Jak velké musí být horko, abyste nemuseli do práce? Tyto teploty vám zajistí placené volno

Léto je čas nejen dovolených, ale hlavně slunných dnů a vysokých teplot, při kterých ani nemáte chuť vycházet ven, natož chodit do práce. Když jsou ale teploty příliš vysoké, můžete se radovat, ze zákona jsou totiž dány maximální teploty, při kterých je ještě možné pracovat.

Věděli jste, že existují maximální teploty na pracovišti, za kterých je povolené pracovat? Záleží i na druhu vykonávané práce a stupni fyzické náročnosti. Při překročení těchto stanovených teplot je zaměstnavatel nucen poskytnout ochranná opatření, naplánovat více přestávek nebo udělit placené volno.

Jaké má zaměstnavatel povinnosti?

Střídání ročních období je sice příjemné, díky tomu ale zažíváme teplotní extrémy, během kterých jsme nuceni podávat výkony. V Itálii například mají svá opatření, jak zvládat vysoké teploty v podobě speciálního režimu. Pracují ráno, dopoledne, pak následuje takzvaná siesta, a akční začínají být zase až ve večerních hodinách. Nejhůř bývá mezi polednem až druhou hodinou odpolední, když jsou ale v létě tropická vedra, nedýchatelno může být už od deseti dopoledne až do deseti večer. Jaká opatření fungují u nás?

V České republice má zaměstnavatel jasně stanovené povinnosti týkající se teplot na pracovišti – vyplývají ze zákona o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (č. 361/2007 Sb.) a zákoníku práce (č. 262/2006 Sb.). Pokud jste tedy při práci vystaveni nadměrnému horku nebo naopak velké zimě, můžete si být jistí, že v tomto ohledu na vás zákony myslí.

Pravidla, která je potřeba dodržet

Zaměstnavatel musí zajistit přiměřenou teplotu podle charakteru vykonávané práce a ročního období. Pokud nelze teplotu snížit/zvýšit na optimální hodnotu, musí přijmout opatření k ochraně zdraví svých zaměstnanců – vhodné pracovní oblečení, ochranné pomůcky, dostatek tekutin (pitná voda, iontové nápoje) apod. Přestávky na odpočinek jsou nutné zejména při vysokých teplotách, aby nedošlo k přehřátí organismu. V interiéru, kde se teploty vyšplhají na 36–37 °C, musí být zajištěno větrání, klimatizace a stín. Rozdíl mezi vnitřními a venkovními prostory by neměl překročit 5–6 °C, aby se zabránilo zdravotním komplikacím způsobeným prudkými změnami teplot. V případě, že teplota na pracovišti klesne pod 10 °C, musí zaměstnavatel zaměstnancům poskytnout teplé pracovní oděvy. Při teplotách pod 4 °C jsou potřeba rukavice a další doplňky chránící před chladem. Po dvou hodinách má zaměstnanec právo na přestávku v ohřívárně.

Maximální teploty na pracovišti podle tříd

Maximální teploty na pracovišti se odvíjejí od pracovních tříd, které definují náročnost práce. Třída I, která se týká nejméně fyzicky namáhavých profesí (například administrativní pracovník, vrátný) povoluje maximální teplotu na pracovišti 27 °C. Podobně jsou na tom profese ze třídy IIa, pokladní a řidiči taxíků. Nejvyšší teplotu 30 °C ze všech tříd musí snášet IIb a IIIa, jde například o zdravotní sestry, soustružníky, skladníky a uklízečky. Naopak 20 °C jako maximální teplotu na pracovišti mají dvě poslední třídy (IVb, V), nejnamáhavější povolání, která provádějí výkopové práce, těžbu dřeva či práce v lomu apod.

Práce venku během letních měsíců

Jakmile jsou venku teploty nad 36 °C, musí být zavedeny pravidelné přestávky a režim střídání práce a směn, aby se předešlo přehřátí organismu, úžehu a úpalu. Tepelný stres vzniká již kolem 30 °C, obzvláště pokud je vysoká vlhkost vzduchu. Vyčerpanost z horka nastává, když teplota překročí hranici 38 °C. V případě, že jsou na pracovišti porušeny ze zákona dané podmínky, zaměstnanec má právo na placené volno.