Fenomén, který popírá fyzikální zákony: Největší přírodní úkaz svého druhu v Evropě ohromuje vědce i turisty

Tyto skalní útvary patří mezi ta nejbizarnější a nejvíce fascinující díla přírody. Obrovské masy kamene, které se do své dnešní podoby utvářely tisíce let, připomínají totiž svým tvarem hřiby. Ten největší v Evropě najdete přitom jen kousek od nás v údolí slovenské řeky Hornád. 

Tak tyhle hřiby si s sebou v proutěném košíku z lesa rozhodně neodnesete. Jsou totiž kamenné, tisíce let staré, obřích rozměrů a navíc tak bizarních tvarů, že popírají i ty nejzákladnější fyzikální zákony. Jde o tak nápadné a atraktivní přírodní úkazy, že mnohé z nich byly vyhlášené dokonce za samostatné přírodní památky. Ohromují totiž nejen turisty, rozum nad nimi zůstává stát i odborníkům z vědeckých kruhů. Jeden z nejbizarnějších útvarů tohoto druhu v Evropě vytvořila přitom příroda jen kousek od východních hranic České republiky, ve slovenských Markušovcích, přímo nad mohutnou slovenskou řekou Hornád.

Fascinující hříčka přírody

Kousek od Spišského hradu, jednoho z největších v Evropě, se tyčí i tento skalní útvar, který se vymyká nejen díky svým fascinujícím rozměrům. Má totiž nápadně rozdílné složení nohy a klobouku. Zatímco nohu tvoří hrubozrnný třetihorní slínovec, klobouk zase jemnější varianta horniny pískovec. Toto konkrétní místo přitom fascinuje vědce už dlouhé roky. Sbíhají se tady totiž dvě odlišné geologické vrstvy, které mají různou odolnost vůči zvětrávání. Tisíce let starý skalní hřib v Hornádské kotlině je tak naprostým přírodním fenoménem, který nemá v Evropě obdoby. Na formování jeho tvaru totiž navíc zapracoval vítr a říční eroze řeky Hornád.

Markušovský hřib nad Hornádem

Mimořádný geologický útvar je pozoruhodný hned z několika důvodů. Výška nohy tohoto hřibu totiž dosahuje neuvěřitelných 8 metrů a je zakončena kloboukem, který má v průměru 3 metry. Navíc se uvnitř chráněného území Národní přírodní památky Markušovské stěny tyčí tento unikátní kamenný hřib v nadmořské výšce až 470 metrů. Dostanete se k němu po 6 kilometrů dlouhé turistické cestě z obce Markušovce přes Matejovce nad Hornádem, která vede až na skalní hřeben. Jeden z nejpozoruhodnějších skalních útvarů Slovenska můžete obdivovat v Markušovské dolině, která nabízí možnosti na turistiku, cyklistiku i relax.

Kamenný houbařský ráj

Markušovský kamenný hřib ale není zdaleka jediným takto překrásným útvarem ve střední Evropě. Ačkoli jsou tyto pozoruhodné hříčky přírody známé spíše z pouštního prostředí, podobné najdete také v Česku. Jako v pohádce či v unikátním houbařském ráji si můžete připadat třeba v Broumovských skalách v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, stejně jako v dalších pískovcových skalních městech v severních a severovýchodních Čechách. Výrazné pískovcové sloupy s pokličkami najdete také na Kokořínsku. Vznikly rozdílnou erozí, tedy zvětráváním, dvou typů hornin, takže jsou působivě vytvarované. Jejich výška dosahuje až 12 metrů. Nejznámější kokořínské hřiby najdete u Mšena. Výstup na vyhlídku k nim je sice strmější, většina turistů jej ale zvládne bez větších obtíží.

Kamenní obři ukrytí v lesích

Výlet za tímto fenoménem bude o to přitažlivější, že většina těchto kamenných hřibů je dobře skrytá v lesních porostech, a tak se při procházce „vyloupne“ před vámi zničehonic. Velkému zájmu turistů se v současnosti těší hlavně skupina Slavenských hřibů, které se považují za nejdokonaleji vyvinuté. Ty vyrůstají z odlesněné paseky nad obcí Slavný, přibližně uprostřed celého táhnoucího se hřbetu Broumovských stěn. Na mnohé z nich narazíte v blízkosti červeně značené turistické stezky. Třeba při odbočkách k vyhlídkám na Zaječí rokli a bizarní partii Čertova tchyně, nad Hruškovou roklí i v řadě dalších míst. 

Zdroje: www.poznatsvet.cz, www.treking.cz, www.stoplusjednicka.cz