Moravská Sahara opravdu existuje. Tady se budete cítit jako v exotické poušti a neuvěříte, že jste v Česku

Písečné pláně, unikátní fauna a flóra a krajina, která na první pohled připomíná daleké pouště. I v srdci Evropy můžete narazit na místo, které vypadá jako z jiného kontinentu. Tento přírodní úkaz fascinuje svou neobvyklou atmosférou a přitahuje nejen milovníky přírody, ale i dobrodruhy toužící po nevšedním zážitku.

Jedinou opravdovou evropskou poušť najdete ve Španělsku. Nazývá se Tabernas a nachází se v jihovýchodní provincii Almería. Ta naše česká má do klasické poušti trochu daleko, ale na první pohled jako poušť skutečně vypadá. Rozkládá se mezi železničními stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz, táhne se v délce 5,5 kilometru a její nejširší část měří okolo 60 metrů. Váté písky jsou národní přírodní rezervací, která čítá nepřeberné množství zajímavých živočichů a rostlin v neobvyklých skladbách. Najdete tu třeba vzácné pískomilné druhy rostlin a živočichů.

Tento jedinečný přírodní úkaz se nachází v Jihomoravském kraji mezi Hodonínem a Veselím nad Moravou, poblíž města Bzenec. Je součástí chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a patří mezi nejvýznamnější pískové ekosystémy ve střední Evropě.

Jak česká poušť vznikla?

Dříve zde bylo bezlesé travnaté území, které postupem času pokryl písek. Ten sem navály silné větry z teras řeky Moravy. A tak se zde vytvořily silné písečné nánosy, 10 až 30 metrů hluboké. „Z mořských usazenin vyvál vítr před deseti tisíci lety jejich nejjemnější části, tyto písky jsou z geologického hlediska hodně kyselé a dosahují mocnosti až třicet metrů,“ vysvětluje Vladimír Šácha ze Vzdělávacího a informačního centra Bílé Karpaty. Na píscích pak vyrostly dubové lesy, které nakonec ale lidé v 18. století vykáceli. Písek se tak rozšiřoval dál a dál a dokonce tu docházelo i k písečným bouřím.

Na poušti – jak je pro ni typické – chybí voda a také zde dochází k velkým teplotním výkyvům. Proto zde přežijí jen velmi odolní živočichové a pouze pískomilné rostliny. Dá se zde najít třeba kavyl písečný, tráva s dlouhými chlupatými stonky, nebo ještěrka zelená, která dorůstá až 40 centimetrů. Svou domovinu tu našli také tesařík, puchýřník nebo vřetenuška. To vše jsou živočichové u nás ohrožení. Dají se zde zahlédnout i zajímaví ptáci, například skřivani či dudci chocholatí.

Naučná stezka Váté písky

Písečnou krajinou také vede naučná stezka Váté písky. Ta návštěvníky seznamuje se způsobem hospodaření v lesích, s výchovou borovic a také s těžbou písku pro stavební účely. První zastávka seznamuje návštěvníky právě s lesy obhospodařovanými Lesní správou Strážnice. Druhá zastávka je věnována nadlesnímu J. B. Bechtelovi, který se významně zasloužil o znovuobnovení lesů. Třetí zastávka čítá podrobný popis věnovaný obnově lesa jednoletými semenáčky borovice lesní. Čtvrtá a pátá zastávka se zaměřuje na výchovu borovice lesní a její hmyzí škůdce. Poslední zastávka se zabývá Pískovnou – dobývacím prostorem písku pro stavební účely.

Turistických tras pak Moravskou Saharou vede hned několik. Po cestě se můžete seznámit třeba s meandry Moravy, lípou v zámeckém parku v Bzenci, výhledem od rozvaliny kaple svatého Floriána a Šebestiána na kopci Starý hrad nebo třeba s Bechtelovým památníkem. Minout by vás neměla vinařská obec Ratíškovice a Vracov s vyhlášenými habánskými sklepy.

Možná vás bude na závěr zajímat, proč dodnes vlastně toto písečné pásmo existuje. Je to prosté. Důvod je ryze praktický. Po obou stranách železniční trati z Vídně do Krakova se v minulosti muselo udržovat protipožární pásmo. Díky němu jiskry z projíždějících parních lokomotiv nezpůsobovaly žádné požáry. Národním přírodním parkem bylo toto místo vyhlášeno v roce 1990, později se česká poušť dostala i mezi evropsky významné lokality.

Zdroj: Lesycr.cz, idnes.cz, bzenec.cz