Dánsko tento doplněk zakázalo a Německo před ním varuje. Je populární i v Česku

V posledních měsících se v Evropě zvyšuje pozornost ohledně bezpečnosti některých doplňků stravy. Jedním z nich je i produkt, který byl nedávno zakázán v Dánsku a před nímž varují německé úřady. Přesto zůstává oblíbený mezi spotřebiteli v České republice. 

Zvýšený zájem o zdravý životní styl přivedl na evropský trh stovky nových doplňků stravy. Některé z nich jsou propagovány jako přírodní, bezpečné a účinné alternativy klasické léčby. Jenže i u látek rostlinného původu může dojít k problémům, pokud jejich účinky nejsou dostatečně prozkoumány. V posledních měsících začaly některé země Evropy přistupovat k regulaci konkrétního výtažku, který byl až donedávna volně dostupný bez omezení.

Německo před tímto doplňkem varuje

Ve Skandinávii padlo přímé rozhodnutí o zákazu. Německo naopak vydalo oficiální varování spotřebitelům. Podle tamních odborníků může tento přípravek vést ke zdravotním komplikacím u citlivých osob. Přestože se v několika státech začíná stahovat z trhu, v České republice je stále běžně k dostání a navíc se těší rostoucí oblibě mezi uživateli.

Jedná se o doplněk stravy známý pod názvem Ashwagandha, někdy označovaný jako indický ženšen. Výtažek z rostliny vitánie snodárné má kořeny v tradiční ájurvédské medicíně. Bývá doporučován pro své adaptogenní účinky. Údajně pomáhá zvládat stres, zlepšuje kvalitu spánku a podporuje hormonální rovnováhu. V posledních letech se stal běžnou součástí nabídky lékáren, e-shopů i specializovaných obchodů se zdravou výživou.

Jedná se o rizikovou látku?

Dánská agentura pro bezpečnost potravin však po interním přehodnocení zařadila Ashwagandhu mezi rizikové látky. Odvolává se na možné toxické účinky některých obsažených alkaloidů, které mohou podle dosavadních dat zatěžovat játra. Od května 2023 tak platí v celém Dánsku zákaz jejího prodeje ve formě doplňku stravy. Informaci potvrdil portál Medonet.pl i dánské zdravotnické úřady.

Podobně přistupují k problematice i německé regulační orgány. Německý Spolkový institut pro hodnocení rizik (BfR) vydal varování, ve kterém upozorňuje na možné vedlejší účinky Ashwagandhy. Podle jeho závěrů mohou nastat zdravotní potíže zejména při dlouhodobém užívání vyšších dávek, a to především u osob s onemocněním štítné žlázy, jater nebo autoimunitními diagnózami. Německé úřady navíc upozorňují, že doplňky s Ashwagandhou nejsou dostatečně standardizované a jejich kvalita se může výrazně lišit podle výrobce.

V Česku ji seženete bez problému

V České republice je Ashwagandha v současnosti stále legální a dostupná. Podle nabídky českých e-shopů a srovnávačů cen ji lze zakoupit v desítkách variant od různých značek. Nabízena je jako součást směsí na podporu duševní rovnováhy nebo samostatně jako extrakt v kapslích či prášku. Mezi její nejčastější deklarované účinky patří zmírnění stresu, podpora imunity a zlepšení vitality. Klinické studie však zatím nepřinesly jednotné závěry o její dlouhodobé bezpečnosti.

Například odborný portál Examine.com uvádí, že ačkoli některé studie prokázaly mírné pozitivní účinky Ashwagandhy na hladinu kortizolu a kvalitu spánku, ve většině případů jde o krátkodobé výzkumy na malých vzorcích. Chybí rozsáhlé klinické studie, které by potvrdily účinnost a především bezpečnost dlouhodobého užívání. Podobně se vyjadřuje i německý BfR, který volá po zpřísnění regulace a důslednějším testování doplňků před jejich uvedením na trh.

Populární je i v Polsku

V Polsku, kde je Ashwagandha rovněž velmi populární, média situaci sledují a informují o možných rizicích. V některých případech může kombinace s jinými látkami vést ke vzniku nežádoucích účinků nebo narušení léčby.

Z hlediska právního rámce je v České republice Ashwagandha zatím vedena jako doplněk stravy bez omezení, pokud splňuje legislativní požadavky na čistotu a označení. Ministerstvo zdravotnictví ani Státní zemědělská a potravinářská inspekce doposud nevydaly k této látce žádné varování. Spotřebitelům je však doporučována zvýšená obezřetnost, zejména pokud jde o produkty neznámého původu nebo kombinované směsi bez jasného složení.

„Teoreticky doplňky stravy nepotřebujete a stačí správně jíst, pokud jste takzvaná normální necvičící populace a nepodléháte vyššímu stresu,“ tvrdí odborník Kamil Fila.

Zdroje: food.dk, examine.com, bezpecnostpotravin.cz