Odborník zaskočil Česko: 2 litry vody denně? To platí leda pro velblouda. Tohle je pravda bez příkras
Lidské tělo tvoří z velké části voda, kterou každý den přirozeně ztrácí. Aby mohlo správně fungovat, musí mít příjem a výdej tekutin v rovnováze. Část vody získá z potravy, část vzniká přímo v těle při metabolických procesech. Zbytek je nutné doplnit zvenčí. Je opravdu nutné denně vypít 2 litry vody? Odborníci mají jasno.
Bez vody nemůže lidské tělo fungovat. Tekutiny zajišťují látkovou výměnu, podporují činnost ledvin a pomáhají odvádět škodlivé látky z organismu. Hrají důležitou roli i pro mozek, protože bez dostatečné hydratace se zhoršují kognitivní funkce. Při ztrátě pouhých 5 % tělesné vody může dojít k přehřátí, selhání krevního oběhu nebo šoku. Dlouhodobý nedostatek tekutin pak zvyšuje riziko poškození ledvin, včetně tvorby ledvinových a močových kamenů.
Prozradím vám, jak to je s pitným režimem doopravdy, říká odbornice
„Názory se samozřejmě liší. Já osobně se přikláním k tomu pít průběžně, nečekat na pocit žízně, pokud to jde,“ říká Ivana Fellnerová, fyzioložka z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Podle jejích slov je žízeň takovým tím posledním signálem toho, kdy tělo říká: „Doplň mi okamžitě tekutiny!“
Pijete víc jak 4 litry vody denně? Možná si zaděláváte na problémy
Nadměrný příjem vody může být za určitých okolností nebezpečný. Upozornil na to již v roce 2002 profesor Heinz Valtin ve vědeckém časopise Journal of the American Medical Association. Podle něj je vyšší příjem tekutin opodstatněný například při fyzické zátěži, pobytu na slunci, během dlouhých letů nebo při problémech s ledvinami.
Za běžných podmínek však může být vypití většího množství vody zbytečné, nebo dokonce rizikové. Stav známý jako potomanie, kdy člověk pije extrémní množství tekutin, může narušit vnitřní rovnováhu organismu. Dochází k častému močení, poruchám spánku a v extrémních případech i k nebezpečnému snížení hladiny sodíku v krvi.
V krajních situacích může nadbytek vody způsobit otoky buněk a zvýšení nitrolebního tlaku, což může vést ke křečím, bezvědomí i smrti. Valtin zdůrazňuje, že správná hydratace je důležitá, ale musí být přiměřená. Voda by měla být doplňována rozumně, ideálně i prostřednictvím potravin bohatých na tekutiny, jako jsou polévky, ovoce, zelenina a čaje.

Kolik vody tedy skutečně potřebujeme
Doporučení vypít osm sklenic vody denně, tedy dva litry, se často objevuje ve zdravotnických materiálech, ale podle nejnovějších výzkumů nemá toto číslo pevný vědecký základ. Studie zveřejněná v listu The Guardian uvádí, že většina lidí potřebuje denně přibližně 1,5 až 1,8 litru vody, protože část tekutin přijímá ze stravy. Podle výzkumníka Josuke Jamady z japonského Národního institutu biomedicínských inovací není jasné, odkud původní doporučení pochází, a nelze ho považovat za univerzálně platné.
Ovšem v letních měsících se potřeba vody zvyšuje kvůli intenzivnějšímu pocení a vyšším teplotám. Tělo ztrácí víc tekutin i při běžné zátěži, proto je důležité pít častěji a vědoměji než v jiných obdobích roku. Důležité je reagovat na podmínky. Při pobytu na slunci nebo fyzické aktivitě venku může být potřeba tekutin vyšší. Ani v létě ale není nutné to s pitím vody přehánět.