledních deset let
Zajímavé je, že některé školní předměty zůstávají v paměti déle, zatímco jiné většina z nás zapomíná záhy s učením nové látky. Mezi ty, které si nejlépe pamatujeme, patří český jazyk a matematika. I zde jde ale o základy, které jsme museli využívat po celou dobu studia, nikoliv o detailnější učivo jakým je například skladba vět nebo rovnice o dvou neznámých.
Většinu učiva si pak nejvíce pamatujeme po dobu 10 až 15 let. To je většinou doba, kdy dojde člověk od prvního stupně na konec střední školy. Poté většinu věcí zapomínáme, nebo „ukládáme” do dlouhodobé paměti, odkud je náročnější tyto informace získat zpět.
Hodnocení
10–9 správných odpovědí: Skvělý výkon, máte perfektní paměť!
Výborně! Učivo ze základní školy vás nepřekvapí ani po letech. Jde vidět, že jste se na prvním stupni pořádně učili a dodnes znáte všechny základy.
8–4 správné odpovědi: Máte solidní přehled, ale pár detailů vám uniklo!
Máte dobrý základ a většina věcí vám není cizí. Některé otázky vás ale zaskočily svými detaily. Stačí jen osvěžit paměť a vyzkoušet kvíz ještě jednou.
3–0 správných odpovědí: Vaše paměť už není co bývala!
Vypadá to, že základy už postupně mizí z vaší paměti. Určitě by stálo za to se k některým tématům ještě vrátit a zopakovat si je.
Zdroje: Eurozpravy.cz, Trenujpamet.cz